hlavní partner portálu
Naprosto zásadní součástí smlouvy o společném výzkumu jsou pasáže, které se týkají vzniku a ochrany duševního vlastnictví. Jde především o využití dřívejších práv, poznatků a znalostí partnerů a vlastnické vztahy k nově vytvořeným předmětům nehmotné povahy.
V rámci výstavní expozice Úřadu průmyslového vlastnictví na Veletrhu Věda Výzkum Inovace 2017 se ve dnech 1. a 2. března uskuteční dvě doprovodné akce - informační seminář o průmyslových právech a soutěž pro středoškoláky.
Při realizaci společného výzkumu může mít každá ze stran rozdílná očekávání. Nejčastěji jde o dodatečné příjmy, optimální nakládání s existujícími zdroji, zlepšení znalostí na základě sdílení poznatků, přístupů a informací a také uspíšení komercializace vyvinutých technologií. Pro úspěšné završení společné práce je důležitá propracovaná a promyšlená smlouva o společném postupu.
Důležitými právními dokumenty používanými především při spolupráci se zahraničními partnery jsou Letter of Intent, Memorandum of Understanding a smlouva o utajení, o kterých jsme psali v předchozím článku věnovaném této problematice. Dalším důležitým právním nástrojem je smlouva o nehmotné dílo.
Výzkumná činnost, ať již na úrovni výzkumu základního nebo výzkumu aplikovaného, vyžaduje často odbornou právní podporu. Nejčastěji je to hned na počátku této činnosti, kdy se nejprve řeší otázky týkající se záměrů, které směřují k jistým typům spolupráce, dále smluv o nehmotné dílo a smlouvy o společném výzkumu. Ve většině těchto případů jde ale nejen o otázky právní, ale i problematiku financování a ochranu duševního vlastnictví, jejichž náročnost stoupá zejména v případech, kdy se jedním z účastníků těchto vztahů stává zahraniční subjekt.
Výzkum a vývoj jsou bytostně spjaty s vytvářením nehmotných statků, tedy i s duševním vlastnictvím. Do této oblasti spadají otázky autorskoprávní a průmyslověprávní povahy, které sice mají i některé shodné stránky, ale v řadě pohledů jsou založeny na odlišných principech. V obou případech jde o práva k výsledkům tvůrčí činnosti, kterých je schopen pouze člověk.
Zveřejnění je samo o sobě významným fenoménem pro veškerá práva k nehmotným statkům, která mají tvůrčí povahu. Samotná právní skutečnost zveřejnění je chápana v autorském právu a právech průmyslových odlišně a má také zásadně rozdílný význam. Zatímco právo autorské chrání jedinečný výsledek ztvárnění myšlenky, který je vyjádřen v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, předmětem průmyslových práv, zejména práv k výsledkům technické tvůrčí činnosti, je samotná podstata výsledku myšlenkové tvůrčí činnosti.
V rámci výzkumné a vývojové činnosti je kromě průmyslového práva (především patenty a užitné vzory) důležité také autorské právo. Následující řádky přináší stručné pojednání o autorském díle se zaměřením na dílo vědecké.
Je až překvapivé, jak rozdílně jsou vlastnické vztahy k výsledkům výzkumné a vývojové činnosti v jednotlivých státech světa upraveny. Uvádíme některé způsoby a systémy těchto právních vztahů, které naznačují, na jakých zásadách jsou vytvářeny.
Je zřejmé, že otázky související s právem k výsledkům výzkumu a vývoje jsou řešeny v jednotlivých státech různým způsobem. Například změna uskutečněná v této souvislosti již před řadou let prostřednictvím tzv. Bayh-Doleova zákona v USA a hlavně příznivé dopady této změny na výsledky předávání poznatků z výzkumu do praxe jasně naznačily, že jde o otázku zásadní důležitosti.
