hlavní partner portálu
S Helenou Langšádlovou, ministryní pro vědu, výzkum a inovace, jsme si povídali o plánech v oblasti popularizace vědy, velkých výzkumných infrastruktur, byrokracie, ale i o potřebě efektivnějšího přerozdělování finančních prostředků v oblasti vědy a výzkumu.
Každý z nás může přispět drobnými kroky k tomu, abychom se chovali odpovědně vůči planetě a mysleli na budoucí generace. A univerzita nám k tomu dává skvělé příležitosti. V rozhovoru na to upozorňuje kvestorka Masarykovy univerzity Marta Valešová.
„Je potřeba pokládat si zajímavé otázky, které jsou důležité, ale často podceňované. Třeba jak naučit umělou inteligenci opravdu to, co lidé chtějí,“ říká odborník na komplexní rizika Jan Kulveit, jenž několik posledních let působil na Institutu budoucnosti lidstva v Oxfordu. Nyní díky interní univerzitní podpoře Primus založil vlastní výzkumnou skupinu v Praze; kromě jiného je také alumnus MFF UK.
Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity povede v příštích čtyřech letech Irena Radová, která na volebním zasedání akademického senátu fakulty získala 11 hlasů z 21 možných. Do funkce děkanky ji 15. března 2022 jmenoval rektor MU Martin Bareš.
Během svého výzkumného působení projezdil celý svět. Nyní Constantinos Stathopoulos zakotvil v České republice, kde v rámci projektu ERA Chair buduje na České zemědělské univerzitě v Praze nový vědecký program pokročilých potravinářských technologií. Jaké jsou jeho zkušenosti s českou vědou a zdejším prostředím?
„Vše se zlepšuje, česká věda se za posledních třicet let výrazně posunula – otevřeli jsme se světu, máme špičkové vybavení, nové ústavy. Jsem za to moc rád,“ říká v rozhovoru pro UK Forum biochemik a genetik Václav Pačes, který sice většinu profesního života působil na Akademii věd ČR, ale s Univerzitou Karlovou je po celou dobu v těsném kontaktu, vlastně již od dětství.
Rotační expozice čtveřice pracovišť Akademie věd ČR pro Expo 2020 se nesla v duchu náročných příprav. Co čeká exponáty, až se vrátí z Dubaje, a jakou mají vystavované technologie perspektivu, že najdou uplatnění v praxi?
Předmětem zkoumání Julie Dobrovolné je stres. Podle lékařky a profesorky centra RECETOX by nemělo být na stres pohlíženo negativně, jedná se o přirozenou reakci lidského těla. Členka výzkumné skupiny Julie Dobrovolné, vědkyně Lucie Ráčková, se stresem zabývala dokonce i na vzdálené Antarktidě, kde sbírala data pro další bádání vědecké skupiny.
Netradiční zkušenosti si z postdoktorandského pobytu v Izraeli přiváží imunolog Jan Dobeš, který získal interní podporu Primus a od loňského roku vede na Přírodovědecké fakultě UK Laboratoř mikrobiální imunologie. „Izraelci se přirovnávají ke kaktusům – na povrchu pichlaví a tvrdí, ale uvnitř jsou dobráci – ochotní, otevření a velmi nápomocní,“ říká Dobeš v rozhovoru pro magazín Forum.
„Důležitou součástí kvalitní výuky a výzkumu je mezioborová spolupráce. K ní by nám měla pomoci i větší koncetrace fakulty v Jinonicích,“ říká Tomáš Karásek, dlouholetý proděkan pro rozvoj a šéf katedry bezpečnostních studií, jenž od 1. února vede jako děkan Fakultu sociálních věd UK.
