Na akademické půdě proběhla v úterý 15. září 2020 beseda o etice ve vědecké práci. V debatě zazněla slova jako plagiarismus, falzifikace nebo fabrikace dat označujících fenomény, které jsou při publikační činnosti podle diskutujících stále častější. Diskuze přenášená online se týkala i možných příčin tohoto chování v české a zahraniční vědě.

Mladé vědce do čtyřiceti let podpoří poprvé ve vlastním grantovém programu pro perspektivní vědecké pracovníky Masarykova univerzita (MU). Výzva MUNI Award in Science and Humanities (MASH) JUNIOR pro mladé vědce je součástí již zavedeného grantu MASH, který univerzita vypisuje již počtvrté.

Christian Gutknecht, specialista na informační systémy ve švýcarské National Science Foundation, zhodnotil výsledky dohody Read & Publish uzavřené před osmi měsíci mezi švýcarskými univerzitami a nakladatelstvím Elsevier. Dlouholetý zastánce otevřeného přístupu Gutknecht není s dohodou deklarující otevřený přístup k literatuře a předplacené publikování v časopisech vydavatelství spokojen. Podle něj je nevýhodná a netransparentní.

Proč se rozložitelná láhev v lese nerozpadne? Vezmou nám roboti práci? Co dýcháme ve městech? Na tyto a další otázky vám v novém podcastu odpoví vědci, studenti a absolventi z Vysokého učení technického v Brně. Podcast si klade za cíl mluvit jednoduše a poutavě o tématech, která se stále více stávají součástí lidských životů, přesto zůstávají pro svou odbornost zahalena nejasnostmi.

Areál Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR ve vilové čtvrti na pražské Ořechovce má bohatou historii, jež je významnou součástí dějin zahraničně-ekonomických vztahů bývalého Československa. Za první republiky tady sídlil výzkumný ústav Spojených cukrovarů pražských, který se velkou měrou zasloužil o to, že se Československo na dlouhá desetiletí stalo velmocí v exportu cukrovarů. 

České výzkumné týmy se oproti evropským podstatně méně zapojují do projektů rámcového programu Horizont 2020. Podle oficiálních statistických údajů z něj Česká republika čerpá méně, než přispívá. Technologická agentura České republiky (TA ČR) usiluje o motivaci českých výzkumníků k mezinárodní spolupráci a k efektivnějšímu čerpání finančních prostředků z programu Horizont 2020. Letos na podzim vyhlásí TA ČR hned čtyři výzvy na různá témata.

Ani ne rok poté, co byl odhalen první případ nemoci COVID-19, zasáhla pandemie globálně do všech oblastí života. Působí nejen ničivě, ale může katalyzovat i některé důležité změny, které by mohly svět posunout vítaným směrem. Tato příležitost se týká i publikačního schématu v podobě otevřeného přístupu k vědeckým informacím - open access.

Kateřina Chládková vede vědecký tým, který jako jeden z mála na světě studuje, jak se učíme mateřský jazyk už v nejranějších fázích vývoje. Češtině se věnují jako jediní. „Pro náš výzkum je výhodou, že je v Česku zvykem zůstávat několik dní v porodnici, a tak získáme čas i dostatek miminek pro výzkum,“ popisuje. V Británii nebo v Nizozemsku, kde je zvykem jít pár hodin po porodu domů, výzkum raného osvojování jazyka téměř neprobíhá.

Sdílet příběhy akademických spin-off firem z Česka, Německa a Nizozemska. To bylo hlavním cílem konference „From Science into Practice: Sharing Czech, Dutch and German Experience in Healthcare and Life Sciences“. Zazněly zde jak příběhy úspěšných spin-offů ze všech tří zemí, tak zkušenosti s různými finančními nástroji na podporu inovací.

Lidem s dýchacími potížemi během chvilky napumpuje do nosu vzduch obohacený až dvojnásobným množstvím kyslíku, navíc zbavený všech virů či bakterií. Nový membránový oxygenerátor z dílny trojice českých vědců může pomoci pacientům s covidem-19. Vynálezu se věnuje aktuální číslo časopisu A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR.