facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Umělá inteligence z Brna odhaluje zmetky

26. 10. 2020
Umělá inteligence z Brna odhaluje zmetky

Zakladatel nadějného startupu Pekat Vision Petr Šmíd se vyhlídkami umělé inteligence zabýval už při studiích na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně, kterou absolvoval v roce 2007. Tehdy na fakultě převládal názor, že umělé neuronové sítě jsou sice zajímavým, ale z hlediska praktického využití asi překonaným směrem výzkumu.

Foto č.1 2C0F8633 5030 4B2B 973B 7E27E89C003A 1 105 c

Software startupu Pekat Vision odhaluje různé defekty. „Chceme být u toho, když ve fabrikách náš software nasazují,“ říká Petr Šmíd. (Na snímku uprostřed.)

O pět let později bylo všechno jinak. V té době se proslavila neuronová síť AlexNet, díky níž přišel zlom v odvětví počítačového rozpoznávání obrazu. Petru Šmídovi bylo jasné, že algoritmy, jejichž vývoj původně vycházel ze snahy napodobit fungování lidského mozku, mají velkou budoucnost. Síť vzájemně propojených umělých neuronů, které si mezi sebou předávají signály, se ukázala jako velmi vhodná pro strojové učení – takzvaný Deep Learning. „Ruku v ruce s tím šel i vývoj hardwaru, grafických karet – mnohonásobně výkonnějších, než byly dosavadní procesory,“ přibližuje Petr Šmíd úvahy, které ho nakonec přivedly k současnému podnikání.

Před třemi lety založil startup Pekat Vision, který se zaměřil na vývoj softwaru pro odhalování defektů nejrůznějších výrobků – od automobilových světel přes kovové díly, cihly, kůže, dřevěné výrobky až například po léky. Algoritmy Pekatu jsou založené na rozpoznávání obrazů a strojovém učení. Software, který jako „vstupní surovinu“ pro svou „výuku“ využívá v jednotlivých případech řádově desítky či stovky fotografií, odhaluje veškeré anomálie materiálů, jejich povrchů a tvarů.

Žádní Čapkovi roboti

Pekat Vision je nyní jedním z nejnadějnějších českých startupů v oblasti umělé inteligence. Zatím zdaleka nejde o schopnosti, kterými spisovatel Karel Čapek „obdařil“ své roboty ve slavném díle R.U.R. Teoriím, že se inteligence strojů může přiblížit té lidské, Petr Šmíd příliš nevěří. „Záleží na tom, jak definujete inteligenci,“ říká. Otázkou je podle něj také to, jak přesně funguje lidský mozek.

To, čemu se dnes v byznysu říká umělá inteligence, je vlastně schopnost stroje zaznamenávat informace a dále se rozhodovat na základě pravděpodobnosti. Zakladatel Pekatu v této souvislosti mluví o velmi pokročilé statistice. Je ale přesvědčen, že mozek dokáže mnohem více. Stroji chybí intuitivní vnímání, kreativita, nedokáže diskutovat o filozofických tématech. „Čím víc víme, tím víc také chápeme, jak je umělá inteligence fungování mozku vzdálená,“ zdůrazňuje Petr Šmíd.

To nic nemění na skutečnosti, že umělá inteligence, jak ji dnes chápou vývojáři, marketéři a – což je zvlášť důležité – investoři, patří k technologiím, na nichž staví svou budoucnost vyspělé ekonomiky. Značka AI (Artificial Intelligence) otevírá dveře do velkého byznysu. A Šmídově firmě Pekat Vision se už v tomto oboru uznání dostalo – loni získala jednu z cen AI Awards pro startup roku.

Foto č.2 7R209134 1 scaled

 „Chytré oko“ – algoritmy Pekatu jsou založené na rozpoznávání obrazů. 

​Za vycházejícím sluncem

Když se řekne robot, mnozí lidé si vybaví dvě země – Japonsko, které se v minulých desetiletích stalo lídrem robotizace, a Česko (přesněji bývalé Československo), odkud pocházel Karel Čapek, který toto slovo poprvé použil. Příběh startupu Pekat Vision ukazuje, že česko-japonské spojení může fungovat i v oboru umělé inteligence.

Právě země vycházejícího slunce se stává pro začínající brněnskou firmu významným trhem. Navázala tam spolupráci se skupinou Techno Horizon, která se zabývá vývojem, výrobou a prodejem optických a elektronických zařízení. Její komplexní řešení nacházejí uplatnění zvláště v automobilovém průmyslu. Techno Horizon je jedním z velkých „integrátorů“, který do své nabídky zahrnul také software Pekatu.

První zahraniční pobočku hodlá Petr Šmíd otevřít právě v Japonsku a také jedná s japonskými investory o prodeji menšího podílu v Pekatu.

Zatímco ve střední Evropě dnes Pekat Vision sází na přímý prodej softwaru, jinde ve světě navazuje kontakty s distributory a integrátory typu Techno Horizon. Brněnský startup již prodal licence třinácti zákazníkům v Asii i Evropě. Petr Šmíd uvažuje o otevření druhé zahraniční pobočky v Číně, kde se také nadějně rozbíhala spolupráce s velkým distributorem. Epidemie koronaviru ale vše zbrzdila. Podobně jako v jiných částech světa.

„Pandemie v mnoha případech znemožnila osobní jednání, která jsou pro nás velmi důležitá,“ vysvětluje Petr Šmíd. „Chceme být u toho, když ve fabrikách nasazují náš software.“

Nové příležitosti 

Zakladatel startupu se svými spolupracovníky i v současné situaci dál hledá příležitosti na trhu. Software Pekatu už kontroluje výrobu tištěných spojů v elektronickém průmyslu nebo světel pro automobily. Poptávka po umělé inteligenci z Brna se ale podle Petra Šmída rýsuje také například u výrobců cihel. Největší byznysový potenciál mají algoritmy Pekatu tam, kde je možné jejich nasazení replikovat. Typickým příkladem jsou právě továrny na výrobu cihel, kterých mají firmy více na různých místech.

Nové možnosti uplatnění paradoxně ukázala i koronavirová krize – a to zvláště ve farmaceutickém průmyslu. Brněnský software využívá výrobce léků v Dánsku. Naděje, že by se Pekat mohl uplatnit i v potravinářství, byly zatím předčasné, ale do budoucna vidí Petr Šmíd šance i v tomto odvětví.

Potenciál různých odvětví může být v jednotlivých zemích odlišný. Nasazení umělé inteligence při kontrole textilní výroby by dávalo smysl ve Spojených státech, kde může nahradit drahou pracovní sílu – na rozdíl od asijských zemí. Po Evropě a Asii nyní Petr Šmíd pošilhává i právě po severoamerickém trhu.

Foto č.3 7R209522 1 1 scaled

Pekat Vision sídlí v brněnském vědeckotechnickém parku CERIT. (Petr Šmíd v přední řadě druhý zprava.)

​Z „garáže“ na univerzitu

Začátky Pekatu Vision se podobají garážovým firmám – jen místo garáže v tomto případě posloužil jeden brněnský byt. Později se startup přestěhoval do vědeckotechnického parku CERIT, který provozuje fakulta informatiky na brněnském Králově Poli. To, že zde Petr Šmíd sám studoval, považuje za šťastnou souhru okolností. Pro fakultu je podle něj důležité, aby firmy, které se v parku usídlí, byly zajímavé i pro její výzkum.

Do budoucna by mohl Pekat spolupracovat s tamními laboratořemi zpracování obrazu a umělé inteligence. Adresa v parku CERIT však hodně pomáhá už dnes. „Potenciální investoři nás teď vnímají úplně jinak než v době, kdy jsme byli garážovou firmou,“ říká Petr Šmíd.

Firma, která má dnes 15 zaměstnanců a z toho sedm vývojářů, už první investory získala. Do Pekatu kapitálově vstoupil fond Lighthouse Ventures. Na základě částky, kterou za svůj podíl zaplatil, je možné zhruba určit celkovou hodnotu brněnského startupu – v době loňského vstupu fondu, za kterým stojí mimo jiné Michal Zálešák z Czech ICT Alliance, se pohybovala v řádu milionů eur. Mezi menší investory patří také otec Petra Šmída. On sám si zatím ponechává nadpoloviční podíl.

České startupové prostředí se už podle zakladatele Pekatu dostalo na slušnou úroveň. Jak začínající podnikatelé, tak investoři bývají dobře připraveni na vyjednávání a dokáží dospět k výsledku, který je výhodný pro obě strany.

Příznivé změny se týkají i českého školství. Petr Šmíd vzpomíná, jak sám i po ukončení studií získával poznatky o neuronových sítích. Pomáhala mu v tom videa z americké Stanfordovy univerzity s přednáškami tamních profesorů. Ti dokázali oslovit studenty velmi přitažlivou formou: „Vyloženě jsem se těšil na každé další video.“ Od současných studentů se ale dozvídá, že situace se v tomto směru zlepšila i na českých univerzitách.

A jaké další inovace je možné u algoritmů Pekatu očekávat? Podle Petra Šmída je pořád co „vylaďovat“. Vysvětluje, že nacházet různé defekty je v zásadě možné dvěma způsoby. Umělou inteligenci lze „nakrmit“ znalostmi o tom, jak vypadá dokonalý výrobek, a ona pak hledá anomálie. Nebo se naučí, jak vypadají jednotlivé defekty. Pekat kombinuje oba přístupy a nyní pracuje na tom, aby algoritmy dokázaly více odlišovat opravdové defekty od nepodstatných anomálií. „Navíc zvyšujeme rychlost. Na to, co náš software dříve dokázal odhalit za necelou sekundu, mu dnes stačí desítky milisekund,“ dodává Petr Šmíd.

Více o umělé inteligenci v „české režii“ se dočtete v příštím čísle časopisu MED č.18.

 

Autor: Jan Žižka

Foto: Pekat Vision

Článek vyšel na webu Export.cz