facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Miliardy špičkové vědě v Česku

11. 2. 2017
Miliardy špičkové vědě v Česku

Ministerstvo školství pošle 32 excelentním týmům 5,2 miliardy korun z fondů. Do země díky tomu přijdou i opravdu hvězdné mozky. České vysoké učení technické získalo podporu pěti týmů, Fyzikální ústav Akademie věd ČR a Univerzita Karlova čtyř.

Čech Martin Pumera je excelentní vědec, chemik. Pracuje na univerzitě v Singapuru, má na kontě přes 500 odborných studií otištěných v časopisech jako ACS Nano, Nature Communications nebo Angewandte Chemie a tisíce citací. Nově se stane součástí týmu na pražské Vysoké škole chemickotechnologické (VŠCHT), kde má s mladým docentem Zdeňkem Soferem prohloubit společný výzkum funkčních nanorobotů.

Tento záměr je jedním ze 32 nových „špičkových týmů“, jež podpoří ministerstvo školství unijními miliardami. „Náš projekt má na VŠCHT vytvořit a vybavit excelentní výzkumný tým s mezinárodní účastí zabývající se bádáním v oblasti vývoje nové kategorie nanotechnologií, autonomními nanoroboty, využitelnými zejména v medicíně, a sanaci životního prostředí,“ řekl LN Pumera. Se svými kolegy získá na šestiletý výzkum více než 200 milionů korun. Takto silné „skupinky“ po celé zemi – včetně centrální Prahy, jež zatím byla výzkumnými fondy skoro netknutá – byměly v budoucnu získávat štědré mezinárodní granty. „Tyto projekty budou fungovat jako vlajkové lodě a lze očekávat, že přilákají další zahraniční vědce efektem sněhové koule... Vzhledem ke kvalitě zastoupení týmů lze očekávat, že tyto týmy přitáhnou další financování z mezinárodních zdrojů jako třeba projekty Evropské výzkumné rady (ERC) či programu Horizont 2020,“ míní Martin Pumera.

Navýšení až na 5,2 miliardy

O výzvu s původní částkou 2,5 miliardy korun byl v operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) veliký zájem. „Ministerstvo proto zohlednilo jednak extrémní poptávku po financování – celkový objem podaných žádostí přesahoval sedmnáct miliard korun ve 105 žádostech –, jednak doporučení výběrových komisí, jež konstatovaly vysokou kvalitu řady projektů a doporučily navýšení alokace. Nakonec bude podpořeno 32 projektů v celkové výši 5,23 miliardy,“ sdělil LN Václav Velčovský, náměstek ministryně Kateřiny Valachové (ČSSD) pro fondy EU.

Podpořena byla široká škála projektů z řady oborů od chemie, fyziky, materiálových věd, informatiky, robotiky přes medicínu až po společenské vědy. Peníze na rozdíl od minulého operačního programu nepůjdou na vybudování infrastruktur, nýbrž na samotné bádání a hlavně na lidské posily. „Významným prvkem výzvy je mezinárodní rozměr – strategická spolupráce se zahraničními partnery. Projekty mají za cíl přilákat klíčového zahraničního vědeckého pracovníka, pomoci mu vybudovat v Česku tým a dlouhodobě podporovat jeho výzkumné aktivity,“ říká Velčovský.

Úspěch olomouckého centra

Klíčovými faktory dle něj byly kvalita, stabilita, dlouhodobost a mezinárodní rozměr. Výzkum má být zharmonizován i s vládní vědeckou strategií (RIS3), která slaďuje potenciál regionů i různé směry bádání. V minulých letech vznikla při Univerzitě Palackého v Olomouci tři výzkumná centra, z nichž zvláště jedno, Regionální centrum pokročilých technologií amateriálů (RCPTM), letí raketově vzhůru. Potvrzením, že výzkum kolem osobností Pavla Hobzy, Radka Zbořila či Michala Otyepky (držitele ERC Consolidator grantu) má výjimečnou sílu, je i výsledek výzvy. Podle informací LN byl totiž jejich projekt pro využití nanostruktur v obnovitelné energetice vyhodnocen jako bodově nejlepší z celé ČR.

„Výzkumná část je zaměřena na vývoj hybridních nanomateriálů, které budou schopny s využitím slunečního záření rozkládat vodu na vodík a kyslík. Vodík je považován za energetický zdroj budoucnosti s nízkým dopadem na životní prostředí. Jeho produkce z obnovitelných zdrojů, jako jsou slunce a voda, představuje nejen vědeckou, ale celospolečenskou výzvu s ohledem na neustálý nárůst světové populace a její závislost na fosilních palivech,“ říká ředitel RCPTM Zbořil. Novou skupinu, jež bude vyvíjet nanomateriály na bázi levných fotokatalyticky aktivních oxidů kovů (třeba oxidu titaničitého), bude řídit Patrik Schmuki z Erlangenu, jenž je hvězdou materiálové chemie a fotoelektrochemie. „Profesor Schmuki již několikrát figuroval na seznamu nejcitovanějších světových vědců agentury Thomson Reuters a je též laureátem prestižního grantu ERC v kategorii Advanced,“ říká profesor Zbořil. Spolupráci přislíbila Cornellova univerzita, EPFL Lausanne či korejská technika.

Za zhruba 130 milionů v Olomouci „pořídí“ nejen top vědce, ale i potřebné přístrojové dovybavení: včetně rastrovací laserové fotoelektrochemické spektroskopie, asi jediné svého druhu v ČR. „Posílení internacionalizace v českém vědeckém prostředí je bezesporu krok správným směrem. V dlouhodobém horizontu to jednoznačně přispěje ke zviditelnění české vědy ve světě. Společně s další výzvou – Excelentní výzkum – se dle mého jedná o nejsmysluplnější výzvy v operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. V tomto směru zaslouží ministerstvo pochvalu,“ dodává Zbořil.

Nobelista v radě centra

Uspěla nejen nová střediska, ale i ústavy Akademie věd a vysoké školy. „Získali jsme čtyři projekty z různých oblastí – třeba i z laserové fyziky – v celkové výši asi 800 milionů. Máme z toho radost,“ řekl LN Jan Řídký, ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd. Mezi posilami je i Kypřan Constantinos Skordis, rovněž jeden z držitelů ERC grantu.

Výraznou injekci, asi 215 milionů korun, dostane i materiálový výzkum na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde vznikne tým s akronymem CUCAM. Jeho lídrem je Russell E. Morris ze skotského St. Andrewsu. „Je uznávanou autoritou v oblasti syntézy, charakterizace a využití porézních materiálů. O jeho výjimečnosti svědčí i to, že byl v minulém roce zvolen Royal Society Fellow. Kromě své vědecké práce se významně podílí i na aplikační činnosti. Založil dvě spin-off firmy Zeomedix LLP a MOFgen se zaměřením na využití těchto nových typů materiálů, zejména v medicíně. To jsou dovednosti, které se nutně potřebujeme naučit i tady,“ míní Petr Nachtigall. Klíčovými členy centra CUCAM jsou právě Nachtigall (teoretické studium materiálů), dále profesor Jiří Čejka (syntéza nových materiálů zejména pro katalytické aplikace) a docent Ivan Němec (výzkum materiálů pro optické a elektronické aplikace)."

„Mezinárodní rozměr centru dokládá i složení právě ustanovené rady, jíž předsedá Jean Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1987 z Université de Strasbourg,“ říkají. A shodují se s dalšími úspěšnými žadateli, že tímto počinem – odhlédneme-li od úředních zádrhelů či sporů o hodnotící proces – připravilo ministerstvo školství prospěšnou výzvu, jež by měla vést ke zkvalitnění výzkumu v ČR a jeho povznesení na mezinárodní úroveň.

Od robotů po lasery: 32 vybraných excelentních týmů

Do soutěže v operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) se zapojilo 105 projektů. Podpořeno bylo nakonec 32 týmů – a to i díky navýšení peněz na 5,23 miliardy korun. České vysoké učení technické (ČVUT) má podporu pěti týmů, Fyzikální ústav Akademie věd ČR a Univerzita Karlova pak čtyř. V závorce za tématem daného projektu uvádíme částku v milionech korun.

  1. Univerzita Palackého - Hybridní nanostruktury (150,5)
  2. Fyzikální ústav AV - Kosmologie, gravitace a temný sektor vesmíru (160,6)
  3. VŠ chemicko-technologická - Funkční nanoroboti (228,0)
  4. Fyzikální ústav AV - Pokročilá příprava funkčních materiálů (194,5)
  5. České vysoké učení technické - Big Code: škálovatelná analýza rozsáhlých bází programů (72,4)
  6. České vysoké učení technické - Inteligentní stroj. vnímání (138,3)
  7. Vysoké učení technické - Laboratoř integrace procesů pro trvalou udržitelnost (112,4)
  8. Fyzikální ústav AV - Strukturní dynamika biomolekulárních systémů (245,1)
  9. Biofyzikální ústav AV - Strukturní gymnastika nukleových kyselin (158,6)
  10. Fakultní nemocnice u sv. Anny - Mapování molekulární podstaty procesů stárnutí (177,7)
  11. Ústav termomechaniky AV - Výzkum dynamického chování materiálů ve strojírenství (151,3)
  12. Výzkumný ústav veter. lékařství FIT – Farmakologie, Imunoterapie, nanoToxikologie (201,9)
  13. Fyzikální ústav AV - Výzkum intenzivních polí (236,1)
  14. České vysoké učení technické - Robotika pro Průmysl 4.0 (174,4)
  15. Jihočeská univerzita - Mechanismy a dynamika makromolekulárních komplexů (207,4)
  16. Masarykova univerzita - Cetocoen Plus (217,8)
  17. Západočeská univerzita - Výpočetní a experimentální design pokročilých materiálů (155,0)
  18. Ústav jaderné fyziky AV - Centrum výzkumu kosmického záření a radiačních jevů (148,4)
  19. Univerzita Pardubice - Centrum pro etiku (119,6)
  20. Ústav přístrojové techniky AV - Holografická endoskopie (179,1)
  21. Mendelova univerzita - Výzkumné centrum pro studium patogenu Phytophthora (223,7)
  22. Univerzita Karlova - Tým pro pokročilý výzkum v separačních vědách (151,2)
  23. Česká zemědělská univerzita - Tým pro výzkum v lesích (246,0)
  24. Ústav experimentální medicíny AV - Centrum rekonstrukčních neurověd (152,2)
  25. České vysoké učení technické - Centrum pokročilé fotovoltaiky (166,5)
  26. Masarykova univerzita - Regulace rostlinné meiózy a vývoj technologií (96,9)
  27. České vysoké učení technické - Umělá inteligence a uvažování (153,7)
  28. Univerzita Karlova - Fyzika martensitické transformace (114,0)
  29. Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV - Molekulární aspekty časného vývoje obratlovců (155,5)
  30. Univerzita Karlova - Centrum pro cílenou syntézu a aplikace materiálů (215,5)
  31. Biologické centrum AV - Kovy, rostliny a lidé (131,7)
  32. Univerzita Karlova - Centrum nanomateriálů pro pokročilé aplikace (136,6)

Uvedené částky byly následně drobně sníženy, Pramen: LN, MŠMT

 

Článek vyšel 27. 1. 2017 v Lidových novinách