Připravili jsme pro vás malé ohlédnutí za právě končícím rokem. Místo, abychom vás o vánočních svátcích zahlcovali novými texty, tak vám každý den připomeneme deset nejčtenějších článků v daném měsíci v roce 2024. Přečtěte si, co vás nejvíce zaujalo v prosinci 2024.
1. Deset grantů ERC Consolidator putuje do ČR, z toho pět na Univerzitu Karlovu. Jde o nebývalý úspěch.
Deset českých výzkumníků obdrželo ERC konsolidační granty, které se zaměřují na podporu nezávislé kariéry vynikajících mladých vědkyň a vědců s titulem Ph.D., a to ve fázi, kdy konsolidují, tedy potřebují rozšířit vlastní nezávislý výzkumný tým nebo program. Jde o nebývalý úspěch, jsme desátí nejlepší v EU, máme víc grantů jak Belgičané či Dánové.
O výsledcích ERC Consolidator grantů si přečtěte zde.
2. Julie Chytilová: Důležité je porozumět, jakým směrem se ubírá vztah mezi chudobou a trpělivostí
Julie Chytilová je aktuálně jednou z vědecky nejúspěšnějších ekonomek na poli behaviorální ekonomie v ČR. Docentka ekonomie na Univerzitě Karlově a výzkumná pracovnice na Národohospodářském ústavu AV ČR přidala v tomto roce ke svým předešlým oceněním (například Cena Neuron) Cenu předsedy GA ČR za studii Determinanty prosociálního a antisociálního chování: poznatky z terénních ekonomických experimentů. Přečtěte si v rozhovoru o jejím výzkumu chudoby či diskriminace na základě věku.
Rozhovor s Julií Chytilovou naleznete zde.
3. Radomír Pánek: S novou generací vědců přichází větší snaha a touha vidět své výsledky uvedené do praxe
Radomír Pánek, nynější ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, byl zvolen kandidátem na předsedu Akademie věd ČR. Po jmenování do funkce prezidentem Petrem Pavlem se 25. března 2025 ujme funkce. Drtivé vítězství překvapilo i jeho samotného. Jaké si klade cíle na následujících čtyři roky? Co považuje za problémy Akademie věd a jak si podle něj organizace stojí ve srovnání se Společností Maxe Plancka v Německu?
Rozhovor s Radomírem Pánkem si přečtěte zde.
4. ERC CZ – přelomový program slaví 14 let. Až na byrokratické mouchy ho vědci chválí.
Letos v prosinci uběhlo čtrnáct let od schválení programu ERC CZ, jehož cílem je podpořit vědce, kteří žádali o ERC grant, ale z důvodu nedostatku financí na ně nezbyly prostředky. Tento program, který sklízí převážně chválu, přispěl i ke zvýšení naší úspěšnosti v soutěži o prestižní granty Evropské rady pro výzkum. Jsou s ním nicméně spojené také byrokratické obtíže – návrh je například třeba podat vytištěný na podatelnu MŠMT či každý rok vykázat určitý počet výstupů.
Přečtěte si článek o programu zde.
5. Řešitelé ERC CZ: Podání bylo více méně jednoduché. Bylo potřeba jen vyplnit spoustu formulářů.
V návaznosti na náš text o programu ERC CZ, který letos oslavil 14 let od schválení vládou, vám přinášíme příběhy dvou řešitelů – farmaceutky Veroniky Novákové a fyzika Martina Setvína.
Zkušenosti řešitelů programu ERC CZ si můžete přečíst zde.
6. Kdo jsou nejcitovanější vědci z Česka v roce 2024?
Společnost Clarivate zveřejnila letošní vydání prestižního žebříčku Highly Cited Researchers 2024. Mezi téměř sedmi tisíci nejcitovanějšími vědci a vědkyněmi z celého světa je na seznamu také sedm českých výzkumníků – čtyři z Akademie věd ČR, dva z Nemocnice Na Homolce a jeden z Masarykovy univerzity v Brně.
Přehled nejcitovanějších vědců naleznete zde.
7. Akademický sněm zvolí již 10. prosince předsedu Akademie věd ČR. Přečtěte si, jak tajná volba probíhá
Již brzy si zvolí Akademie věd České republiky (AV ČR) prostřednictvím Akademického sněmu nového předsedu. O volbě a kandidátech jsme vás již informovali, ale pojďme se blíže podívat na nejvyšší orgán AV ČR – Akademický sněm a samotnou volbu, o níž veřejnost příliš neví. Přinášíme vám taktéž programová prohlášení kandidátů.
Článek o Akademickém sněmu si můžete přečíst zde.
8. Co očekáváte od nového předsedy Akademie věd?
Blížící se volba nového předsedy Akademie věd České republiky neovlivní jen vědecký „svět“, ale i jiné sféry společenské infrastruktury. A proto jsme se zeptali některých zájmových skupin, co by zrovna v jejich oblasti od nového předsedy očekávali. Otázku jsme položili i našim čtenářům.
Názory respondentů si přečtete zde.
9. Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí jde na vládu.
Ve středu 18. 12. projedná vláda návrh nového Zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Zbývá vyřešit rozpor mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem průmyslu a obchodu a zákon může jít po novém roce do Sněmovny. Zeptali jsme se ministra Marka Ženíška na několik dotazů k novému zákonu.
Celý text s odpověďmi Marka Ženíška naleznete zde.
10. Jaké jsou prioritní oblasti a výzvy pro ČR po roce 2025? Kam má směřovat Národní RIS3 strategie?
Podporovat spolupráci mezi podniky a výzkumnými organizacemi, investovat do vzdělávání a rozvoje pokročilých digitálních dovedností, zlepšit infrastrukturu, zejména pevné vysokorychlostní připojení a podporovat využití AI a dalších technologií v podnicích – to jsou doporučení z Analýzy výzev v oblasti šíření inovací a digitalizace a návrh zaměření priorit Národní RIS3 strategie po roce 2025.
Text o Národní RIS3 strategii od MPO si můžete přečíst zde.
Kliknutím na štítek „nejčtenější 2024” pod titulkem článku najdete nejčtenější články z ostatních měsíců v roce 2024, které budeme postupně do 1. 1. 2025 zveřejňovat.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
