hlavní partner portálu
Co plánuje v příštích letech Grantová agentura ČR? Co jsou její slabé stránky a výzvy, které chce agentura do budoucna řešit a jak chce podpořit mladé vědce? Na otázky portálu Vědavýzkum.cz odpovídal Petr Baldrian, nový předseda GA ČR.
S Lucií Obalovou, ředitelkou Institutu environmentálních technologií při Vysoké škole báňské - Technické univerzitě v Ostravě, jsme si povídali o relativně mladé infrastruktuře ENREGAT. Přečtěte si, jak pro infrastrukturu dopadlo uplynulé hodnocení velkých výzkumných infrastruktur v ČR, jak se jí spolupracuje s podniky nebo co nového jim přinesla pandemie.
Papírování spojené s granty, hledání motivace či neustálé vykazování. Sázka na účelové financování však může vést k menší efektivitě české vědy. Docílí Akademie věd ČR dlouhodobě stabilního financování svých pracovišť, o které usiluje od krizového roku 2009? Přečtěte si rozhovor s místopředsedou Akademie věd ČR Martinem Bilejem, který vyšel v časopisu AB / Akademický bulletin.
Jaroslav Miller je historik a bývalý rektor Univerzity Palackého v Olomouci. Do konce ledna letošního roku stojí v čele nejstarší české soukromé vysoké školy a od 1. února 2022 přechází na pozici náměstka na MŠMT. Redakce portálu Vědavýzkum.cz se ho ptala na jeho názor na zakládání nového ministerstva pro vědu, zkušenosti s vedením Anglo-americké univerzity a ostatní oblasti vědní politiky v Česku.
Vysokoškolský ústav Centrum energetických a environmentálních technologií CEET začal z rozhodnutí Akademického senátu VŠB-TUO fungovat 1. ledna 2021. V jeho čele stojí expert v oblasti energetiky Stanislav Mišák. Podle něj výzkumníky čeká maraton, v prvním roce však museli navzdory všem principům maratonského běhu vyspurtovat. Času totiž není nazbyt, zvláště když CEET chce být jedním z hlavních aktérů změn, které energetický systém v ČR čekají.
Nejprestižnější evropský vědecký grant pro mladé vědce ERC Starting grant letos získal také Tomáš Slanina z ÚOCHB AV ČR. Tomáš se stal před šesti lety stipendistou Nadace Experientia a od roku 2019 jako člen správní rady nadaci pomáhá posouvat českou chemii směrem k celosvětové špičce.
„Nikdy jsem nezvažovala žádnou jinou kariéru, neměla jsem plán B,“ říká vědkyně Kateřina Rohlenová, která vede vlastní výzkumnou skupinu v Biotechnologickém ústavu AVČR v centru BIOCEV a aktuálně získala prestižní ERC grant. Snaží se pochopit komunikaci mezi nádorovými a zdravými buňkami.
Zvědavost novinářku z Deníku N Lenku Vrtiškovou Nejezchlebovou zavedla až do světa vědy, který přibližuje veřejnosti prostřednictvím rozhovorů. Má slabost pro biologii, ale nevyhýbá se ani vysoce teoretickým oborům nebo humanitním vědám.
S ředitelem Výzkumného ústavu textilních strojů jsme si povídali hlavně o fungování ústavu a obecně o aplikovaném výzkumu a jeho podpoře. V rozhovoru Miroslav Václavík zavzpomínal také na úskalí transformace, kterou musel ústav po revoluci projít a rozpovídal se o dnes tolik diskutované spolupráci s podniky.
Rut Bízková, bývalá ministryně životního prostředí, bývalá předsedkyně Technologické agentury ČR a v současnosti členka Rady pro výzkum, vývoj a inovace, je přední odbornicí na management výzkumu a problematiku inovací. Jak vidí vývoj české společnosti? A co podle ní představuje největší výzvu v řízení podpory výzkumu a vývoje?
