Připravili jsme pro vás malé ohlédnutí za uplynulým rokem. Místo, abychom vás o vánočních svátcích zahlcovali novými texty, připomeneme vám každý den deset nejčtenějších článků daného měsíce roku 2025. Tentokrát výčet toho nejlepšího z června…
1. Evropské univerzity žádají návrat vědecké komunikace do rukou akademiků
Asociace evropských univerzit (EUA) zveřejnila dokument, který kritizuje současný systém vědeckého publikování. Upozorňuje na neúnosně vysoké náklady (průměr APC $2 500, celkové roční APC $2,5 miliardy), publikační oligopol komerčních vydavatelů a ztrátu kontroly nad vědeckými daty a hodnocením. EUA vyzývá univerzity k reformě hodnocení vědců (oproštění se od impakt faktoru) a podpoře alternativních modelů, jako je Diamantový Open Access a model Publish-Review-Curate, s cílem vrátit publikační systém pod kontrolu akademické komunity.
Zajímá vás více? Čtěte zde.
2. Zuzana Havránková: Profesura a čtyři děti před čtyřicítkou? Jde to!
Ekonomka Zuzana Havránková z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se stala v 39 letech historicky nejmladší profesorkou Univerzity Karlovy a zároveň matkou čtyř dětí. V rozhovoru popisuje, jak skloubila náročnou akademickou kariéru s rodinným životem, k čemuž jí pomohla časová flexibilita vědecké práce a spolupráce s manželem. Havránková, která působila i na Stanfordu či v Berkeley, se věnuje metaanalýze, statistické metodě, kterou aplikuje v ekonomii práce a energetiky a jejíž výsledky využívají OECD či Světová banka.
Celý rozhovor si přečtěte zde.
3. QS World University Rankings 2026: České univerzity, probuďte se! Ostatní stoupají, vy stagnujete
Červnový žebříček QS World University Rankings 2026 varuje, že české vysoké školy stagnují a zaostávají za regionální konkurencí. Z 16 českých univerzit si sedm pohoršilo (včetně Univerzity Karlovy, která klesla na 265. místo) a pouze dvě si polepšily. Naopak Polsko, Maďarsko a Rumunsko zaznamenávají výrazné zlepšení u více než 30 % institucí. Největší posun v Česku zaznamenalo Vysoké učení technické v Brně (na 575. místo) díky internacionalizaci a udržitelnosti. Autoři žebříčku kritizují zejména pokles akademické reputace a internacionalizace českých škol.
Více se dočtete zde.
4. Daniela Tinková: Jsem historička revolucí, ve sloučení oborů vidím příležitost věci zlepšit, ale i pokazit
Historička Daniela Tinková, oceněná Učenou společností za svou práci propojující společenské a přírodní vědy, hovoří o postavení a problémech humanitních oborů v ČR. Upozorňuje na boj o zdroje způsobený nízkými investicemi do humanitních věd a kritizuje univerzální bodový systém hodnocení, který znevýhodňuje obory zaměřené na českou kulturu. Vyjadřuje se také ke slučování ústavů na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (kde vidí příležitost ke změně) a ke snížení počtu doktorandů, které by mělo zvýšit jejich mzdy a motivaci k dokončení studia.
Celý rozhovor si přečtěte zde.
5. Poloviční řešení pro doktorandky. Nárok na mateřskou získaly jen některé
Novela Zákona o nemocenském pojištění z roku 2025, která měla studentkám-rodičkám z prezenčního doktorského studia zaručit nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM), se v praxi ukázala jako poloviční. Jak upozornila doktorandka Eva Ištvánková, samotné studium nevytváří nárok na PPM, pouze se přerušené studium (kvůli těhotenství) započítá do potřebné doby 270 odpracovaných dnů. Nárok tak mají pouze ty doktorandky, které mají či měly pracovní poměr s účastí na nemocenském pojištění. Pozitivní zprávou je alespoň chystaný příspěvek „hlídačkovné" od října 2025.
Celý článek najdete zde.
6. RVVI schválila Metodiku hodnocení výzkumných organizací 2025+
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) na svém květnovém zasedání schválila aktualizaci Metodiky hodnocení výzkumných organizací (Metodika 2025+), která má zvýšit efektivitu vynakládání veřejných prostředků a konkurenceschopnost českého VaVaI. Dále schválila návrh výdajů státního rozpočtu na VaVaI pro rok 2026+ (s navýšením pro rok 2026 o 3,47 mld. Kč oproti 2025), stanovisko k Národní strategii pro kvantové technologie a výzkumná témata pro program SIGMA.
Více se dočtete zde.
7. Jak vzniká vysvědčení pro vysoké školy? Reportáž z národního hodnocení vysokých škol
Článek přináší pohled „pod pokličku" národního hodnocení výzkumných organizací 2025+, konkrétně z návštěvy Mezinárodního evaluačního panelu (MEP) na Masarykově univerzitě. Hodnocení, které probíhá každých pět let a rozhoduje o institucionální podpoře (DKRVO), zahrnuje roční přípravu sebeevaluačních zpráv (Moduly 3–5, celkem 548 stran) a osobní návštěvu mezinárodních expertů. Autor zdůrazňuje náročnost procesu, důležitost kvality hodnotitelů (a zamezení střetu zájmů) a potřebu, aby univerzity přijímaly kritiku jako nástroj pro zlepšení své viditelnosti a strategického řízení.
Více se dočtete zde.
8. Stopařův průvodce národním hodnocením vědy: Epizoda 5 – Víme, že toho moc nevíme
Ekonom Daniel Münich ve svém blogu kriticky rozebral užitečnost a srozumitelnost výsledků národního hodnocení vědy v ČR, zejména v modulech 1 a 2. Srovnává jej s britským modelem REF, který poskytuje přehledné a detailní informace (včetně personální velikosti FTE) na úrovni oboru/školy. Münich tvrdí, že české hodnocení postrádá věrohodnou informaci o počtech vědců a publikační produktivitě škol v oborech, čímž neumožňuje smysluplné srovnání a vede k prezentaci nepřehledných a nepropojených dat.
Více o klasifikaci vědy zde.
9. Kateřina Čapková, nová držitelka ERC grantu: Chceme zpracovat dějiny pěti zemí středovýchodní Evropy
Historička Kateřina Čapková z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy získala jako první zástupkyně společenských věd v ČR nejvyšší ERC podporu, Advanced Grant, v hodnotě 2,5 milionu eur. Její projekt INHIST (Inclusive History of Central Europe) se zaměří na inkluzivní dějiny zemí V4 a Ukrajiny od 19. století do současnosti. Projekt se pokusí interpretovat dějiny regionu z pohledu marginalizovaných skupin (Romové, Židé, lidé s postižením) a zapojí i profesionální didaktiky pro tvorbu učebnice. Čapková, matka čtyř dětí, zdůrazňuje, že rodina pro ni byla vždy větší prioritou než kariéra.
Jejich odpovědi naleznete zde.
10. Věda kolem světa: Vědecké komunity trápí Glumův efekt a Trump i Milei provádějí rozsáhlé škrty
Trápí akademické prostředí „Glumův efekt"? Toxické chování, kdy vědci drží data jako „Miláška", vyhání každého pátého badatele. Mezitím na geopolitické scéně Trump navrhuje drastické škrty NASA (o 24 %), Milei v Argentině provádí „scienticidu", zatímco Čína potají staví gigantický 14,5metrový teleskop.
Přečtěte si, co hýbalo vědou ve světě v květnu. Více se dočtete zde.
Kliknutím na štítek „nejčtenější 2025” pod titulkem článku najdete nejčtenější články z ostatních měsíců v roce 2025.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
