Alliance4Life je prvním uskupením biovědních ústavů střední Evropy. Má prosazovat kvalitu, ale i hlas regionu v EU.
Jsou to obří investice do budoucnosti, vědy a inovací. Středoevropský technologický institut (CEITEC) stál 5,25 miliardy korun z unijních fondů, Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (ICRC) další miliardy. Obě centra vyrostla v Brně, z velké části se zabývají biomedicínským výzkumem a nově jsou též členy uskupení Allance4Life. Tak se nazývá první a jediná aliance deseti ústavů ze střední a východní Evropy, které se věnují lékařství a vědám o živé přírodě.
„Tudíž jde o unikátní zdroj expertízy a zkušeností, které jsou k dispozici Evropské komisi, ale také národním vládám. Instituce sdružené v alianci jsou předními univerzitami či výzkumnými ústavy ve svých zemích i na mezinárodní úrovni. Mimo jiné představují dohromady deset procent celkové účasti nových členských států v dotačním programu Horizont 2020; je to ekvivalent zapojení jedné celé země,“ řekl Lidovým novinám Jiří Nantl, ředitel CEITEC-MU, jenž alianci předsedá a stál u jejího zrodu. Úkolem uskupení je vzájemná podpora ve zlepšování řízení institucí a utváření prostředí pro vědce, ale i podněcování spolupráce mezi zeměmi v regionu.
„Nám jde hlavně o přenos těch nejlepších zkušeností a praxe od jiných členů Alliance4Life. Nemají sice jméno jako Harvard, ale v regionu jsou výborné,“ říká René Samek, ředitel brněnského ICRC pro mezinárodní spolupráci a vnější vztahy. A jako příklad uvádí maďarskou lékařskou Univerzitu Semmelweis nebo Lotyšský ústav organické syntézy.
„Dalším cílem je dávat i doporučení Evropské komisi, která projevila velký zájem o tipy, jak lépe vyrovnávat podmínky pro vědu mezi staršími a novějšími členskými státy,“ říká Nantl, který v úterý projekt Alliance4Life prezentoval v Bruselu. „Společný hlas institucí je samozřejmě daleko silnější,“ doplňuje Samek, dle nějž lékaře a vědce z ICRC zajímají třeba příklady pobaltské spolupráce s průmyslovými partnery. Aliance má vybízet k neustálému zlepšování vnitřního prostředí pro vědce, kteří potřebují nejen peníze, ale i mezinárodně srovnatelné podmínky. „Grantový systém musí být daleko férovější, otevřený a transparentní,“ uvedla v magazínu Horizon profesorka Anne O’Connellová, Irka, která nyní působí na Masarykově univerzitě. Cizinci totiž v nových zemích EU často narážejí na nečekané překážky – včetně nepotismu.
Babiš: Na vědu si posvítím
Zmiňovaný CEITEC patří k nejlepším příkladům nově vzniklých center v ČR z fondů EU, jichž ale napříč republikou vzniklo v minulém programovém období 48.
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO), který předsedá vládní výzkumné radě, prohlásil, že si nechá prověřit finanční toky do výzkumu a hospodaření velkých center. „Je potřeba udělat analýzu, jakým způsobem se centra uživí a jak si vydělají na svůj provoz,“ citovala ČTK Babiše.
Autor: Martin Rychlík
Článek byl publikován 3. 2. 2018 v Lidových novinách.
