Vychloubačná oznámení o rekordním navyšování výdajů státního rozpočtu na vědu jsou u nás spíše pravidlem než výjimkou. Prezentovaná čísla jsou zpravidla pečlivě vybrána na efekt. O méně efektních skutečnostech se často mlčí. Běžný čtenář pak snadno podlehne dojmu, že plány jsou růžovější než realita. Nejinak tomu bylo v případě zprávy z březnového zasedání vládní Rady pro VaV. Za slovníkem rekordů se opět skrývá krapet jiná realita.
Nedílnou součástí politického umění je veřejnosti prodat vše, třeba i vlastní neúspěch. Že jsou vládní plány navyšování výdajů státního rozpočtu (SR) na výzkum a vývoj (VaV) ohlašovány s přehnanou pompou jsem zde v létě 2018 napsal: "Vzhledem k vysokému růst platů letos a příští rok a inflaci to žádná velká sláva není. Taktak se podaří udržet podíl výdajů VaV na HDP."
Teď na březnovém zasedání schválila vládní Rada pro VaV výdaje státního rozpočtu na VaV v letech 2020 až 2022. V tiskovém prohlášení o tom informuje veřejnost s nábojem nadšení takto: "V meziročním srovnání se pro rok 2020 zvyšuje celkový objem financování o více než 1 mld. Kč oproti plánu v roce 2019 (35,9 mld. Kč). Za pět let se přitom jedná o rekordní navýšení rozpočtu o 10 mld. Kč z 27 miliard v roce 2015 na 37 miliard pro rok 2020." Konkrétně jde o tyto částky:
- na r. 2020 celkem 37 mld. Kč,
- na r. 2021 celkem 37,5 mld. Kč,
- na r. 2022 celkem 38,2 mld. Kč.
A co na to růst cen a HDP?
Dle aktuální predikce ministerstva financí poroste v letech 2019 a 2020 nominální HDP o 5.2 % a 4.5 %, aby se v letech 2021 a 2022 růst usadil na celkem vlažných 4 %. Z toho zhruba 2 p.b. představuje reálný růst HDP a 2 p.b. důsledek růstu cen (deflátor). Aby v tom samém období držely výdaje SR na VaV s růstem HDP krok, musely by růst obdobnými tempy. Jenomže růsty plánované vládní Radou jsou výrazně nižší: 3,4 %; 2,9 %; 1.4 %; 1.9 %. Tempo je to zhruba jen poloviční.
To v dalších letech povede k postupnému snižování výdajů SR na VaV z opravdu rekordního podílu 0,65 % dosaženého v roce 2018. V roce 2022 tak pomalu doklesáme na 0.61 %, což byl stav roku 2015. Připomeňme si, že i v rozpočtově hubených letech 2011 a 2012, v době doznívání globální krize a počínající sekundární recese národní, tedy v době obrovských rozpočtových problémů, se dařilo tento podíl držet na úrovni 0,64 %.
K tomu ještě dlužno dodat, že podíl vládních výdajů na VaV na HDP je v ČR v rámci zemí OECD a EU průměrný. Průměr navíc znatelně snižují další země bývalého socialistického bloku a jihu Evropy s rozpočtovými problémy.
Zbývá dodat, že diskutované rozhodnutí vládní Rady je pouze přáním. O tom, jak bude návrh výdajů SR na VaV skutečně vypadat, musí ještě jednat a rozhodnout vláda. A pak jí ještě musí SR schválit Poslanecká sněmovna. Korekci Radou naplánovaných výdajů směrem nahoru lze však očekávat jen stěží, protože SR na příští roky je pod extrémním tlakem již dnes.
Příští blog by mohl pojednat o další šifře z tiskové zprávy Rady: "Výdaje do vědy jsou nyní zdroje, které se skutečně a zdůrazňuji, že také účelně, spotřebovávají.“
Autor: Daniel Münich
Článek byl publikován na webu http://metodikahodnoceni.blogspot.com
