facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Český základní výzkum, covid-19 a kolonie Togo

23. 2. 2021
Český základní výzkum, covid-19 a kolonie Togo

Jednou z příčin katastrofálních výsledků boje Česka s nákazou covid-19 je myslím i slabé znalostní zázemí - zázemí základního výzkumu v oborech, které jsou pro úspěšný boj s epidemií zásadní, a laxní využívání toho, co je k mání. Pravda nepotěší: na většinu ekonomicky vyspělejších zemí západní Evropy máme ve vědních oborech, až na čestné výjimky, ztráty, v některých obrovské.

Odpíchnu se od situace v oboru epidemiologie a podložím to neveselými údaji o publikačních výkonech tohoto oboru v Česku. Naváži srovnáním Česka se zeměmi EU15 v oborech, které mají k fenoménu covid-19 blízko. Kromě publikačního výkonu prezentuji dosud nikým neviděný citační ohlas českých vědeckých publikací.

Prolog

Hospodářské noviny nedávno zmapovaly příčiny zoufalého nedostatku epidemiologů v Česku. Kromě jiného se dočteme: „Vzdělávání epidemiologů jsme v Česku naprosto podcenili. Tento obor prakticky neexistuje. Myslíme si, že krajské hygienické stanice epidemiology mají, ale upřímně, nemají.“ Stopa samozřejmě vede na vysoké školy, ke vzdělávání a výzkumu. Lze si snadno odvodit, že se tam zoufale nedostává akademiků v tomto oboru zorientovaných, jejichž pedagogická činnost jde ruku v ruce s výzkumem alespoň na solidní mezinárodní úrovni.

Údaje ze světové databáze vědeckých časopisů a článků v nich Web of Science (WoS) to bohužel potvrzují. Zadáním hesla "epidemiology" jsem získal přehled o více než 200 000 článcích otištěných v letech 2010-2019 (záměrně před covidem), které toto heslo obsahují v názvu nebo shrnutí.

Na Obrázku 1a vidíme, že počet ročně publikovaných článků s tímto heslem dlouhodobě výrazně roste. Česko na Obrázku 1b mezi 25 zeměmi s nejvyšším počtem článků rozhodně nenajdeme. Ale najdeme tam podobně velké evropské země, jako jsou Nizozemsko, Švédsko, Norsko a Skotsko. Podíl Česka na tomto světovém publikačním výkonu představuje pouhé půl procento, podobně jako Kolumbie, Malajsie, Kenya, Nigérie, Etiopie, ale také blízké Maďarsko a obrovské Rusko (Obrázek 1c).

Epidemiology 2

Obrázek 1a: Počty ročně publikovaných vědeckých článků na světě v letech 2010-2019 s heslem "epidemiology" (databáze WoS)

Epidemiology 1X

Obrázek 1b: 25 zemí s nejvyšším počtem vědeckých článků na světě v letech 2010-2019 s heslem "epidemiology"  (databáze WoS)

Epidemiology 2X

Obrázek 1c: Počty a světový podíl vědeckých článků v letech 2010-2019 s heslem "epidemiology" (databáze WoS)

Česká věda vs. západní Evropa

Pojďme se podívat na věc v detailu. Vybral jsem obory WoS, které mají tematicky blízko k problematice současné pandemie. Grafy mám z dokončované analytické aplikace IDEA, na kterou se již můžete těšit. Takže to je zároveň i pohled pod pokličku. Logiku oborových grafů nemohu vysvětlit na oboru Epidemiology, protože ten v oborové typologii WoS není. Nejvíce článků s epidemiologickou tematikou najdeme mimochodem v časopisech v oboru Public, Enviromental and Occupational Health (viz graf* v příloze na konci). Logiku grafů tedy osvětlím na oboru Virology. Čtení grafů ostatních oborů už nechám s důvěrou na vás.

Obrázek 2a obsahuje matici 3x2 sloupcových grafů za WoS obor Virology. Horizontální dvojice grafů se liší pouze v tom, že graf nalevo ukazuje absolutní počty článků, zatímco graf napravo ukazuje proporce v %. Proč? Abyste ty proporce nemuseli očima luštit. Obrázek se zvětší, pokud na něj kliknete.

Virology

Obrázek 2a: Virology

Horní graf nalevo ukazuje počty článků publikovaných autory dané země. Odstíny modré odlišují skupiny časopisů oboru podle jejich vědeckého vlivu. Čím tmavší barva, tím vlivnější skupina časopisů. Nejtmavší modrá nahoře představuje nejvlivnější desetinu časopisů oboru na světě - prostě oborovou špičku nejšpičatější. Nad horizontální osou pak vidíme počty článků ve vlivnější polovině časopisů, pod osou v polovině jsou pak ty méně vlivné.

Jistě vás napadne, že třeba Francie nebo Německo jsou populačně mnohem větší než Česko. Proto jsou v grafech zobrazené počty článků přepočteny na 10 milionů obyvatel. A protože má Česko zhruba 10 milionů, uvedené údaje za Česko přibližně odpovídají skutečnosti. Údaje za ostatní země říkají něco v tom smyslu, kolik by měly publikací, kdyby byly velké jako Česko.

Vidíme, že všechny země EU15 kromě Řecka mají publikační výkon v oboru Virologie vyšší než Česko. Alespoň trochu srovnatelné s námi jsou výkony zemí tzv. jižní Evropy (Itálie, Španělsko, Portugalsko, Itálie).

Horní graf napravo ukazuje kvalitativní strukturu publikací. Vidíme, že i v tomto ohledu na tom nejsme nijak slavně. Poměrně vysokým podílem publikací v málo vlivných časopisech jsme opět podobni zemím jižní Evropy.

Prostřední graf nalevo také ukazuje počty článků. Ale tentokrát ve skupinách podle jejich citačního indexu. Takže nejtmavší odstín modré představuje články, které patří k desetině nejcitovanějších článků autorů ze zemí EU15 v oboru Virology. Byť jde o zcela jiný ukazatel, vidíme podobný obrázek jako nahoře. V citovanější polovině článků jich má méně než Česko pouze Řecko a na dohled Česku jsou ještě země jižní Evropy. Nizozemsko, Belgie a Dánskou jsou někde úplně jinde.

Prostřední graf napravo, jak už víme, ukazuje proporce počtu článků v grafu nalevo. Tento obrázek je pro Česko poměrně pozitivní. Ukazuje, že kvalitativní struktura intenzity citovanosti je dost podobná většině zemí EU15. Takže v oboru sice autoři z Česka publikují docela málo, ale když už publikují, citační ohlas je podobný jako ve zbytku zemí EU15.

Spodní graf nalevo neukazuje počty článků, ale počty citací. I zde je totiž nutno rozlišovat rozdílný význam citací z různě vlivných časopisů. Takže tmavě modrý segment ukazuje počty citací z nejvlivnější desetiny oborových časopisů na světě. Naopak nejsvětlejší segment pod osou X ukazuje počty citací z poloviny méně vlivných časopisů. Vidíme, že články českých autorů získaly celkem 912 (698 + 214) citací. V celkové citovanosti jsme na tom tedy nejen lepší než Řecko, ale také Itálie. Takže to málo, co publikujeme, je poměrně solidně citováno.

Spodní graf napravo, jak už asi tušíte sami, ukazuje kvalitativní strukturu citací podle jejich zdrojů. I zde se Česko nijak zásadně od zemí EU15 strukturou neliší. Opět platí, že sice publikujeme málo, ale struktura získaných citací je "normální". Všimněte si, že u některých dalších oborů, to neplatí.

Než se dáte do čtení ostatních grafů, pár poznámek a kratičké shrnutí.

  • Český základní výzkum si vede nejhůř v oborech Immunology, Inectious Diseases a Critical Care medicine (to je v časech covid-19 dost pech).
  • Nejlépe si Česko vede v oboru Tropical Medicine. U bývalých koloniálních zemí, jako je Nizozemsko, Velká Británie a Belgie dobré výsledky až zas tak nepřekvapí. Ale proč Česko, kde na konci 1. světové války jen někteří snili o české kolonii Togo?
  • Relativní pozice zemí napříč obory jsou docela podobné. Prostě když je země dobrá, je dobrá ve většině oborů a naopak. Například Dánsko ční skoro nad všemi zeměmi skoro ve všech oborech, tedy kromě Tropical Diseses. Tento obor se od ostatních liší, a nejen tím, že v něm je Česko celkem dobré.

Infectious Diseases

Obrázek 2b: Infectious Diseases

OCCUP HEALTH

Obrázek 2c: Public, Enviromental and Occupational Health

Cell Biology

Obrázek 2d: Cell Biology

Crtitical Care Medicine

Obrázek 2e: Critical Care Medicine

Immunology

Obrázek 2f: Immunology

Microbiology

Obrázek 2g: Microbiology

TROPICAL MEDICINE

Obrázek 2h: Tropical Medicine

Epidemiology

*Příloha: WoS obory s nejčastějším výskytem článků s heslem 'epidemiology' v oborech WoS

 

Autor: Daniel Münich

Článek vyšel na webu metodikahodnoceni.blogspot.cz.