Kdo nahradí Evu Zažímalovou? Akademie věd ČR bude volit nového předsedu

Současné předsedkyni Akademie věd ČR (AV ČR) Evě Zažímalové, rostlinné biochemičce a od roku 2017 historicky druhé ženě v čele AV ČR, skončí v březnu 2025 druhé funkční období. O tuto pozici se tak již nemůže ucházet. Volba nového kandidáta proběhne na zasedání Akademického sněmu 10. prosince 2024.

Dle zákona o AV ČR navrhuje kandidáta/kandidátku na předsedu/předsedkyni Akademický sněm, návrh poté projedná vláda ČR a předloží jej prezidentu republiky, který dekretem předsedu/předsedkyni AV ČR jmenuje (v textu budeme nadále používat pouze generické maskulinum „předseda" a „kandidát". Do letošní volby se přihlásili pouze muži, pozn. red.). 

Jednotlivé ústavy AV ČR a jejich shromáždění výzkumných pracovníků potom navrhují a doporučují Akademickému sněmu jednotlivé kandidáty. Volba může být vícekolová, kandidátem na předsedu AV ČR se stane ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů sněmu.

Akademický sněm, jehož čtyřleté funkční období skončí v roce 2026, má vedle pravomoci volby předsedy AV ČR také pravomoc schvalovat výroční zprávy, koncepce rozvoje a rozpočet AV ČR.

Sněm tvoří 276 členů, kteří se rekrutují z 54 ředitelů ústavů, 158 volených zástupců jednotlivých ústavů, 14 představitelů vysokých škol jmenovaných Radou vysokých škol, 9 zástupců státních orgánů jmenovaných vládou ČR, 10 zástupců průmyslu, obchodu a bank, 24 zástupců významných domácích a zahraničních vědců, předseda AV ČR.

Uzávěrka přihlášek na funkci předsedy AV ČR byla v pátek 4. října. O pozici se uchází pět kandidátů, což je oproti minulým ročníků velmi výjimečné. Dle úzusu redakce uvádíme jejich jména bez titulů, všichni kandidáti mají doktorský titul (Ph.D./CSc.), další tituly si čtenáři v případě zájmu mohou najít ve veřejně dostupných zdrojích. Kandidáty uvádíme v abecedním pořadí:

• Pavel Baran – současný předseda Vědecké rady AV ČR a bývalý ředitel Filozofického ústavu AV ČR
• Libor Grubhoffer – současný ředitel Biologického centra AV ČR a bývalý rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
• David Honys – současný člen Akademické rady AV ČR a bývalý zástupce ředitelky Ústavu experimentální botaniky AV ČR
• Radomír Pánek – současný ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR
• Jiří Plešek – současný člen Akademické rady AV ČR a bývalý ředitel Ústavu termomechaniky AV ČR

Jednotlivým kandidátům mohou ústavy AV ČR ještě před samotnou volbou vyjádřit podporu (jeden ústav může podpořit i více kandidátů). Své vize tak zástupcům ústavů kandidáti představovali již v předchozích týdnech. V současné době (stav k 3.10.2024, pozn.red.) podpořilo nejvíce ústavů kandidaturu Radomíra Pánka (20). Situace se však může, a pravděpodobně ještě bude, měnit.

Peníze na vědu „až na prvním místě”

Předseda AV ČR je nejenom vrcholným představitelem AV ČR, který předsedá zasedáním Akademického sněmu, jmenuje místopředsedy Akademie a ředitele jednotlivých pracovišť, ale je také správcem její rozpočtové kapitoly.

Akademie věd, která vznikla 31.12. 1992 po zániku Československé akademie věd, v současnosti hospodaří s rozpočtem kolem 7 mld. korun. Na rok 2025 je rozpočet AV ČR plánován na 7,9 mld. korun.

Dle ministerstva financí odráží struktura výdajů na vědu vládní priority: „Celkové výdaje na vědu, výzkum a inovace meziročně vzrostou o 3,7 mld. Kč na 51,6 mld. korun včetně peněz z EU. Největší podíl připadne MŠMT. Posíleny budou i rozpočty kapitol AV ČR, TA ČR, GA ČR nebo Ministerstva zdravotnictví,“ uvádí ministerstvo financí na svých stránkách.

Tak růžově to ale Akademie nevidí: „Navýšení rozpočtu oceňujeme. Samozřejmě, že pomůže, ale kumulativní inflaci za poslední roky to nevyrovná. Podíl institucionální podpory ve výši 58 % na celkových výdajích státního rozpočtu na celou oblast výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) je stejný, jako letos. V případě Akademie věd České republiky však podíl institucionální podpory na jejích celkových finančních zdrojích klesá, a to z 60 % v roce 2009 na 35 % v roce 2023. Také podle údajů ČSÚ již pátým rokem v řadě klesá podíl státních rozpočtových výdajů na VaVaI vůči HDP, a to z 0,67 % v r. 2020 na plánovaných 0,52 % v r. 2025, což představuje propad o více než pětinu. Jakkoli chápeme stav státního rozpočtu, resp. státního dluhu, je zřejmé, že věda je v České republice dlouhodobě podfinancovaná. Ve vědecky vyspělých zemích se přitom podíl institucionální složky rozpočtu u srovnatelných institucí pohybuje mezi 70–80 %: vyšší podíl institucionálního financování je daleko efektivnější: ti nejlepší vědci pak netráví obrovské množství času s podáváním a administrací grantů na úkor své vlastní vědecké práce,“ uvedla Eva Zažímalová.

Vedle plánování rozpočtu se bude muset nový předseda AV ČR vypořádat také s řadou systémových problémů české vědy, ať už jsou to odchody mladých vědkyň a vědců z vědy, problematika vedení doktorandů, tlak na publikování a excelentní výzkum či tzv. institucionální inbreeding. Akademie věd zároveň vedle výzkumné role hraje také významnou úlohu v popularizaci vědy široké veřejnosti.

Redakce Vědavýzkum.cz se proto rozhodla, že všechny kandidáty na předsedu AV ČR osloví a položí jim stejné dotazy týkající se nejen financování AV ČR a jednotlivých ústavů, ale také jejich plánů podpořit excelentní vědu, mladé vědkyně a vědce a popularizaci vědy. Přestože veřejnost nemá na volbu nového předsedy vliv, přijde redakci portálu důležité, aby věděla, jaké plány s největší výzkumnou institucí v zemi, která je placena z veřejných financí, jednotliví kandidáti mají. 

Rozhovor s kandidátem na předsedu AV ČR Radomírem Pánkem. 

Rozhovor s kandidátem na předsedu AV ČR Pavlem Baranem. 

Rozhovor s kandidátem na předsedu AV ČR Davidem Honysem. 

Rozhovor s kandidátem na předsedu AV ČR Liborem Grubhofferem. 

Rozhovor s kandidátem na předsedu AV ČR Jiřím Pleškem. 

 

Detailní článek o Sněmu a volbě předsedy naleznete zde. Názory na to, co by měl splňovat předseda Akademie věd ČR naleznete zde.  

 

Autorka: Vladislava Vojtíšková, VL (Vědavýzkum.cz)