Připomeňte si nejčtenější články ze srpna 2025

1. Ladislav Krištoufek: Doktorské studium je kariérní rozhodnutí 

Prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou činnost a ekonom Ladislav Krištoufek komentoval novelu zákona o vysokých školách, která upravila podmínky doktorského studia a zvýšila minimální příjem studujícím. Uvedl, že reforma byla krokem správným směrem, protože ukončila „průtokový ohřívač” a vytvořila motivaci k větší selektivitě a kvalitě. Předpověděl, že počet studentů se sníží až o 30 %, ale zvýší se šance na úspěšné dokončení. Krištoufek, který obdržel i medaili Za zásluhy, apeloval na budoucí studenty, aby vnímali doktorát jako kariérní rozhodnutí s ekonomickým výhledem.

Zajímá vás více? Čtěte zde.

2. Michal Trčka: O smyslu otevřené vědy je třeba diskutovat 

Sociální vědec Michal Trčka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd České republiky hovořil o potřebě demokratizace vědy skrze Otevřenou vědu (Open Science), kterou přirovnal k ekvalizéru s možností různého nastavení. V rámci projektu AMULET organizoval veřejné slyšení s cílem diskutovat implementaci principů Otevřené vědy v českém kontextu a její souvislosti s důvěryhodností a etikou. Uvedl, že transparentní praxe by mohla pomoci překonat neetické chování v akademickém prostředí (tzv. Matoušův efekt) a zapojit veřejnost do výzkumu.

Celý rozhovor si přečtěte zde.

3. Bára Cihlová: Jak jsem získala plně financovaný doktorát v Oxfordu (co vám mnozí neřeknou) 

Biochemička Bára Cihlová, která byla přijata na plně financovaný doktorát na Oxfordské univerzitě, přiblížila, jak se k tomuto úspěchu dostala. Zdůraznila, že klíčem nebyly genialita ani náhoda, ale řada strategických rozhodnutí – zejména volba stáží a projektů podle kvality výzkumu, nikoli podle platu. Cihlová popsala, jak její „příběh”, který začal v patnácti letech v Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB), vyvrcholil jasným a smysluplným cílem, který přesvědčil přijímací komise. Vyzvala k následování smysluplnosti, ne značky.

Více se dočtete zde.

4. Češka v Americe, Američanka v Česku. Co může Česko vědcům a vědkyním z USA nabídnout?

Masivní škrty a nejistota pod Trumpovou administrativou vyhánějí vědce ze Spojených států amerických. Přijímá je Česká republika? Masarykova univerzita byla nejaktivnější, přijala tři talenty v rámci speciálního grantového schématu MASH (Masaryk University Award in Science and Humanities), a plánovala navýšit rozpočet pro další nábor. Co bylo pro Američany v ČR nejpřitažlivější? Podle bioinformatičky Moniky Čechové, která se vrátila z Kalifornie, to byla skvělá výpočetní infrastruktura a rodinné zázemí, zatímco Američanka Eliška Jelinek oceňovala flexibilní pracovní atmosféru a dostupnost veřejné dopravy. Přečtěte si, proč Česká republika stále prohrává na platy, ale vítězí v jiných oblastech.

Zajímá vás více? Čtěte zde.

5. Věda kolem světa: Evropská komise omezila Izrael v Horizontu Evropa, Maďarsko a krize komunikace vědy

Evropská unie přitvrdila v reakci na humanitární krizi v Gaze. Přečtěte si, jak Evropská komise navrhla pozastavit granty pro izraelské startupy z prestižního programu Horizont Evropa, zaměřené na technologie s dvojím využitím (jako je umělá inteligence). Jaký dopad to mělo na vědeckou spolupráci? Mezitím maďarští vědci protestovali proti přesunu klíčových humanitních ústavů pod univerzitu, což podle nich představovalo politický tlak. Dále se dozvíte o nové studii, která odhalila šokující problém: každá šestá vědecká práce chybně citovala – je na vině „syndrom líného autora“? Zahraniční report také řešil narůstající krizi v komunikaci vědy tváří v tvář dezinformacím.

Celý článek najdete zde.

6. Bára Cihlová: Investice do mozků – komu dáme šanci? Vědcům nebo obhájcům spravedlnosti?

Doktorandka z Oxfordské univerzity Bára Cihlová se zamyslela nad tím, proč je ve světě silného zaměření na vědu a technologie nutné podporovat i studium práva – oboru, který garantuje řád a demokracii pro rozvoj vědy a umělé inteligence. V rozhovoru představila Editu Klapačovou, která byla přijata na prestižní King’s College London, ale musela shánět finance přes crowdfunding, což odhalilo bariéry elitního vzdělávání. Článek zdůraznil, že právo je nástrojem změny a řádu, bez kterého by demokracie a technologický pokrok nemohly bezpečně fungovat.

Zajímá vás více? Čtěte zde.

7. Výdaje na výzkum a vývoj v Evropské unii (EU) vzrostly za deset let o téměř 60 %, Česko však klesá

Evropská unie masivně posílila investice do výzkumu a vývoje, jejichž rozpočtové alokace za poslední dekádu vzrostly o 59,5 % na 127,9 miliardy eur. Zatímco Německo (44,9 miliardy eur) zůstalo lídrem, menší státy jako Lotyšsko a Slovinsko zaznamenaly nejrychlejší růst, kdy své rozpočty více než ztrojnásobily. Přečtěte si ale, proč Česká republika, Irsko a Dánsko klesaly v poměru výdajů na výzkum a vývoj k hrubému domácímu produktu a jak daleko měla EU k dosažení svého cíle 3 % HDP.

Zajímá vás více? Čtěte zde.

8. Vojtěch Vyklický: Z Berkeley zpět do Prahy – co jej vyhnalo z Akademie?

Vojtěch Vyklický, vědec s doktorátem z neurověd a zkušeností z Kalifornské univerzity v Berkeley, se zamyslel nad útlumem biotechnologického sektoru ve Spojených státech amerických. Otevřeně popsal, proč po návratu opustil akademické prostředí – frustrovala ho byrokracie, nepružnost a absurdní pravidla grantů (např. nutnost předem znát výsledek výzkumu). Našel útočiště ve firmě DIANA Biotechnologies, kde vede oddělení vývoje protilátek, s nimiž dosáhl prvních vlastních klonů. Přečtěte si, jak umělá inteligence mění hru ve vývoji léků a proč firma i přes jeho kritiku s Akademií věd České republiky  stále spolupracuje.

Celý rozhovor si přečtěte zde.

9. Soňa Ehlerová: Proč se v Akademii věd inspirovali britskými POSTnotes a co přinesly expertní stanoviska AVex?

Astronomka Soňa Ehlerová, členka Akademické rady Akademie věd České republiky (AV ČR), představila expertní stanoviska AVex, která vznikla inspirací u britských POSTnotes (Parliamentary Office of Science and Technology notes). Vysvětlila, že cílem bylo poskytovat zákonodárcům a veřejnosti nezávislé a nejnovější odborné informace k celospolečenským problémům (např. antibiotická krize, klimatická změna, jaderná fúze). AVexy již vedly ke konkrétním dopadům: například po stanovisku o ohňostrojích mnohé radnice zrušily oslavy a Senát schválil novelu zákona. Přečtěte si, jaké inovace se chystaly a proč AV ČR chtěla zrychlit jejich přípravu.

Celý rozhovor si přečtěte zde.

10. Thomas Gouder: Životní dílo jaderného výzkumu se stěhuje z Německa do Prahy. Proč byl modulární systém unikátní?

Fyzik a chemik Thomas Gouder přiblížil osud svého unikátního, osm metrů dlouhého modulárního přístroje pro výzkum povrchů, který přesunuli ze Společného výzkumného střediska Evropské komise v Karlsruhe na Fyzikální ústav Akademie věd České republiky. Přístroj, přezdívaný „metro pro vzorky”, sloužil pro excelentní výzkum jaderných paliv a koroze v ultravysokém vakuu. Gouder, který odešel do důchodu, vyjádřil radost, že aparatura zůstala součástí evropského projektu JRC-Userlabs a byla zachráněna pro interdisciplinární výzkum, který se v Praze bude věnovat chemii i fyzice komplexních magnetických jevů.

Celý rozhovor si přečtěte zde.

Kliknutím na štítek „nejčtenější 2025” pod titulkem článku najdete nejčtenější články z ostatních měsíců v roce 2025.