„Od 1. července nastupuji na Radboud Universiteit v nizozemském Nijmegenu,“ říká chemička Jana Roithová, která z Univerzity Karlovy odnáší i elitní ERC grant za desítky milionů korun.

„Vrátil jsem se zpátky do laboratoře, pracuji rukama. Připadá mi, že jsem omládl tak o třicet let,“ říká Václav Hořejší, imunolog a držitel ceny za popularizaci vědy.

Po Karlově a Masarykově univerzitě plánují mezinárodní vědeckou radu i v Olomouci. Vědní špičky mají přinést znalosti a prestiž.

Podpora nových výzkumných středisek, jichž je po Česku rozeseto 48, je nadresortní agendou, tvrdí ministerstvo školství. Zániku některých z nich se zatím neobává.

Mendelův rukopis, který je zakladatelským dílem genetiky, našel domov ve starobrněnském opatství a muzeu. Loni Lidové noviny upozornily, jak tato vědecká památka nesmírné hodnoty putovala bez povolení do zahraničí.

Vědci z Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) získali povolení k podání experimentální buněčné terapie šesti pacientům s agresivní formou rakoviny.

Alliance4Life je prvním uskupením biovědních ústavů střední Evropy. Má prosazovat kvalitu, ale i hlas regionu v EU.

Příběhy českých firem Wikov Industry či VÚTS Liberec ukazují, jak se tradiční oborové specializace dokáží díky výzkumu a vývoji nadále uplatňovat.

Říká ekolog David Storch. Žijeme v antropocénu – v epoše, kdy se člověk stal hybatelem přírodních procesů, ale nemá to v rukou. Příliš mnoho lidí, málo pitné vody a drastické proměny ekosystémů... To jsou hlavní hrozby, které vidí David Storch – jeden ze signatářů Varování světových vědců lidstvu: Druhé výzvy.

„Ve středovýchodní Evropě se vytvořil lokální publikační ekosystém,“ varuje studie vědců z ústavu CERGE-EI. Lidé z vydávající instituce až příliš často píší do svých vlastních časopisů.