facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Strategické materiály v oblasti výzkumu, vývoje a inovací: opakování matkou moudrosti

14. 1. 2020
Strategické materiály v oblasti výzkumu, vývoje a inovací: opakování matkou moudrosti

Inovační strategie České republiky 2019-2030 rozšířila před rokem řady strategických dokumentů věnujících se oblasti výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) a stala se v některých případech hnacím motorem důležitých změn v celém systému. Pro mnoho aktérů – ať už z řad poskytovatelů či samotných výzkumných organizací – se však celý systém strategických dokumentů stal ještě složitějším.

Velmi často se totiž musí poskytovatelé při přípravě nových dotačních schémat či uchazeči při předkládání projektů do existujících výzev vypořádat se souladem svých programových či projektových záměrů s existujícími strategickými dokumenty.

Současný stav nás vede k zamyšlení nad tím, jaké strategické dokumenty v oblasti VaVaI vůbec existují a zda vůbec a jak spolu souvisí? Pokusme se velmi stručně porovnat nejvýznamnější dokumenty v dané oblasti s ohledem na důvod jejich vzniku, hlavní cíle, vize a vzájemné vazby. Zaměříme se přitom na ty nejdůležitější – kromě Inovační strategie České republiky 2019-2030 se jedná o Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací 2016-2020 (NP VaVaI), Národní priority výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (2012-2030) a v neposlední řadě o Národní výzkumnou a inovační strategii pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3 strategie).

Inovační strategii České republiky 2019-2030 zpracovala Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) ve spolupráci s odborníky z řad podnikatelů, vědců, akademiků a zástupců veřejné správy. Jako garant strategie je v dokumentu uveden předseda vlády a předseda RVVI Andrej Babiš a hlavním autorem a koordinátorem autorského kolektivu je místopředseda RVVI Karel Havlíček, který je současně ministrem průmyslu a obchodu a místopředsedou české vlády. RVVI schválila strategii v lednu 2019 a vláda na svém zasedání 4. února téhož roku.

Dokument kromě úvodu obsahuje analytickou a návrhovou část, přičemž analytická obsahuje mezinárodní srovnání inovačního prostředí České republiky. Návrhová část je tvořena devíti strategickými pilíři. Každý pilíř vymezuje institucionální a manažerskou odpovědnost, shrnuje stávající stav, stanovuje hlavní cíle, jichž má být dosaženo, a nástroje jejich naplnění. Jednotlivé pilíře pokrývají následující oblasti: Financování a hodnocení výzkumu a vývoje, Inovační a výzkumná centra, Národní start-up a spin-off prostředí, Polytechnické vzdělávání, Digitalizace, Mobilita a stavební prostředí, Ochrana duševního vlastnictví, Chytré investice a Chytrý marketing.

Inovační strategie České republiky 2019-2030 se po svém schválení zařadila po bok dalších strategických dokumentů pro oblast výzkumu, vývoje a inovací – jedná se minimálně o následující tři koncepční dokumenty:

  • Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2016-2020 (NP VaVaI)
  • Národní priority výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (NPOV 2012-2030)
  • Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3 strategie)

Ty jsou doplněny řadou dalších dokumentů, které se alespoň zčásti dotýkají oblasti výzkumu, vývoje a inovací – například Národní iniciativa Průmysl 4.0, Vládní program digitalizace ČR 2018+ Digitální Česko, Národní strategie umělé inteligence v České republice, Národní strategie otevřeného přístupu ČR k vědeckým informacím na léta 2017-2020 (včetně akčního plánu pro její implementaci) nebo několik resortních koncepcí výzkumu a vývoje. Vedle toho existují další dokumenty (například Národní inovační strategie 2012–2020 a Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2012–2020), které jsou sice stále formálně v platnosti, ale již několik let nejsou aktivně implementovány. V době psaní tohoto příspěvku Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zpracovává tzv. Národní hospodářskou strategii, která by měla být dokončena v březnu roku 2020.

U jednotlivých dokumentů je rozdílný také způsob pohledu na systém VaVaI. Zatímco Inovační strategie je obecnější rozvojovou strategií pro celé české hospodářství, NP VaVaI řeší rozvoj a problémy celého systému fungování a řízení VaVaI včetně způsobů jeho financování. Systémové zaměření má také Národní RIS3 strategie (tzv. horizontální cíle), která ale současně definuje také prioritní témata (domény specializace) pro aplikovaný výzkum. V tom se do značné míry překrývá s NPOV, které stanovují prioritní témata zejména pro aplikovaný výzkum. Ve výsledku se tak na řešení systému fungování a řízení VaVaI zaměřují Inovační strategie, NP VaVaI a Národní RIS3 strategie, přičemž prioritní témata výzkumu stanovují Národní RIS3 strategie, NPOV a také NP VaVaI. Jak je definována hierarchie a vzájemná vazba mezi jednotlivými dokumenty v nich samotných?

Inovační strategie jako nejnovější dokument obsahuje pouze odkazy na NP VaVaI 2021+ a Národní RIS3 strategii jako nástroje pro naplnění svých cílů. Dokument NPOV není v Inovační strategii zmíněn vůbec. NP VaVaI 2016-2020 se hned ve svém úvodu obecně vymezuje vůči ostatním strategickým dokumentům jako vrcholný strategický dokument na národní úrovni udávající hlavní směry v oblasti VVI a zastřešující ostatní související strategické dokumenty. Budoucí nastavení vazby mezi novou NP VaVaI a Inovační strategií vyplývá z dokumentu předloženého pro 345. zasedání Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace v dubnu 2019 následující:

  • Stěžejním strategickým dokumentem pro stanovení vize, hlavního cíle a základních cílů podpory NP VaVaI 21+ je Inovační strategie České republiky 2019 – 2030.
  • Východiskem pro priority aplikovaného výzkumu je Národní RIS3. (ÚV ČR 2019:5)

Národní RIS3 strategie se vůči ostatním dokumentům vymezuje relativně obecně – formulované intervence a návrhy by měly zefektivnit využívání především veřejného výzkumu a vývoje v inovacích a ambicí strategie není ovlivňovat celou národní politiku VVI. Konkrétnější je vůči NP VaVaI, kdy „naplňuje část úkolů NP VaVaI v rovině orientovaného a aplikovaného výzkumu a pohybuje se uvnitř jejího rámce“. NPOV byly podkladem pro identifikaci priorit Národní RIS3 strategie.

Co z toho plyne?

Můžeme konstatovat, že vize (pakliže existují) a hlavní cíle jednotlivých dokumentů jsou víceméně v souladu, respektive míří stejným směrem a liší se pouze ve svém zaměření a v konkrétní textaci. Zřejmá je snaha zvýšit inovační schopnost českého hospodářství, podpora ekonomiky založené na znalostech, posílení podnikání a konkurenceschopnosti. To vše má následně přispět k rozvoji životní úrovně a kvality života. V novějších dokumentech (Inovační strategie, NP VaVaI 2021+) je také patrná tendence kvantifikovat tyto vize prostřednictvím posunu v inovačních indexech.

Inovační strategie se v současné době jeví jako naprosto základní dokument, se kterým je konfrontována většina kroků v politice VaVaI. I některé legislativní kroky, například novelizace zákonných předpisů, jsou často doprovázeny argumentem, že jsou nutné či žádoucí kvůli realizaci Inovační strategie. Je také vhodné zmínit důraz na vypracování a pravidelné vyhodnocování akčních plánů a zapojení širokého spektra aktérů do realizace cílů v jednotlivých pilířích. Stejně tak je nutné ocenit intenzivní propagaci a publicitu celé této aktivity.

Na straně druhé se z důvodu existence poměrně vysokého počtu strategických dokumentů, které mají různou míru závaznosti a formálního významu pro celou oblast VaVaI a jsou tvořeny a aktualizovány v různém čase různými subjekty, situace stává méně přehlednou a vzniká mnoho významných otázek.

Dalším naprosto zásadním tématem je obsahové zaměření a role připravované Národní hospodářské strategie, a to vzhledem k tomu, že její ambicí se zdá být určení prioritních oblastí českého hospodářství v následujících letech. Pak je možno se ptát, jak se její priority či záměry promítnou do všech výše diskutovaných dokumentů. Hlavně především do těch, které se v současné době nově tvoří a aktualizují – jedná se především o Národní RIS3 Strategii a NP VaVaI 21+. A stejně tak nesmíme zapomenout na nově vznikající operační programy v programovacím období 2021-2028, které vznikají v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu.

Stejně tak je nutné se ptát, zda pro oblast VaVaI, která je kompetenčně a svými pravomocemi rozdělena především mezi Radu pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) je nutné mít několik dokumentů, mezi nimiž v současné době není zcela jasná hierarchie ani obsahové vazby. Když například porovnáváme strategické cíle dokumentů, tak v základním směřování jsou všechny dokumenty podobné, ale některé cíle se překrývají – jsou tedy duplicitní. Například z 22 cílů Inovační strategie ve vybraných pilířích se jich plně shoduje s cíli NP VaVaI 10, dalších 9 cílů Inovační strategie se shoduje částečně a pouze 3 cíle Inovační strategie jsou oproti NP VaVaI úplně nové. V případě Národní RIS3 strategie je překryv s Inovační strategií ještě významnější. Konkrétně 13 cílů Inovační strategie se plně shoduje s cíli Národní RIS3 strategie, 8 cílů částečně a pouze 1 cíl Inovační strategie je oproti Národní RIS3 strategii úplně nový.

Současná existence minimálně čtyř relevantních dokumentů, (a k tomu očekávaný pátý dokument), které se všechny dotýkají různým způsobem oblasti VaVaI, k celkové orientaci v celém systému nepomáhají – a to jak organizacím veřejné správy, poskytovatelům, výzkumným organizacím, ostatním aktérům, tak samotným vědcům a akademikům.

Také lze konstatovat, že obdobná nepřehledná situace vlastně existuje v celém systému řízení VaVaI – tj. příliš mnoho aktérů s různými kompetencemi, které se částečně překrývají – a také v oblasti financování VaVaI. Tam zase existují desítky programů účelové podpory různých poskytovatelů s různými pravidly a postupy. Racionalizace systému řízení VaVaI se ve strategických dokumentech (např. NP VaVaI) pravidelně objevuje jako jeden z cílů, nicméně zatím se nezdá, že by byl plněn.

 

Autor: Lukáš Kačena


Článek je výňatkem z příspěvku na konferenci Veřejná politika v oblasti výzkumu, vývoje a inovací 2019. Celý text je k dispozici v konferenčním sborníku, který naleznete v příloze článku zde.