Jako jinde po Evropě i u nás najdeme špičková vědecká pracoviště či vývojářské firmy. Ale ta existují spíše systému navzdory. Jako celek výsledky českého VaV za vyspělými zeměmi nadále výrazně zaostávají. Protože se u nás žádné hodnocení poskytující mezinárodní srovnání výsledků VaV neprovádí, jde o trochu odvážné tvrzení. Ale je myslím realističtější, než občasná sebevědomá hezky se poslouchající prohlášení, že česká věda je skvělá. Od věci není si přečíst nový rozhovor s profesorem Pavlem Exnerem v posledním i-Forum. Víme například, jak ČR vychází z našich bibliometrických srovnání (základní výzkum). Sice jsme o něco dále než Maďarsko, Slovensko a Polsko, ale na země jako Holandsko, Rakousko, Švédsko, Finsko, Belgie a Izrael ztrácíme strašně moc. Nic na tom nemění skutečnost, že u nás najdeme ostrůvky pozitivní deviace. Ve srovnáních v oblasti aplikovaného výzkumu, třeba v patentech a příjmech s licencí, dopadáme ještě mnohem hůř.
Na to, že vědu poprvé v historii dostal na plný úvazek "ministr" vlády a navíc její místopředseda, že o stovky procent narostl rozpočet úřadu pro VaV a počet zaměstnanců, jsou výsledky více než tříletého snažení, po stránce řízení a hodnocení VaV, velmi slabé.
Absurdní systém hodnocení VaV, přezdívaný kafemlejnek, bude na vysokých školách mlít i dlouho poté, co vláda skončí. Vysoké školy dlouho nedočkavě čekaly na zdržené výsledky Hodnocení 2015 (psal jsem o tom zde). Před pár dny se dočkaly a skously přitom i trpkou skutečnost, že výsledky jsou navzdory opravám plné chyb. MŠMT i jednotlivé vysoké školy totiž kafemlejnku neskutečně přivykly, nepřipravily se a nemají za něj dnes žádnou náhradu. Čeká se dále na dokončení Hodnocení 2016 (po volbách?), které bude obsahovat výsledky VaV za roky 2011-2015. S nimi (s body z kafemlejnku) si MŠMT i VŠ vystačí při řízení klidně i v roce 2020. Vždyť i letošní rozpočet se nejdříve rozpočítal provizorně na základě výsledků z let 2009-2013.
Příprava jiného hodnocení začala pozdě a výsledkem je dobře míněný polotovar. Intenzivnější přípravné práce na novém hodnocení reálně začaly až na přelomu jara a léta 2016, tedy skoro dva a půl roku po volbách v roce 2013. Navržená koncepce nového hodnocení Metodika 2017+ není špatná. Jenomže namnoze obecná a někde nejasná. Hodnocení se podle ní prostě ještě provést nedá. To, s čím se počítá pro přechodné období příštích let přitom může snadno skončit systémem kafemlejnek 2.0. Optimisté tvrdí, že kafemlejnek už je mrtvý. Já si tím jist tedy nejsem. Prázdné ruce příští vlády a tlak na to začít opět dodržovat zákon o VaV může dokonce vést k znovuoprášení kafemlejnku 1.0 (Metodika 2015-2016).
Na implementaci si počkáme nejméně další volební období. Nový systém hodnocení dle navržené koncepce Metodika 2017+ vyžaduje sepsání a vyladění spousty procesních pravidel, vytvoření rozsáhlé databáze zahraničních hodnotitelů, návrh a vyladění struktury sebehodnotících zpráv a zprávy bibliometrické, funkční logistickou a IT podporu, atd. A hlavně se vše musí předem pilotně vyzkoušet a vše se musí akademické komunitě pečlivě a průběžně vysvětlovat. Od okamžiku, kdy se začne s intenzivní přípravou uběhnou přinejmenším 2-3 roky, potom se bude rok hodnotit. Příprava, pokud vím, zatím nezačala. Snad se pracuje na systému pro přechodné období, tedy kafemlejnku 2.0.
S hodnocením podpory aplikovaného výzkumu se nezačalo vůbec. Až na určité snahy TA ČR se přínosy těchto masivních dotačních programů, často firmám, nehodnotí. Přihodit na ně další miliardy však šlo vládě celkem snadno. Vše je popsáno zde. Od voleb v roce 2013 se jen stačila zrušit dvě nesplněná vládní usnesení. V tvorbě systému celonárodních pravidel či směrnic pro hodnocení se nestalo zhola nic. Na straně TA ČR se o zavedení systematického hodnocení programů poslední dobou snaží [1 | 2 | 3], ale na jiných ministerstvech, jako třeba MPO, je stále ticho po pěšině. Zrovna ale třeba na MPO lítají miliardy na tyto programy nejvíce.
Jestli u nás něco dobře fungovalo, tak to byl informační systém VaV. Ten však loni bez varování skončil. Nejužitečnější část o zhodnocených vědeckých výsledcích dnes v provizoriu připomíná dřevní doby internetu. Můžete si to ověřit sami zde. Jediná uživatelská služba je červené tlačítko VYHLEDAT, které dělá to samé jako CTRL+F. Zapomeňte chtít hledat výsledky podle jména autora, pracoviště, oboru nebo typu. Co ale nezvládl úřad pro VaV s dnes už asi stovkami lidí, zvládl levou zadní Pavel Šmerk zde. Jednomu se chce plakat.
Hodně úsilí padlo na diskuse kolem nového zákona o VaV, byť už v roce 2015 bylo jasné, že zákon neprojde. Na to, aby nový zákon schválila tato Sněmovna, bylo už včera pozdě. Co bude se zákonem po volbách je ve hvězdách. Že ho někdo opět vyzvedne ze šuplíku po sněmovních volbách 2017 je dle mého soudu málo pravděpodobné.
S obrovským zpožděním, pod hrozbou nečerpání fondů EU, byla (do)přepsána Strategie chytré specializace RIS3. Jenže původní smysl konceptu RIS3 se z ní dost vypařil. Psal jsem o tom zde.
Další problém, nízká míra uplatnění žen ve VaV, se dále snižovala. A cestovní mapa Národní politika VaV 2016-2020 k tomu, nesmějte se, naplánovala pouze sepsání dalšího dokumentu. Psal jsem o tom zde.
Asi jediným pozitivním počinem tak je růst výdajů na VaV. Ale v době ekonomického oživení, kdy po letech krize a šetření česká ekonomika i příjmy veřejných rozpočtů solidně rostou, by bylo spíše ostudou, kdyby tomu tak nebylo. Kdysi dávno byla na webu Rady k rozpočtu na VaV spousta detailních informací. Nejen o finální podobě rozpočtu v různé detailnější struktuře, ale také časové řady. Informační šero ale dnes vládne i zde. Příznačné je, že na hlavní stránce sekce pro VaV k rozpočtu na VaV je graf ukazující časovou řadu pouze do roku 2012 (dnes v roce 2017...). Nejaktuálnější informace v sekci rozpočtu na webu jsou pouze z let 2015-2016. Navíc jde o jednu jedinou souhrnnou tabulku. Kdo chce získat detailnější vhled má velkou smůlu a musí hledat špendlíčkem.
Článek byl publikován na webu http://metodikahodnoceni.blogspot.cz
