Minule jsem si stýskal na publikační slabost českých společenských věd. Dnes se podívám na vědy technické. Srovnání českého publikačního výkonu s průměrem starých zemí EU15 jsem si udělal sám, protože ho oborové zprávy vládního Hodnocení 2018 bohužel neobsahují. I ve vědách technických publikační kvantita válcuje kvalitu.
V nejméně vlivných časopisech válcujeme průměr EU15 o neskutečných 300 %, v jednom oboru dokonce o 972 %. Ve vědecky nejvlivnějších časopisech bohužel dosahujeme necelých 70 % EU15. Pouze v jediném oboru dosahuje náš výkon v nejvlivnějších časopisech průměru EU15 – v materiálových vědách. Z komentářů k národním bibliometrickým zprávám se to však nedozvíme. Ty totiž dumají hlavně nad nedůležitým tvarem oborových publikačních profilů. Ty totiž určuje hlavně to, zda v Česku či na Slovensku v oboru vychází časopisy indexované databází WoS.
Kdo četl můj minulý blog, může tuto sekci přeskočit
Oborové bibliometrické zprávy posledního vládního Hodnocení 2018 dumají hlavně nad tvary publikačních oborových profilů. Ty však indikují hlavně to, zda v oboru v Česku či na Slovensku (ne)vychází časopisy indexované databází Web of Science (WoS). Když časopisy v oboru nevychází, publikační profil oboru vypadá pěkně (skloněný směrem k významným časopisům). Ale to vůbec neznamená, že čeští autoři v málo významných časopisech oboru masově nepublikují. Zpravidla publikují, pouze tyto časopisy nejsou indexovány databází WoS a jejich články v profilu nejsou vidět.
Mnohem informativnější je srovnání publikačního výkonu Česka s průměrným výkonem starších členských zemí EU15 ve skupinách časopisů podle jejich vědeckého vlivu. Takové srovnání sice v reportech vládního hodnocení nenajdete, po vyzobání potřebných údajů si ho ale člověk může vyrobit sám...
- Srovnání musí být oborové, protože jinak bychom sčítali hrušky a jablka.
- Publikační výkon je třeba s něčím smysluplným srovnat, jinak nemáme měřítko toho, co je malý a velký výkon. Průměr starých členských zemí EU15 se pro takové srovnání celkem dobře hodí.
- Je třeba zohlednit, že populačně je Česko mnohem menší než země EU15.
Publikační výkon technických věd: Česko vs. země EU15
Obrázek 1 ukazuje podíl publikačního výkonu Česka v % výkonu zemí EU15 po zohlednění populačních rozdílů. Srovnání je uvedeno zvlášť pro každou z pěti skupin časopisů dle jejich vědeckého vlivu (kvality): od nejvlivnějších časopisů v oboru (Top 10 % - červené sloupce) až po nejméně významnou čtvrtinu časopisů (šedé sloupce). Červená horizontální čára představuje průměrný publikační výkon EU15.
Relativní publikační výkon Česka v nejméně vlivných časopisech je v řadě oborů technických věd o stovky procent vyšší než průměr EU15. Rekordy trhají obory 2.2 Electrical and Electronic Engineering, 2.5 Materials Engineering a 2.6 Medical Engineering. Jejich výkon dosahuje neuvěřitelných 972 %, 615 % a 591 % zemí EU15. To vypadá jako zjevení z Marsu, ale má to prozaické vysvětlení, které rozebírám v další sekci.
Česko ve většině oborů převyšuje průměr EU15 i ve druhé nejméně vlivné skupině časopisů (žluté sloupce). S postupem k vědecky vlivnějším časopisům však publikační výkon Česka vůči EU15 prudce klesá. V druhé čtvrtině časopisů (nad mediánem – béžová) je na tom Česko ve většině oborů ještě docela dobře. Pak ale sešup pokračuje. V nejvlivnější čtvrtině časopisů (oranžová) a v horních 10 % (Top10% - červená) dosahujeme úrovně EU15 pouze v oboru Materials Engineering. V ostatních oborech se výkon pohybuje lehce nad polovinou průměru EU15.
Obrázek 1
Tabulka 1 jako obdoba Obrázku 1 v posledním sloupci vpravo ukazuje, že celkový publikační výkon Česka je sice ve většině oborů nad průměrem EU15, ale je to díky extrémnímu publikačnímu výkonu v nejméně vlivných časopisech. V nejvlivnější čtvrtině časopisů je publikační výkon Česka na úrovni 67 % EU15 a v časopisech Top 10 % pouze 57 %.
Tabulka 1
Neodolatelné kouzlo domácích časopisů
Jak už jsem zmínil, za extrémně vysokým publikačním výkonem českých oborů do velké míry stojí v Česku a na Slovensku vydávané časopis indexované databází WoS. Podíval jsem se na detail ve třech zmíněných oborech s rekordní produkcí v nejméně vlivných časopisech (Electrical and Electronic Engineering, Materials Engineering a Medical Engineering).
2.2 Electrical, Electronic, Information engineering
V tomto oboru celých 33 % výkonu v nejméně vlivné čtvrtině časopisů představují články v CZ/SK časopisech. Jde o český časopis Radioengineering (19 %) a slovenský Elektrotechnický časopis (14 %).
2.5 Materials Engineering
Zde 20 % výkonu v nejméně vlivné čtvrtině časopisů představují články ve slovenských časopisech Wood Research (13 %), Kovové materiály (5 %) a v českém Silikáty (3 %). To by ale na ten obrovský publikační výkon v nejméně vlivných časopisech (615 % EU15) nestačilo. Do věci však výrazně promlouvá vědecky málo vlivný slovinský časopis Materiali in Tehnologije, který dělá neuvěřitelných 27 % českého publikačního výkonu v nejméně vlivných časopisech oboru. Tento obor je tedy specifický tím, že Česko v něm jako v jediném dosahuje publikačního výkonu EU15 v nejvlivnějších časopisech, ale zároveň v něm vykazuje inflaci článků v časopisech nejméně vlivných. Ale to víme už dávno z této starší aplikace IDEA a vidíte to na obrázku 1b.
Obrázek 1b: Srovnání publikačního výkonu oborů Česka s EU15. Na ose X celkový výkon, na ose Y výkon v Top10% časopisech. Zdroj
Dlužno konstatovat, že pozoruhodně vysoký publikační výkon Česka v nejvlivnějších časopisech tohoto oboru ve srovnání s EU15 (na obrázku 1 se jako jediný obor dotýká červené čáry 100% výkonu EU15) není v komentářích k národní bibliometrické zprávě oboru dostatečně akcentován. Konkrétně se tam pouze konstatuje, že "Naše materiálové inženýrství si nevede špatně." Na to, že si obor z technických věd vede zdaleka nejlépe, alespoň po stránce výkonu v nejvlivnějších časopisech, to je konstatování velmi opatrné.
Obrázek 2a: Komentář k národní bibliometrické zprávě oboru Materials engineering
2.6 Medical Engineering
Zde je situace přehledná. Neuvěřitelných 79 % českého publikačního výkonu v nejméně vlivné čtvrtině časopisů dělají články v jediném časopise Biomedical Papers-Olomouc. Obrázky 2b,c ukazují, že v něm dominantně publikují vědci spojení s Univerzitou Palackého, která časopis vydává. Podíl zahraničních autorů v časopise publikujících je zanedbatelný.
Obrázek 2b: Podíly autorů článků v časopise Biomedical Papers-Olomouc vydávaného Univerzitou Palackého v Olomouci
Obrázek 2c: Zastoupení zemí autorů článků v časopise Biomedical Papers-Olomouc vydávaného Univerzitou Palackého v Olomouci
Vysoké podíly článků v českých nebo slovenských časopisech z nejméně vlivné čtvrtině časopisů vykazují i další obory 2.7 Environmental engineering (47 %), 2.8 Environmental biotechnology (35 %) a 2.11 Other engineering and technologies (43 %).
Jediný obor, který vykazuje výkon v nejméně vlivných časopisech nižší než EU15 je obor 2.1 Civil engineering. Není divu, protože v tomto oboru databáze WoS žádný český či slovenský časopis neindexuje. I proto vypadá publikační profil oboru z národní zprávy na Obrázku 2d pěkně. To ale ještě neznamená, že se v tomto oboru v málo vlivných časopisech masově nepublikuje. Možná se publikuje, ale údaje v národním hodnocení to nezachycují.
Obrázek 2d: Publikační profil oboru z národní bibliometrické zprávy Hodnocení 2018
Celkový obrázek technických věd
Celkový obrázek o publikování v českých technických vědách si můžete udělat v interaktivní aplikaci IDEA. Ta srovnává časopisy podle jejich vědeckého vlivu na základě relativního pořadí impakt faktorů (osy X a Y), zda vychází časopisy v Česku či na Slovensku (kroužek kolem bodu) a nakolik se v něm soustřeďuje publikační výkon českých autorů (velikost kroužku).
Ten žlutý kroužek v jihozápadním rohu patří výše zmíněnému slovinskému časopisu Materiali in Tehnologije, který zásadně přispívá k extrémně vysokému publikačnímu výkonu Česka v nejméně vlivných časopisech v oboru 2.5 Materials Engineering. V komentáři k oborové zprávě z Hodnocení 2018, byť se většinou celkem zbytečně zaobírá publikačním profilem oboru, o tomto časopise trefně píše toto:
Největší žlutý kroužek v obrázku 3 představuje také již zmíněný časopis Radioengineering, který výrazně determinuje extrémně málo vlivný výkon Česka v oboru 2.2 Electrical, Electronic, Information engineering.
Obrázek 3: Srovnání relativního pořadí časopisů WoS podle hodnot jejich impakt faktorů IF a AIS v oborech technických věd v interaktivní aplikaci IDEA.
Co říci závěrem
Jsou na tom české technické vědy publikačně dobře? Ze zpráv národního Hodnocení 2018 se to nedozvíme určitě. Dokonalou odpověď nedostaneme ani na základě mého srovnání. Musíme si prostě přiznat, že publikační výkon se odvíjí mimo jiné od toho, jak velkou finanční podporu a zázemí tyto obory v Česku ve srovnání s průměrem zemí EU15 mají a kolik vědců v těchto oborech u nás působí. To bohužel nikdo neví a nikdo se to zatím ani nepokusil zjistit. Intuice mi říká, že na tyto obory jde v Česku prostředků větší podíl celkové podpory, než jde v průměru v EU15.
Druhá otázka je absolutní výše finanční podpory oboru, kterou také nemáme jak porovnat. Český výkon v nejvlivnějších časopisech je v technických vědách sice na pouhé polovině výkonu zemí EU15, ale je možné, že s ohledem na objem veřejné finanční podpory a zázemí to je stále výkon solidní. Každopádně je zhruba 3x vyšší než výkon společenských věd. Ale může za tím být skutečnost, že společenské vědy u nás mají výrazně menší veřejnou finanční podporu, než je v průměrné zemi EU15 běžné.
Určitě jsou nenormální extrémně vysoké publikační výkony Česka v nejméně vlivných časopisech technických věd. A to vládní srovnání neukazují publikační záplavu mimo časopisy WoS. Tímto způsobem publikování řada českých vědců a pracovišť mrhá síly a prostředky, které by šlo lépe využít na výzkumy vedoucí sice k méně častým, ale zato významnějším článkům a objevům. Tedy nejen ve společenských, ale i technických vědách stále narážíme na neblahé dědictví kafemlejnku. Bohužel se v zafixované kafemlejnkové trojčlence rozdělování peněz mezi vysoké školy a uvnitř řady vysokých škol nadále vesele pokračuje, ačkoliv je kafemlejnkové hodnocení už roky mrtvé. Peníze tedy nadále plynou tam, kde dlouho kralovala kvantita nad kvalitou. Dokud se bude v národním hodnocení dumat nad tvarem publikačních profilů a podpora se nepřesměruje za skutečně kvalitním výzkumem, nikam daleko se nedostaneme.
Autor: Daniel Münich
Text vyšel na webu metodikahodnoceni.blogspot.cz
