Nezávislé informace o vědě a výzkumu

O tom slavném navýšení výdajů na vědu

5. 6. 2018
O tom slavném navýšení výdajů na vědu

Vláda s fanfárou schválila plán zvýšení výdajů státního rozpočtu (SR) na výzkum a vývoj (VaV) v roce 2019 o 6,3 %. Vzhledem k vysokému růst platů letos a příští rok a inflaci to žádná velká sláva není. Taktak se podaří udržet podíl na HDP. Držíme se na průměru EU, který ovšem snižují země bývalého socialistického bloku a jihu Evropy s rozpočtovými problémy. A podnikatelské výdaje na VaV to nezachrání, protože zůstávají nízké.

Prolog

O peníze jde v české vědě vždy až na první místě. Když zavedete řeč na hodnocení VaV, většině naších akademiků se začne zdát o penězích. Prostě imperativ kafemlejnku. Že by mohlo být hodnocení užitečné i z jiných než finančních důvodů, to napadne málokoho. Když se čas od času otevře debata o nových vědních prioritách, zpravidla je za tím něčí záměr změnit koryta toku veřejných peněz na VaV [0|1|2|3|4]. A když dojde na porcování rozpočtového medvěda, jdou všechny věcné argumenty stranou. Navzdory tomu jsem přesvědčen, že ve VaV více než jinde platí, že pro konečný výsledek je důležité nejen kolik peněz se vydává, ale jak se vydávají. To druhé však dnes nechám plavat a budu se věnovat jen penězům.

Pozor na čísla

Pro další čtení je třeba mít na paměti, že celkové výdaje na VaV = přímé veřejné výdaje z národních zdrojů + nepřímé veřejné výdaje z národních zdrojů + veřejné výdaje ze zdrojů EU + výdaje z podnikatelských zdrojů. Dnešní blog je pouze o první položce, která je ale největší.

Při srovnávání čísel, a těch z politických slibů nemluvě, si jeden musí dávat bacha, zda (ne)zahrnují následující:

  • nepřímé výdaje ve formě daňových úlev za výdaje na VaV,
  • spolufinancování strukturálních fondů EU,
  • předfinancování strukturálních fondů EU.

Zatímco údaje ČSÚ toto pečlivě rozlišují, politické sliby jsou často s pečlivostí na štíru. Údaje ČSÚ zatím existují jen do roku 2016. V něm dosáhly výdaje SR na VaV 28 mld. Kč, tedy 0,59 % HDP. To je mimochodem stejný podíl jako v roce 2009, tedy v době nástupu ekonomické krize. Během krize pak během několika let došlo k výraznému nárůstu na 0,64 %.

Vydaje1 Vydaje3Vydaje4

 Podle plánů a slibů tehdejšího vicepremiéra pro VaV Pavla Bělobrádka v roce 2016, měly letos (2018) výdaje SR na VaV dosáhnout 35 mld. resp. 0.7 % HDP. Realita na 33,8 mld. je však výrazně chudší (zůstáváme stále na cca 0,64 % HDP).

Vydaje2Radostná zpráva

V tiskové zprávě z konce dubna '18 se radostně praví: "Poprvé se podařilo schválit státní rozpočet na vědu bez jakéhokoliv rozporu. V souladu s dohodou premiéra se zástupci České konference rektorů a Ministerstva školství jsme zároveň eliminovali jakékoliv snižování výdajů na dlouhodobý koncepční rozvoj vysokých škol. Rekapituluji: výdaje na výzkum a vývoj úctyhodně rostou, mezi roky 2015 až 2020 dochází v meziročním vyjádření k nárůstu o 10,5 miliardy korun.“ I podle předběžného návrhu MF ČR mají výdaje SR v roce 2019 dosáhnout 36 mld. Kč, tedy o 6,3 % více než letos (2018). Vůči onomu plánu z roku 2016 (letos mělo být 35 mld.) však dělá plánovaný růst jen necelá 3 %.

Zázrak zblízka

Ale zůstaňme u růstu o 6,3 %. Je vyjádřen v nominálních cenách, takže jeho část, cca 2 %, požere inflace, tedy rostoucí ceny zboží, energií a služeb, které budou muset výzkumné organizace pořizovat stejně jako ostatní (v roce 2018 bude inflace také 2 %). Cena práce, tedy mzdy, mají příští rok růst dokonce o 5,2 %, přičemž letos dokonce o 7,2 %. Má-li zůstat práce ve VaV stejně finančně atraktivní, budou muset výzkumné organizace významně navyšovat platy (nebo propouštět). Celý slavný nárůst výdajů na VaV v příštím roce ve výši 6,3 % tedy požere vyšší inflace a nárůst mezd v tomto a příštím roce. Na slavnostní fanfáry to tedy není.

A co na to HDP

Podle predikcí letos vzroste HDP o 5,2 % a příští rok také [1 | 2]. Růst o 6,4 % je nic moc, vezmeme-li v úvahu skvělý růst ekonomiky a plnění SR. Bude-li růst výdajů na VaV 6,4 %, podíl výdajů SR na HDP naroste o pouhý 1 procentní bod (cca na 0,65 %). Doba je přitom diametrálně příhodnější než v dobách ekonomické krize let 2009-2012, kdy byl VaV opravdu výdajovou prioritou.

Podíl vládních výdajů na VaV na HDP je v ČR v rámci zemí OECD a EU průměrný. Průměr ovšem hodně snižují další země bývalého socialistického bloku a jihu Evropy s rozpočtovými problémy. A výdaje soukromého sektoru na VaV nás nezachrání, protože dlouhodobě zůstávají nízké. Situaci u nás poslední roky zachraňoval masivní příliv fondů EU, ale ty za pár let skončí. Kde budou příští české vlády hledat v nadměrně deficitním SR dostatek prostředků na VaV tak zůstává ve hvězdách.

Vydaje5 Před 4 lety jsem psal o podivně stanovených výdajových cílech, které si Česko dalo do roku 2020.

 

Autor: Daniel Münich

Text vyšel 3. 6. 2018 na webu metodikahodnoceni.blogspot.com.