Co si myslí čtenáři a čtenářky našeho portálu o fungování vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace? Jsou s její prací spokojeni? A pokud ne – co je potřeba podle nich zlepšit? Podívejte se na výsledky srpnové ankety čtenářů, která se právě na roli RVVI v české vědní politice zaměřila.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) je odborným a poradním orgánem vlády České republiky a klíčovou institucí, která ovlivňuje českou politiku výzkumu, vývoje a inovací. Do jejích kompetencí patří například každoroční příprava rozpočtu pro oblast výzkumu, vývoje a inovací, schvalování programů účelové podpory nebo příprava Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů. Dále také navrhuje členy předsednictva a předsedu či předsedkyni Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky a plní další úkoly, které jí stanovuje zákon č. 130/2002 Sb.
Co si o fungování RVVI myslí čtenáři portálu Vědavýzkum.cz? Z jedenácti čtenářů a čtenářek, kteří odpověděli na anketní otázky, je většina přesvědčena, že rozhodnutí RVVI zcela zásadně ovlivňuje jejich profesní životy. Pouze tři lidé byli přesdvěčeni, že RVVI má vliv na jejich práci minimálně nebo jen velmi málo.
V hodnocení práce RVVI byli naši čtenáři střízlivější. Výrazná většina z nich spíše nesouhlasí s tvrzením, že by RVVI zájmy vědců a vědkyň prosazovala vhodným způsobem (celkem devět respodentů).
V anketě jsme položili našim čtenářům hned dvě otázky: co je podle nich nejdůležitější úlohou RVVI a jestli jsou s její prací spokojeni, či nespokojeni a z jakého důvodu. Odpovědi jsou poměrně různorodé, od pochvalných komentářů až po ty kritické. Jeden z čtenářů se například vyjádřil, že hlavní úlohou RVVI je „prosazovat zájmy jednotlivých členů“. Další kritika ale například směřovala na „přílišnou orientaci na základní výzkum“.
Níže se můžete blíže seznámit s názory čtenářů a čtenářek portálu Vědavýzkum.cz na téma úkoly a fungování vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
Názory čtenářů
Hlavním úkolem RVVI je podle mého názoru úprava legislativního prostředí a řízení směřování finančních prostředků pro výzkum. To se ovšem děje se setrvačností a rychlostí vládního orgánu. Dalším úkolem by měla být harmonizace podmínek práce vědeckých pracovníků napříč ČR a EU, například v oblasti platového hodnocení nebo genderových nerovností. To ale příliš nevidím.
Na druhou stranu oceňuji transparentnost ve zveřejňování materiálů z jednání. Pokud se někdo o aktivity RVVI zajímá, má k dispozici poměrně velké množství informací. Také si vážím toho, že členové RVVI jsou ochotni přijmout pozvání na jednání o problémech vědeckých pracovníků, aktivně spolupracují a radí, jak by se věci daly změnit. Pro zajištění reálné změny ale často nemají možnosti ani kapacity – místo toho tak často odpovídají, že aby bylo možné něčeho dosáhnout, musí se změnit určitá formulace v zákoně o výzkumných organizacích. Ve výsledku je pak na skupinách konkrétních aktivistů, aby jednali s jednotlivými poslanci.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace podobně jako jiné vládní poradní orgány trpí také tím, že mají velmi malý „obslužný aparát“. Jednoduše řečeno, není to ministerstvo. Pro českou vědu by bylo mnohem lepší, kdyby místo RVVI vzniklo ministerstvo pro výzkum. Podle mého názoru také RVVI chybí nějaká pravidelná platforma pro setkávání s reálnými vědci a vědkyněmi nebo jinými pracovníky ve výzkumu.
Anonymní
Nejdůležitějším úkolem RVVI je poskytování zpětné vazby vládě ČR ohledně její vědní politiky. S jejím fungováním ale nejsem příliš spokojen. Členové RVVI primárně hlídají své parciální zájmy a nepracují v zájmu výzkumu, vývoje a inovací jako celku.
Anonymní
Nejdůležitějším úkolem RVVI je podle mě zajistit obecnou stabilitu financování vědy, ale i zařídit férové rozložení prostředků jak napříč jednotlivými institucemi, tak obory. Dalším úkolem je pak samozřejmě garantovat kvalitu hodnocení vědeckých výsledků.
Zdá se mi, že výsledky její práce je vidět ve zvýšení celkového financování. Zlepšilo se ale také hodnocení vědeckých výsledků (od „kafemlejnku“ k současné podobě Metodiky 2017+). Mám ale problém s tím, jak RVVI velmi nedostatečně podporuje společenské vědy a humanitní obory. To je vidět nejen na relativně malém objemu financí, které na tyto obory alokuje GA ČR, ale i podle mě zcela neuvěřitelný výpadek financování aplikovaného výzkumu, kterým byl program Technologické agentury ČR ÉTA.
Anonymní
Jedna z klíčových úloh RVVI je vytvářet kvalitní podmínky pro vědce. Nemyslím si, že by to dělala. V žádném případě také nereprezentuje zájmy českých vědců. Nezaznamenal jsem, že by kromě direktivních zásahů shora projevila RVVI konkrétní zájem o názory jednotlivých vědců.
Anonymní
S fungováním RVVI spokojený nejsem. Podle mého názoru nedostatečně dbá na zkvalitňování aktuálního hodnocení, které nepochybně má své nedostatky. Jakákoliv kritika Metodiky 2017+ je vnímaná jako nesmyslná odmítavost ze strany bývalých „kafemlejnkařů“ nebo pokřik potrefené husy.
Komise pro hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů (jeden z poradních orgánů RVVI, pozn. redakce) dokonce v zápise konstatovala, že stěžující instituce (tedy ty, které se formálně a dle regulí ohradily proti hodnocení výsledků) by měly být veřejně dehonestovány a finančně trestány. A RVVI na to nereaguje.
Současně se dostatečně nedbá o to, aby GA ČR fungovala jako západní grantové agentury, kde se na peer review jenom nehraje, ale kde se mezinárodní peer review uskutečňuje. V tomto RVVI svou roli buď neplní dostatečně, nebo nemá dostatečné kompetence a osobně za to členové RVVI nemohou.
Anonymní
RVVI je souborem bezpochyby kvalitních odborníků v jejich vědně-oborové či sektorové doméně, avšak jako členové RVVI se zpravidla mění v lobbisty za své vlastní osobní zájmy. Samozřejmě existují světlé výjimky. RVVI není schopna naplňovat úkoly, které jí legislativní úprava svěřuje.
Ostatně – co lze očekávat od tělesa, které se schází jednou měsíčně a v mezidobí se věnuje svým vlastním osobním agendám? Systém, kdy RVVI rozhoduje, avšak nenese za svá rozhodnutí odpovědnost, je popřením všech manažerských modelů řízení, ať už se týkají jakéhokoliv tématu.
Již Technopolis Group v roce 2011 (Studie s názvem Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v ČR z dílny Technopolis Group je dostupná zde, pozn. redakce) identifikoval, že RVVI je největším problémem českého výzkumného a inovačního ekosystému, protože zosobňuje v jiných zemích zcela nevídaný střet zájmů. Stačí si tedy přečíst doporučení více jak dekádu stará, avšak i nadále platná. Je veřejným tajemstvím, že usnesení RVVI většina vlastních členů RVVI nechápe, natož aby jim rozuměl ten, komu jsou adresována. Za stávající situace by bylo nejvhodnější RVVI bez náhrady zrušit.
Anonymní
Úkolem RVVI je vytvářet podmínky pro dobré pracovníky a bojovat za to, aby je nedusila naprosto zbytečná byrokracie. Jeden z problémů ale podle mě spočívá v tom, že na univerzitách všichni chceme víc institucionální podpory, ale pořád se to neděje. Dostupné finance se rozdrobují do dalších a dalších soutěží s krásnými PR nálepkami. Má to ale jediný výsledek – všichni se jenom snaží na novou soutěž napasovat svůj dlouhodobý výzkum.
Anonymní
O fungování RVVI mnoho nevím, asi dostatečně nekomunikuje s vědci či jednotlivými institucemi. Obecně v ČR chybí finanční zdroje na podporu výzkumu – hlavně pro menší a střední projekty, které můžou sloužit jako pilotní pokusy a jsou pro vědce důležité.
Anonymní
V zásadě jsem s fungováním Rady pro výzkum, vývoj a inovace spokojen. RVVI by mohla trochu zapracovat na komunikaci s veřejností a více se věnovat medializaci vědy. MŠMT by zase mohlo trochu zapracovat na integraci základních metod vědecké práce a kritického myšlení do osnov základních a středních škol i učilišť.
Anonymní
Všem našim čtenářům a čtenářkám děkujeme za jejich příspěvky!
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Podívejte se na také na předchozí anketu čtenářů, která se týkala spravedlivého ohodnocení vědecké práce (díl první a díl druhý). Další vydání ankety se týkalo rodičovství a vědy.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz