Připravili jsme pro vás malé ohlédnutí za právě končícím rokem. Místo, abychom vás o vánočních svátcích zahlcovali novými texty, tak vám každý den připomeneme deset nejčtenějších článků v daném měsíci v roce 2024. Přečtěte si, co vás nejvíce zaujalo v červenci 2024.
1. Leidenský žebříček a překvapivý český publikační premiant – Jihočeská univerzita
Ve středu 3. 7. 2024 vyšel Leidenský žebříček založený na srovnání tvrdých bibliografických dat. Kdo je z českých univerzit premiantem? Možná vás to překvapí, ale v mnoha oblastech je to Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Ve většině vědních oborů však české univerzity stále nemají ani 10 % publikací v prvním decilu nejlepších časopisů. V článku došlo k opravě údajů.
Výsledky žebříčku si přečtěte zde.
2. Co by přinesla asociace pro postdoktorandy?
Postdoktorandi, mladí vědečtí pracovníci, kteří po získání doktorského titulu pokračují v akademické dráze, představují důležitou dynamickou sílu našich univerzit. Jsou to nadějní výzkumníci na cestě stát se vedoucími osobnostmi ve svých oborech. V této fázi své kariéry však nejdříve potřebují rozvinout odbornou nezávislost, schopnost řídit vlastní výzkumné projekty a mnoho dalších dovedností. Při tom čelí mnoha výzvám a překážkám.
Celý článek najdete zde.
3. Výsledky výzvy Mezisektorová spolupráce: 18 projektů za téměř 1,8 miliardy korun
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo přehled 18 žádostí z výzvy Mezisektorová spolupráce v OP JAK, které jsou doporučeny k financování.
Přehled je k dispozici zde.
4. Čeští vědci jako první zobrazili povrchovou strukturu chromozomu – díky inovaci elektronové mikroskopie
Jako první na světě zobrazili celý chromozom v přirozeném stavu. Vědci z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a Ústavu experimentální botaniky AV ČR věří, že jejich revoluční odhalení miniaturních výběžků s prostorově uspořádanými smyčkami vláken na povrchu chromozomu může mít využití v medicíně či zemědělství.
Článek o zobrazení nativního chromozomu si můžete přečíst zde.
5. Jak jsou na tom české VŠ a univerzity v získávání podpory z programu Horizont Evropa? MUNI je lídrem
Vysokoškolský sektor se bezpochyby podílí rozhodující měrou na celkové účasti ČR v programu Horizont Evropa. V dosavadním průběhu programu Horizont Evropa si český vysokoškolský sektor nárokuje (VŠ a univerzity včetně společných pracovišť univerzit a lékařských fakult ve fakultních nemocnicích) 48 % celkové finanční podpory určené pro ČR.
Celou analýzu Technologického centra Praha najdete zde.
6. Jakým směrem se bude ubírat nový rámcový program EU pro výzkum a inovace?
Do spuštění nového rámcového programu EU pro výzkum a inovace s pracovním názvem FP10 zbývají čtyři roky, na národní i evropské úrovni však již probíhají diskuze o jeho podobě. Technologické centrum Praha k němu spustilo národní veřejnou konzultaci.
Náš analytický článek o přípravě nového rámcového programu si můžete přečíst zde.
7. Alexandr Malijevský: Život je výborný model pro šachy
Alexandr Malijevský nastoupil na VŠCHT Praha v roce 2000 jako doktorand. Magisterské studium totiž dokončil na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabýval teoretickou fyzikou. Často se pro něj smývá hranice mezi osobním životem a prací ve vědě, ale pokud už musí mít nějaký osobní život mimo univerzitu, hraje rád šachy.
Celý rozhovor, který připravila Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, najdete zde.
8. Jiří Fusek: Chceme být na světové mapě biotechnologií
Česko má významný vědecký potenciál a biotechnologie patří k nejnadějnějším oborům. „Máme i úspěšné konkrétní příklady komercializace. Přesto tu zůstává spousta bariér, které jsou do velké míry způsobené státem,“ říká v rozhovoru výkonný manažer klastru Prague.bio Jiří Fusek. Naději naopak přináší ekonomicko-vědecká diplomacie, která přispívá k viditelnosti českých biotechnologií ve světě.
Rozhovor s Jiřím Fuskem si můžete přečíst zde.
9. Kam se bude Česko ubírat v kvantových technologiích? Směr naznačil Quantum Day 2024
Konferenci Quantum Day, neboli Den kvantových technologií a kvantový hackathon, uspořádalo České vysoké učení technické ve spolupráci s agenturou CzechInvest a firmami IBM a Tensor Ventures. Samotná konference, která se konala ve středu 26. června 2024, nabídla kromě dosavadních úspěchů, vizí a nejnovějších trendů v oblasti kvantových technologií také platformu pro setkání vědců, studentů, průmyslových expertů a vládních představitelů.
Článek o Dnu kvantových technologií si můžete přečíst zde.
10. Kvalita českého vzdělávání a výzkumu je průměrná, chybí například vysokoškoláci
Kvalita vzdělávání a výzkumu v Česku v eurounijním srovnání meziročně mírně stoupla, vyplývá to z aktuální analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví. Napříč evropskou sedmadvacítkou jsme si letos polepšili o jednu příčku a umístili se na 14. pozici, stále jsme ale průměrní.
Celý text si přečtěte zde.
Kliknutím na štítek „nejčtenější 2024” pod titulkem článku najdete nejčtenější články z ostatních měsíců v roce 2024, které budeme postupně do 1. 1. 2025 zveřejňovat.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
