Třetí díl seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR shrnuje příležitosti doktorských studentů. Zcela zásadní je správně si vybrat téma, instituci a školitele. Nedílnou součástí profesního rozvoje PhD studentů jsou krátkodobé a dlouhodobé zahraniční výzkumné stáže. K dispozici je také celá řada stipendijních programů.

Ve dnech od 2. do 8. listopadu 2020 se uskuteční již 20. ročník největšího vědeckého festivalu v České republice – Týden vědy a techniky. Vzhledem k aktuální situaci se letos poprvé uskuteční online, i tak se ale návštěvníci mohou těšit na velmi zajímavý program. Portál Vědavýzkum.cz je mediálním partnerem festivalu.

Zakladatel nadějného startupu Pekat Vision Petr Šmíd se vyhlídkami umělé inteligence zabýval už při studiích na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně, kterou absolvoval v roce 2007. Tehdy na fakultě převládal názor, že umělé neuronové sítě jsou sice zajímavým, ale z hlediska praktického využití asi překonaným směrem výzkumu.

Indonésie je světovým lídrem v počtu open access (OA) vědeckých publikací. Takové publikace jsou k dispozici ke čtení zdarma a lze je legálně šířit dál. Nejnovější údaje ukazují, že Indonésie publikovala v tomto režimu již 1717 článků. Toto číslo odráží důležité postavení asijské země v globálním akademickém měřítku a může inspirovat i další státy v tom, jak zlepšit otevřený přístup.

Výzkumným tématem Karla Blahny je spánek. V Biomedicínském centru Lékařské fakulty UK v Plzni zjišťuje, jak se mění spánková aktivita mozku ve zdraví a v nemoci. Tomuto tématu se může věnovat i díky interní podpoře UK Primus.

Na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze se právě vytváří interdisciplinární mezinárodní pracoviště, které se bude věnovat výzkumu pokročilých technologií pro vysoce kvalitní, bezpečnou a udržitelnou regionální produkci potravin. Projekt byl podpořen štědrým grantem z prestižní výzvě ERA Chairs evropského programu Horizont 2020. 

Počátkem října jsme se jako každoročně dozvěděli jména vědců, kteří si v prosinci převezmou to nejprestižnější z vědeckých ocenění – Nobelovu cenu – z rukou švédského krále (zde musím upřesnit: letos proběhne jakési distanční předání, které by mělo být napraveno o rok později). Dobu napjatého čekání na tuto slávu už třicet let zpestřuje zářijové vyhlašování Ig Nobelových cen (IgNC).

Nový výzkum ukazuje, že americká věda se těší velké důvěře veřejnosti, jedné z nejvyšších od roku 1974. Magazín Scientific American ale přidává podtitulek: Tak proč se tak nechováme? Vypadá to, že i když si lidé přínosu vědy váží, v některých postojích dávají za pravdu spíš vládě. V případě USA to znamená velký problém, protože se zdá, že tamní vláda vědecké poznatky neuznává.

Stipendium českých nadací umožnilo studium v zahraničí už několika desítkám tvůrčích lidí. Jak takové stipendium ovlivní život a profesní dráhu studenta life sciences? V dalším rozhovoru ze seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences o svých zkušenostech promluví Eva Brichtová, která díky stipendiím nadace manželů Krskových a Bakala Foundation studuje na University of Cambridge.

Před pár lety bylo nano všude: nanomateriály, nanonátěry čistící vzduch, nanoroboti… Teď slýcháme o nanorouškách. Kam se ale poděl zbytek? „Nano nezmizelo, spíše nám jen zdomácnělo,“ říká Vladimíra Petráková, vědkyně zkoumající nové nanomateriály.