Nakladatelství MDPI vyvolává mezi vědci po celém světě i u nás kontroverze. O MDPI už toho bylo napsáno až hanba a nemá smysl, abych to zde pro vás znova přepisoval. Kromě řady odkazů nabízím pouze stručné statistiky trendů a současného stavu za svět a Česko.
Počet článků v časopisech MDPI více než dekádu rostl geometrickou řadou, v Česku o něco rychleji. Nejčastěji šlo a nadále jde o články z přírodovědných, technických a fyzikálních oborů. Po zohlednění populačních velikostí zemí se publikační výkon Česka v MDPI časopisech dnes nachází na dvanáctém místě na světě a před ním jsou jen evropské země. Intenzitu publikování na úrovni organizací nelze zjistit s ohledem na jejich rozdílnou velikost. Nejpopulárnější jsou časopisy MDPI v zemích východní Asie. Ale i mnozí autoři z Česka v časopisech MDPI dokážou publikovat i desítky článků ročně.
MDPI je světové nakladatelství vědeckých publikací, především vědeckých časopisů, které mezi vědci celého světa budí velké kontroverze. Za zkratkou MDPI stojí plný název Multidisciplinary Digital Publishing Institute. Ve wikipedii se dočteme, že obchodní model MDPI je založen na vydávání časopisů s otevřeným přístupem (open access) s širokým oborovým záběrem, s rychlým zpracováním příspěvků od jejich zaslání po jejich zveřejnění. Časopis si na straně autorů za zpracování článků ke zveřejnění účtuje nemalé poplatky 1000-2000 eur. Obchodní praxe MDPI vede k prudkému růstu počtu publikovaných článků. Kritiku vyvolávají mnohé případy nízké kvality recenzního řízení hlavně u speciálních čísel a přílišné podřizování recenzních a publikačních praktik kšeftu. MDPI bylo v roce 2014 knihovníkem Jeffrey Beallem zařazeno na seznam vydavatelských společností podezřelých z podezřelých praktik. Ale v roce 2015 bylo po úspěšném odvolání z černého seznamu odstraněno. Na podivné praktiky upozornily i Čínská akademie věd a Norský registr vědeckých publikací. Více na toto téma v mých starších textech [1 | 2 | 3 | 4 ].
V tomto blogu nabízím stručný přehled základních statistik o zemích, institucích a autorech článků v časopisech MDPI, jak je lze vydolovat z databáze WoS. Interpretaci tentokrát nechám do velké míry na vás, čtenářích.
Takto nakladatelství MDPI prezentuje samo sebe
Společnost MDPI je průkopník v oblasti vědeckého publikování s otevřeným přístupem podporující akademickou komunitu od roku 1996. Za své poslání považuje podporu otevřené vědecké výměny ve všech formách a napříč všemi obory. Vydává 419 různorodých časopisů s otevřeným přístupem, včetně 410 recenzovaných časopisů a 9 konferenčních časopisů, podporuje více než 115 000 akademických odborníků, kteří sdílejí naše poslání, hodnoty a závazek poskytovat autorům vysoce kvalitní služby. Sloužíme vědcům z celého světa, abychom zajistili volný přístup k nejnovějšímu výzkumu. MDPI vydává více než 98 časopisů, které jsou ve svých oborech hodnoceny jako vysoce impaktované.
Kontroverze kolem MDPI v Česku
V našich zeměpisných šířkách se praktikami MDPI zabývala řada vysokých škol. Například Univerzita Karlova a Mendelova. První z nich si navíc nechala zpracovat analýzu publikační činnosti autorů UK v časopisech MDPI za období 2016–2020. Svou vlastní analýzu MDPI si udělala také Vysoká škola báňská Technické univerzity Ostrava. Akademie věd České republiky k MDPI dokonce přijala usnesení a doporučení pro své vědce (bod 5 na str. 2). Podobně Slovenská společnost ekonomická v tiskové zprávě vyzvala své členy: „...aby veľmi dobre zvážili, či výsledky svojej výskumnej práce budú publikovať v časopisoch vydavateľstva MDPI, aj napriek tomu, že majú vysoký impakt faktor.“ Naposledy o MDPI psal Jan Valenta.
Graf 0: Pokud si chcete udělat přehled, jaké časopisy nakladatelství MDPI vydává, zkuste interaktivní aplikaci IDEA. V menu napravo si můžete tyto časopisy vyznačit ve vesmíru databáze WoS. Za povšimnutí stojí, že většina MDPI časopisů podle citačního faktoru AIS (Article Influence Score) vykazuje horší pořadí, než podle IF (Impact Factor). To znamená, články časopisů MDPI jsou citovány spíše z méně vlivných časopisů. Časopisy MDPI najdeme zhruba v pásu 40. a 90. percentilu (čím vyšší, tím vědecky vlivnější).
Statistické přehledy MDPI bez časového omezení
Graf 1: Počty článků (Articles a Reviews) publikovaných nakladatelstvím MDPI v letech 2008-2022 rostly geometrickou řadou, každoročně o téměř 50 %. V roce 2021 nakladatelství MDPI publikovalo již téměř čtvrt milionu článků. V roce 2022 by se počet mohl přiblížit půl milionu (data za rok 2022 totiž zdaleka nejsou v lednu 2023 konečná). To by představovalo 1370 článků vydaných každý den. Pokud si MDPI za průměrný článek účtuje 1000 eur, za těch půl milionu článků v roce 2022 MDPI vyinkasovalo půl miliardy euro (125 mld Kč, což je zhruba roční rozpočet Česka na platy učitelů). Články MDPI v roce 2021 představují celou třetinu všech (nejen MDPI) článků databáze WoS v roce 2010.
Graf 2: Články vydané nakladatelstvím MDPI většinově pochází z oborů chemie, fyziky a technických věd.
Graf 3: Nejčastěji uváděné afiliace autorů článků časopisů MDPI jsou Chinese Academy of Sciences, francouzské CNRS a Egyptian Knowledge Bank. Nejčastější výskyt afiliací je způsoben i tím, že tyto afiliace zastřešující celonárodní výzkumné sektory s desítkami a možná i stovkami organizací.
Graf 4: Mezi jmény autorů v časopisech MDPI dominují pro nás exotická z východní Asie, zřejmě většinou z Číny. Odráží se to také v seznamu zemí, odkud je většina autorů (viz další Graf 5a). Celé období v databázi WoS.
Graf 5a: Nejčastěji v časopisech MDPI publikují autoři z Číny, kterou následují USA a Itálie. Česko se nachází až ve třetí desítce. Celé období v databázi WoS. Více o aktuální situaci v roce 2021 v Grafech 5 dále.
Aktuální situace publikování časopisech MDPI (rok 2021)
Protože počty článků nakladatelství MDPI rostou geometrickou řadou, nemusí historická data současnou situace popisovat dobře. Pojďme se proto v této sekci podívat na aktuálnější situaci v roce 2021.
Graf 5b: V roce 2021 se Česká republika vyšvihla na 23. místo zemí s nejvyšším počtem článků.
Graf 5c: Pokud však zohledníme rozdíly v populační velikostech zemí, vyšvihne se Česko na 12. místo na světě. USA a Čína tak necháme daleko vzadu. Je také zajímavé, že před Českem se nachází pouze evropské kontinentální země, z toho 4 postkomunistické a z vědecky silných zemí jen menší Švýcarsko a Dánsko.
Graf 5d: Alternativně můžeme normalizovat počet MDPI článků celkovým počtem článků WoS dané země (vše v roce 2021). Pozice Česka se téměř nezměnila a patří mu 13. místo na světě. Před Česko se ve srovnání s Grafem 5c dostaly východoasijští Taiwan a South Korea. Z peletonu před Českem naopak vypadlo Norsko, Švýcarsko a Dánsko. O systémech výzkumu východoasijských zemí moc nevím, takže je nechci komentovat. Kromě těch dvou zemí ale před Českem zůstávají země, které se svým systémem VaV rozhodně nemohou moc vytahovat. Naopak nesporně kvalitní systémy VaV jako jsou v England, USA nebo Švýcarsko v seznamu Grafu 5d najdeme hluboko dole. Tento světový peleton naopak vede náš soused Polsko s neskutečným 28% podílem. [EDIT: tento graf byl na podnět Martina Srholce doplněn dodatečně]
Aktuální publikování v MDPI časopisech autory z Česka (rok 2021)
Graf 6: Prudký růst počtu článků v časopisech MDPI zaznamenal nejen svět (Graf 1), ale i autoři z Česka. Až do roku 2020 byl dokonce rychlejší. Například v roce 2020 představoval meziroční růst počtu všech českých článků v databázi WoS 1755 (z 18115 na 19870, tedy růst o 9,7 %). Z toho dělal růst v MDPI časopisech 1225 článků (růst z 1310 na 2535, tedy o 94 %). V roce 2021 vidíme v tempu růstu českých článků mírné zpomalení, ale i tak zůstává vysoké. Jde možná o důsledek zvýšené ostražitosti výzkumných organizací v Česku v posledních letech.
Graf 7a: V roce 2021 vyšlo v česku afiliovaným autorům nejvíce článků v časopisech MDPI ve WoS oborech chemie a fyziky.
Graf 7b: A zde jsou počty článků v MDPI časopisech v Česku působících autorů (jako Graf 7a) ale v hrubější oborové struktuře (v roce 2021).
Graf 8: Nejčastěji uváděnou českou afiliací je Akademie věd ČR. Zde si ale opět musíme uvědomit, že pod hlavičkou AV ČR působí kolem padesátky dost nezávislých ústavů (pracovišť), z nichž více než polovina působí v oborech chemie a fyziky, na které se časopisy nakladatelství MDPI soustředí. Další v řadě je největší česká univerzita, Karlova. Ukazatel intenzity publikování, tedy počet článků připadající na jednoho vědce dané instituce, sice k dispozici není, ale můj odhad je, že obě zmíněné organizace pro svou velikost v čele nebudou. Opět jde o stav v roce 2021.
Graf 9a: Zde vidíte nejčastěji se vyskytující jména v česku působících autorů (v roce 2021) publikujících v časopisech MDPI.
Graf 9b: A zde vidíte nejčastějí publikující autory z Česka publikujících v časopisech MDPI za celou dobu existence časopisů nakladatelství MDPI.
Graf 10: A zde jsou nejčastěji zmíněné instituce, které výzkumy v článcích časopisů MPDI autorů z Česka nejčastěji financovaly (články publikované v roce 2021). Zde opět hraje velkou roli objem podpory, kterou instituce rozdělují.
Autor: Daniel Münich
Text vyšel na autorově blogu Metodikahodnoceni.blogspot.cz.
