Připomeňte si nejčtenější články z července 2025

1. Michael Prouza: Svého postavení nesmí zneužívat ani excelentní vědec a manažer

Ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky (AV ČR) a astrofyzik Michael Prouza vysvětlil, proč se postavil na stranu fyzičky Hany Lísalové v kauze sexuálního obtěžování a zneužívání moci ze strany excelentního vědce Jiřího Homoly. Uvedl, že mu vadil princip systematického zneužívání pozice moci a kritizoval nedostatečný postoj AV ČR, kde chyběla struktura pro řešení takových případů. Prouza se také zamyslel nad nízkým institucionálním financováním ústavů (pouze 30 % rozpočtu) a vyzval k diskuzi o lepším modelu správy vědy.

Zajímá vás více? Čtěte zde.

2. Petr Sklenička: Česká univerzita se může dostat do světové stovky – ale nejen za státní peníze 

Rektor Petr Sklenička bilancoval své osmileté funkční období, během kterého dovedl Českou zemědělskou univerzitu mezi světovou elitu – v oboru zemědělství se umístila na 24. místě na světě. Vysvětlil, že klíčem k úspěchu bylo zaměření na excelenci, internacionalizaci a motivaci tahounů. Sklenička vyjádřil přesvědčení, že do dvou desetiletí pronikne jedna z českých univerzit do světové stovky, avšak varoval, že to nebude možné bez většího podílu soukromých a zahraničních financí a bez ochoty vedení dělat nepopulární kroky. 

Celý rozhovor si přečtěte zde.

3. Nejlepší vědní obory v Česku

Ekonom Daniel Münich se zabýval otázkou, které vědní obory byly v České republice nejlepší. Upozornil však, že národní hodnocení vědy neposkytlo odpověď, protože nebylo schopno rozlišit mezi publikačním výkonem (počet publikací) a publikační produktivitou (kvalita vztažená k počtu vědců). Münich kritizoval, že chyběla klíčová data pro srovnání produktivity s Evropskou unií. Analýza odhalila, že v poměru k EU mělo Česko relativně velké obory jako chemické vědy a materiálové inženýrství, zatímco společenské obory byly relativně nejmenší. 

Více o klasifikaci vědy zde.

4. Matoušův efekt aneb proč věda není rovná hra

Ondřej Machek se zamyslel nad Matoušovým efektem ve vědě: „Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno...". Nová studie z Research on Research Institute (RoRI) potvrdila, že vědecká kariéra není rovná hra, protože brzký úspěch v grantovém řízení způsobil nadproporcionální růst šancí v pozdějších letech. Odhalilo se, že neúspěch sice neposílil všechny, ale jen ty nejodolnější, žádající o granty znovu. Přečtěte si, jak se systém může zlepšit a jak agentury mohou podpořit „těsně neúspěšné" talenty (tzv. bridge grants), aby se zabránilo ztrátě mozků, jako v případě Tomáše Mikolova. 

Více se dočtete zde.

5. Věda jako strategie: Kam míříme?

Konference SCIPO 2025 otevřela debatu o strategickém směřování vědy po roce 2027, kdy hrozila proměna financování z evropských fondů. Účastníci se shodli, že České republice chyběla společná společenská vize, která by byla základem pro další kroky. Navrhli nový model, kde stát by působil jako první zákazník a výzkumné organizace by využívaly nadační fondy pro finanční stabilitu. Experti zdůraznili nutnost kultivace prostředí a podpory podnikavosti ve vědě, která by musela být integrální součástí hodnoty, nikoliv jen vedlejším efektem. 

Více se dočtete zde.

6. Evropská komise navrhuje zdvojnásobit rozpočet nástupce programu Horizont Evropa

Evropská komise navrhla zdvojnásobit rozpočet 10. rámcového programu pro výzkum a inovace (FP10) na 175 miliard eur na období 2028–2034. Odpůrci návrhu z řad evropských ministrů žádali další navýšení (nejméně na 200 miliard eur), protože předchozí návrhy byly vždy sníženy. Nový program FP10 bude založen na čtyřech pilířích a posílil by financování Evropské výzkumné rady (ERC) a akce Marie Curie-Skłodowska (téměř zdvojnásobení rozpočtu). Obsahoval by také ambiciózní průlomové „moonshot" projekty (např. kvantové výpočty, energie z fúze) a sliboval zjednodušení implementace. 

Více se dočtete zde.

7. Česko nezískalo v prvním kole žádný ERC Proof of Concept

Evropská výzkumná rada (ERC) oznámila první skupinu 150 projektů, které obdržely v roce 2025 grant ERC Proof of Concept v hodnotě 150 000 eur. Cílem této podpory bylo překlenout propast mezi průkopnickým výzkumem (financovaným dříve z grantů ERC) a jeho komercializací nebo společenským uplatněním. Bylo smutným zjištěním, že žádný z těchto grantů nezískali výzkumníci sídlící v České republice, zatímco Německo, Španělsko a Spojené království dominovaly v počtu udělených grantů. 

Více se dočtete zde.

8. RIS3: Podnikatelské výdaje na výzkum a vývoj se od roku 2016 téměř zdvojnásobily

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve zprávě o realizaci Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (RIS3 strategie) odhalilo klíčové trendy ve financování výzkumu a vývoje. Největší posun nastal v podnikatelském sektoru, kde se výdaje od roku 2016 zdvojnásobily a tvořily dvě třetiny z celkových 139,7 miliardy Kč v roce 2023. Nejvíce finančních prostředků z dotačních programů směřovalo do domén pokročilých materiálů, medicíny a digitálních technologií. Navzdory absolutnímu růstu ale poklesla intenzita výdajů na výzkum a vývoj k hrubému domácímu produktu na 1,83 %, což představovalo výzvu pro dosažení cílů RIS3. 

Zajímá vás více? Čtěte zde.

9. Nicola Silva: V tvorbě pohlavních buněk nejsme jako lidský druh moc dobří

Italský vědec Nicola Silva z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity přiblížil složitost meiózy, procesu tvorby pohlavních buněk, a prozradil, že lidský druh není v tomto procesu „moc dobrý”, což způsobovalo vysokou míru nepřesností. Jeho tým objevil a popsal nový protein BRA-2, který hrál klíčovou roli v regulaci tzv. synaptonemálního komplexu – proteinového „zipu”, který zajišťuje správné párování chromozomů. Tento objev na modelovém organismu (Caenorhabditis elegans) může pomoci v budoucí diagnostice tzv. idiopatické neplodnosti, u níž lékaři neznají příčinu. 

Celý článek najdete zde.

10. Dveře do české vědy a výzkumu zůstávají pro emigranty z Ruska zavřené

Zatímco Ukrajinci získali v České republice silnou podporu, ruští vědci a studenti, kteří nesouhlasili s invazí a emigrovali, čelili téměř neprůchodným byrokratickým překážkám. Přísná vládní nařízení zakázala většině z nich podávat žádosti o vízum nebo povolení k pobytu. Článek přinesl výpovědi dvou anonymních disidentů, Z. a Y., které ukázaly, že ani prokazatelný nesouhlas s režimem nebo dlouholeté vazby na českou akademickou sféru nestačily. Zatímco Z. musel dojíždět na studium na Univerzitu Karlovu z Rakouska, Y. v Izraeli vykonával nekvalifikovanou práci, protože se nemohl legálně dostat do ČR. 

Více se dočtete zde.

Kliknutím na štítek „nejčtenější 2025” pod titulkem článku najdete nejčtenější články z ostatních měsíců v roce 2025.