Úspěch. Mezi třicítkou vědeckých záměrů, jež mají zajistit „týmování“ výkonnostně slabších zemí s těmi silnějšími, je hned šest projektů řízených z Česka. Zaměří se na rostlinnou biologii, robotiku, mikroskopii, nanotechnologie, fotoniku a zdraví.
Vítězové první fáze hodnocení získají miliony korun, aby během roku připravili se špičkovými institucemi jízdní řád pro budoucí centra excelence. Proto si šestice tuzemských ústavů sehnala vynikající partnery: třeba drážďanský Ústav Maxe Plancka, nejlepší kontinentální polytechniku ETH Curych anebo slavný biotechnologický institut VIB v Gentu.
Kdo uspěje i ve druhé fázi, získá štědré financování nového střediska na pět až sedm let. „Výsledek považuji za velký úspěch české vědy. Bylo podáno celkem 208 projektů a prošlo jich třicet. A šest z nich, tedy pětina, jde do Česka – po třech do Prahy a do Brna,“ řekla LN Jana Klánová, ředitelka centra RECETOX při Masarykově univerzitě. Vědci budou spolupracovat s University College London, s ETH i konsorciem evropských biobank.
Užitečné operační programy
Cílem projektu CETOCOEN Excellence je zbudovat platformu pro bádání, jež má odhalit roli různých faktorů ovlivňujících zdraví člověka a stárnutí, snížit zátěž spjatou s rozvojem chronických onemocnění. „Výsledek je důkazem, že peníze z operačních programů byly dobře investovány a přitahují evropské fondy, protože většina úspěšných českých projektů je na předchozí investice nějak napojena,“ říká Klánová.
Další dva záměry jsou spjaty se Středoevropským technologickým institutem v Brně. První projekt BACK4FUTURE s podpisem profesora Tomáše Šikoly se zaměří na pokročilé nanotechnologie, ten druhý – PASSAGE – na rostlinnou a syntetickou biologii.
„Syntetická biologie je rychle se rozvíjející oblast, která využívá nejnovějších poznatků v biologii k utváření nových vlastností živých organismů pro aplikace v medicíně a v biotechnologiích. Výsledky by byly uplatnitelné primárně v modernizaci zemědělství a jeho adaptaci na měnící se podmínky v životním prostředí, ale také v lékařství a produkci biomateriálů,“ říká ředitel CEITEC-MU Jiří Nantl.
Pilířem má být partnerství s vlámským VIB, jenž je světovou špičkou v rostlinné biologii a vytvořil kolem sebe jeden z nejúspěšnějších klastrů v oblasti agrobiotechnologií. „Jeho vědecký šéf Dirk Inzé je jedním z nejcitovanějších rostlinných biologů na světě,“ říká Nantl o jednom z členů exkluzivního klubu. Od Belgičanů se navíc Češi mohou přiučit, jak převést poznatky základního výzkumu do komerční praxe.
Zabodovala „módní“ témata
Výtečného partnera pro projekt ARIB ulovil i Ústav molekulární genetiky Akademie věd – drážďanský Ústav Maxe Plancka pro molekulární buněčnou biologii a genetiku. „Zaměříme se na oblasti výzkumu, kde existuje synergie mezi oběma partnery, například ve využití modelových organismů a umělých orgánů, pro výzkum lidských nemocí, v chemické biologii, v pokročilém mikroskopickém zobrazování a počítačové analýze biologických obrazů,“ řekl LN Pavel Tomančák.
Fyzikální ústav Akademie věd se pro projekt CHAMPP spojí s Hamburskou univerzitou. A šestici doplňuje České vysoké učení technické, jehož kybernetici se zaměří na vazby s Německým výzkumným centrem pro umělou inteligenci. „Chtěli bychom propojit náš nově budovaný testbed pro průmysl 4.0 s tím v Saarbrückenu,“ říká Vladimír Mařík. Vědci se zaměří na experimentální výrobní zařízení. „Jde o zvýšení automatizace výroby. Nejen o spolupráci mezi roboty, ale i o spolupráci robotů s lidmi,“ dodává Michael Valášek, děkan Strojní fakulty ČVUT, dle něhož zabodovala v soutěži „módní“ témata.
Evropská komise zveřejnila 30 vědeckých spoluprací v rámci výzvy Teaming z programu Horizont 2020. Uspělo mezi nimi šest projektů s koordinátory z Česka:
- ARIB (chemická biologie, pokročilá mikroskopie, počítačová analýza biologických obrazů) – Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR spolu s ústavem Společnosti Maxe Plancka (Německo).
- BACK4FUTURE (nanotechnologie) – VUT Brno / CEITEC s Technickou univerzitou Vídeň a Univerzitou přírodních zdrojů Vídeň (Rakousko).
- CETOCOEN EXCELLENCE (výzkum faktorů ovlivňujících zdraví) – Masarykova univerzita / RECETOX s University College London (Británie) a ETH Curych (Švýcarsko).
- CHAMPP (fotonika) – Fyzikální ústav Akademie věd ČR spolu s Hamburskou univerzitou (Německo).
- PASSAGE (rostlinná biologie, bioinženýrství) – Masarykova univerzita / CEITEC a Vlámský institut pro biotechnologie (Belgie).
- RICAIP (robotika, průmysl 4.0) – ČVUT / CIIRC spolu s Německým výzkumným centrem pro umělou inteligenci a s Centrem pro mechatroniku. Pramen: LN, EK
Článek vyšel 24. března v Lidových novinách
