hlavní partner portálu
Jak to funguje na velkých biotechnologických veletrzích, jako je BIO International, BIO-Europe či Bio Japan? Jaký přínos má účast na nich a jak se na ně připravit? To přibližuje v rozhovoru Julie Proft, která má za sebou bohatou vědeckou kariéru, nyní však působí jako vedoucí projektového managementu v transferové společnosti Ústavu organické chemie a biochemie IOCB Tech.
Jan Velecký je výzkumník z centra RECETOX. Ve své disertační práci se zabývá metodami strojového učení pro proteinové inženýrství. V centru působí v rámci Loschmidtových laboratoří, konkrétně v týmu Stanislava Mazurenka. V rozhovoru vysvětluje, čím se proteinové inženýrství zabývá, proč je důležité věnovat při zkoumání proteinů pozornost právě jejich rozpustnosti, nebo v čem může být strojové učení pro lidské poznání klíčové.
Fatemeh Salehipour je vědecká pracovnice Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT. Studuje, jak v rezidenčních nemovitostech nalézt rovnováhu mezi spotřebou energie a tepelným komfortem. Její výzkumný pobyt ve Středočeském kraji je hrazen z programu MERIT Středočeského inovačního centra.
Přednosta Ústavu lékařské psychologie a psychosomatiky Lékařské fakulty Miroslav Světlák se už sedm let snaží se svými kolegy z týmu zlepšovat psychickou pohodu studujících na Masarykově univerzitě v Brně.
Jako mladíka jej zajímala hvězdná obloha a chodil na hvězdárnu, takže z Brna zamířil na pražský Matfyz. Pak už následovalo působení v USA včetně Princetonu či stipendia vesmírné agentury NASA, načež se fyzik Ondřej Pejcha vrátil do Česka. V roce 2018 přinesl na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC). Tehdy byl „startovního typu“, cílil na výzkum interakcí dvojhvězd.
V dubnu 2023 odešla fyzikální chemička Veronika Šedajová pracovat na University of Cambridge. Na prestižním vědeckém pracovišti Yusuf Hamied Department of Chemistry se věnovala materiálovému výzkumu v úzkém kontaktu s průmyslem. Nejen že nabyla nové, ale zúročila tam i své dřívější zkušenosti, které v CATRIN získala díky zapojení do mezinárodních projektů Evropské výzkumné rady či Evropské rady pro inovace hlavního řešitele Michala Otyepky.
Pracuje pro NASA, doktorát získala na univerzitě v Southamptonu. Studující, kteří se zajímají o kosmické technologie a výzkum v kosmickém průmyslu, měli v prosinci mimořádnou příležitost zúčastnit se přednášky vědkyně českého původu Ariy Vítkové, jež pracuje v proslulé NASA Jet Propulsion Laboratory.
„Má-li evropská Zelená dohoda duši, je jí Nový evropský Bauhaus, který rozvíjí kreativitu po celé Evropské unii,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Spojení New European Bauhaus teď slýcháme skoro stejně často jako Green Deal. Co to znamená? A jaké příležitosti představuje pro české výzkumníky? Na tyto otázky odpovídá Klára Černá z Technologického centra Praha.
Ve svém výzkumu se vrací až ke vzniku života na Zemi. Spát jí nedá především 20 aminokyselin, které od samého počátku tvoří bílkoviny všech organismů od těch nejjednodušších až po člověka. Jak by vypadal život, kdyby se jejich počet změnil, a mohl by vůbec vzniknout? Těmito otázkami se zabývá Klára Hlouchová z Přírodovědecké fakulty UK.
Klára Kalíšková působí jako ekonomka v projektu SYRI, na CERGE-EI a na Vysoké škole ekonomické v Praze. Dlouhodobě se věnuje výzkumu dopadů delší rodičovské dovolené na ekonomiku, ale i na samotné ženy a jejich děti. Říká, že kvůli nízkému zapojení žen, které by přitom pracovat chtěly, stát ročně přichází o zhruba deset miliard korun na daních. Přečtěte si v rozhovoru, k jakým dalším zajímavým číslům došla ve svém výzkumu.
