Grantová agentura České republiky (GA ČR) vybrala k financování od příštího roku 16 projektů EXPRO a 30 projektů JUNIOR STAR. Obě tyto grantové soutěže mají za cíl podpořit excelenci ve všech oblastech základního výzkumu. Granty JUNIOR STAR mají především umožnit začínajícím vynikajícím vědcům vést vlastní výzkum. EXPRO granty míří na podporu inovativních projektů zkušených badatelů.

Iva Mozgová získala během svého PhD studia stipendium EMBO Postdoctoral Fellowship a měla možnost strávit dva roky na Swedish University of Agricultural Sciences v Uppsale. Jak je náročné připravit žádost o stipendium, co jí přineslo a jaké jsou její plány do budoucna? O své zkušenosti se vědkyně, která od ledna 2019 vede v Biologickém centru AV ČR vlastní výzkumnou skupinu zaměřenou na epigenetiku rostlin, podělila v následujícím rozhovoru. 

Čtvrtý díl seriálu o financování vědecké kariéry v life sciences v ČR se zaměří na juniorské postdoky. Aby začínající vědec v dnešní vědě uspěl, je vědecká mobilita nezbytná. Bez dlouhodobé zahraniční zkušenosti je dnes téměř nemožné získat výzkumný grant. Následující článek proto přináší shrnutí toho, o jaká zahraniční stipendia a granty si můžete v prvních letech od ukončení PhD studia žádat.

Na Vědavýzkum.cz se opakovaně věnujeme etickým aspektům vědecké práce u nás i v zahraničí. Součástí vědeckého života jsou bohužel i praktiky jako plagiátorství či predátorské publikování. Nakolik jsou u nás rozšířené? A jak se je vědecké obci daří řešit? Zkušenosti českých vědců nejsou vždy úplně pozitivní, jak ukazuje nejeden dopis, který nám přichází do redakční pošty.

Pravidelné zasedání Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) proběhlo v pátek 30. října 2020 formou videokonference – návazně na aktuální pandemická opatření. K hlavním bodům jednání patřily podpora vědy a výzkumu v rámci Národního plánu obnovy, výstupy Komise pro problematiku klimatu, a dále návrh na jmenování dvou členů vědecké rady Grantové agentury ČR. Rada taktéž navrhla udělit dvě mimořádná ocenění za vědecký přínos k řešení problému epidemie COVID-19 v globálním kontextu.

Věda a výzkum na britských univerzitách mají nejenom národní prestiž, ale těší se i velké světové popularitě. Nicméně v souvislosti s Brexitem se začíná toto výjimečné postavení otřásat. Vlivem odchodu Velké Británie z Evropské unie začínají Britské ostrovy opouštět někteří významní vědci.

Metoda diagnostiky rakoviny slinivky analytického chemika Michala Holčapka z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice získala evropský patent. Skupina popsala možnost, jak zjistit nemoc již v počáteční fázi a pouze z analýzy krve. Tím se rýsuje šance pro miliony lidí, kteří se dnes o tomto onemocnění dozvědí příliš pozdě. 

Jak to doopravdy je s hojně diskutovanou nerovnoměrnou geografickou distribucí prostředků z rámcových programů a s tím související otázkou zaostávání zemí EU13 (tzv. nové členské státy) oproti zemím EU15 (staré členské státy)? A jaké jsou pro výzkumníky bariéry v účasti v rámcových programech?

Česká republika bude mít brzy nový nejvýkonnější superpočítač. Národní superpočítačové centrum IT4Innovations si za dodavatele nového výkonného výpočetního systému vybralo společnost Hewlett Packard Enterprise. Počítač by měl pomoci vylepšit například předpověď počasí, napomoci rozvoji ekologické a udržitelné infrastruktury nebo se podílet na hledání léčiv pro vývoj léku na Covid-19.

Karolínu Korvasovou biologie lákala už během bakalářského studia matematiky na MFF UK. I proto odešla na magisterské studium se zaměřením na matematickou biologii do Nizozemska a později pokračovala na stáž do Austrálie a na doktorát do Německa, který aktuálně dokončuje. Zabývá se aktivitou mozku během pohybu a od ledna se vrací na Matfyz.