V ČR stále roste počet absolventek vysokých škol, včetně doktorských programů. Podíl žen ve vědě však od roku 2000 klesá. Kam se všechny ty nadané studentky poděly, když jim nikdo ve vědecké kariéře nebrání? Aneb proč někomu nebránit není to samé jako dát mu rovnou šanci.

Nový výzkum naznačuje, jak akademické kruhy zaostávají za byznysem v péči o vlastní lidi. Současný systém produkce vědy přispívá k tomu, že akademici a akademičky trpí osamělostí, uzavřeností a nedostatkem komunikace.

Radikální proměna financování vědy a výzkumu spočívající ve snižování institucionálního a nárůstu grantového financování má dopad na proměnu struktury vědeckých pracovišť i akademických kariér. Promítá se také do zvyšování generačních nerovností a spolu s tím i do generačního napětí. Jaké podmínky mají mladí lidé pro práci ve vědě? Jaké jsou z jejich pohledu šance na uplatnění se v této oblasti?

Jak komplikuje podzaměstnanost práci v akademické sféře? Nina Fárová představuje výsledky výzkumu, který odhaluje tristní realitu – částečné úvazky jsou cestou k neplaceným přesčasům, „létajícím doktorandům“ a těžkým návratům z rodičovské dovolené.

Jedno z důležitých témat personálního řízení vědeckých institucí představuje otázka kombinace pracovních a rodinných povinností, zejména těch spojených s rodičovstvím. Jak je na tom česká věda z hlediska možností slaďování práce a péče o děti? Řešení této problematiky do značné míry ovlivňuje, jak je česká věda schopna využít intelektuálního potenciálu žen.

Pracovní podmínky akademiček a akademiků v ČR výrazně ovlivňuje jak národní systém financování vědy a výzkumu, tak personální politika jejich pracovišť. Minulý týden jsme se věnovaly prvně jmenovanému faktoru, nyní se zastavíme u toho druhého. Jak české vědecké instituce přistupují ke svému personálnímu řízení?

Špičkoví vědci a vědkyně a jejich profesní rozvoj jsou podmínkou kvalitní vědy, konkurenceschopné v mezinárodním měřítku. Na atraktivitu akademického prostředí pro vědkyně a vědce a na jejich možnost svůj talent rozvíjet mají zásadní vliv podmínky, v nichž vědeckou činnost vykonávají. Jak jsou na tom čeští vědci a vědkyně?

Jaké jsou pracovní podmínky vědců a vědkyň na českých vysokých školách a výzkumných institucích? S čím jsou čeští vědci a vědkyně nejvíce nespokojeni? Co jim brání v kariérním růstu? Jak se dělá věda ve chvíli, kdy se stanete rodičem?

Byly doby, kdy byly smlouvy na dobu určitou v akademickém prostředí vnímány jako dobrý nástroj pro zajištění určitého výkonu, který dá vedení výzkumných a vysokoškolských institucí možnost ukončit pracovní poměr s osobou, za kterou vědecky nic nezůstává. Důraz na obměnu vědeckých týmů také přinášel příslib rozbití nepotistických vazeb.