Připravili jsme pro vás malé ohlédnutí za právě končícím rokem. Místo, abychom vás o vánočních svátcích zahlcovali novými texty, tak vám každý den připomeneme deset nejčtenějších článků v daném měsíci v roce 2024. Přečtěte si, co vás nejvíce zaujalo v srpnu 2024.
1. Je vědecký úspěch na prodej? Falešné citace na vzestupu
Důvěryhodnost akademických metrik je ohrožena obchodem s falešnými citacemi. Nedávný experiment názorně odhalil, jak snadno lze ukazatele, jako jsou citace, zmanipulovat, což může podkopat jejich skutečnou hodnotu a význam v akademickém světě.
Blog Ondřeje Havelky si můžete přečíst zde.
2. Největším inovátorem v Evropské unii je Dánsko, Česko si drží pozici, Čína se na EU dotahuje
Minulý týden vydala Evropská komise pravidelný European Innovation Scoreboard (EIS), tedy přehled toho, jak si jednotlivé členské státy stojí na poli inovací. EU jako celek konstantně mírně roste, Česká republika je v polovině pelotonu s mírným růstem, nejsilnější na globální úrovni je v inovacích Jižní Korea.
Celý přehled je k dispozici zde.
3. Jan Skácel: PharmTheon bude fungovat jako středobod přenosu výsledku základního výzkumu do komerční sféry
Na pražské Harfě se otevřelo v dubnu 2024 nové transferové centrum PharmTheon pro preklinický vývoj léčiv, které patří do rodiny firmy IOCB Tech. Jeho ředitel Jan Skácel v rozhovoru popisuje, jak bude toto centrum propojovat vědu a komerční sféru.
Rozhovor s Janem Skácelem si můžete přečíst zde.
4. Šanghajský žebříček univerzit ARWU: česká stagnace, chybí nám Nobelisté a vysoce citovaní vědci
Vyšel prestižní žebříček Academic Ranking of World Universities (ARWU), známý též jako Šanghajský žebříček. I letos se do první tisícovky dostalo jen šest tuzemských vysokých škol. První dvacítce tradičně dominují americké univerzity, na počet umístěných institucí v první tisícovce vede Čína.
Výsledky žebříčku si přečtěte zde.
5. Lenka Staviany: S nadšením přenášíme vědu do praxe
Tým transferu technologií Středočeského inovačního centra neustále přináší nové možnosti, jak dostat vědu a výzkum do praxe. Jak konkrétně zrychluje cestu výzkumných organizací na trh? Jakou odezvu má mezi vědci business speed dating? A jak zajistit, aby patenty neskončily v koši? Vysvětluje vedoucí transferového týmu Lenka Staviany.
Rozhovor s Lenkou Staviany si můžete přečíst zde.
6. Univerzitní botanické zahrady: místo nejen odpočinku, ale i vzdělávání a vědy
V téměř každém větším městě u nás najdeme botanickou zahradu nebo arboretum. Jenom Unie botanických zahrad jako své členy eviduje 40 subjektů, mezi nimiž jsou jak městské, tak soukromé zahrady. Speciální kategorii mezi nimi tvoří univerzitní botanické zahrady, kterých je u nás celkem devět. Čím jsou specifické?
Náš článek je k dispozici zde.
7. Adéla Šimková: Chemičkou jsem se chtěla stát už od čtrnácti let
Zpívala v punkrockové kapele, tančí u tyče, míchá luxusní koktejly… Vysmátá chemička a popularizátorka vědy Adéla Šimková z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR boří mýty o vědcích coby nudných patronech v bílých pláštích. Rozhovor s mladou výzkumnicí o její práci i životě mimo chemickou laboratoř vyšel v časopise A / Easy.
Celý rozhovor, který připravila Akademie věd ČR, si můžete přečíst zde.
8. Senioři jsou nejlepší studenti, vzkazují Univerzity třetího věku
O tom, že u nás mohou senioři navštěvovat univerzity třetího věku, asi slyšel každý. Zajímalo nás, jak velký je to fenomén, zda univerzity třetího věku podporuje stát, v jakých tématech si u nás mohou senioři rozšířit obzory a co je motivací vyučujících.
Celý náš článek si přečtěte zde.
9. Vysokoškoláky trápí úzkost z mluvení na veřejnost
Vysokoškoláci mají stále velký deficit ve svém veřejném projevu, který je přitom pro jejich akademický a kariérní úspěch klíčový. Často to vede až k úzkostným stavům. Úzkost z mluvení na veřejnosti mají častěji ženy a nebinární osoby. Vyplývá to ze studie vědců Národního institutu SYRI, kteří analyzovali veřejný projev celkem 1745 vysokoškoláků.
Článek centra SYRI si můžete přečíst zde.
10. Miroslav Kloz: Česko jsem opustil s tím, že se už nikdy nevrátím
Experimentální biofyzik Miroslav Kloz zkoumá molekulárně-biologické procesy v reálném čase prostřednictvím moderních laserů. A jak sám říká, za svou vědeckou kariéru vděčí náhodným příležitostem, například vzniku moderního centra ELI Beamlines, ve kterém působí po návratu z Nizozemí.
Celý rozhovor najdete zde.
Kliknutím na štítek „nejčtenější 2024” pod titulkem článku najdete nejčtenější články z ostatních měsíců v roce 2024, které budeme postupně do 1. 1. 2025 zveřejňovat.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
