Poznání rizik kontaminované půdy, bezpečnější potraviny, zdravější stárnutí seniorů anebo vývoj pokročilých ocelí. Taková jsou témata deseti projektů excelentního výzkumu, na něž resort školství přidal z unijních fondů tři miliardy korun.
Úplně nový pohled na Čínu a její okolí, který má přehodnotit koncepci čínských a asijských studií. To je úkolem vědeckého projektu Univerzity Palackého v Olomouci, jenž hodlá za 175 milionů korun poznávat Čínu zvenčí. Jmenuje se Sinofonní příhraničí - interakce na okraji. Během pěti let budou olomoučtí vědci ve spolupráci s kolegy z Cambridge, Humboldtovy univerzity v Berlíně či Ruské akademie věd řešit jedenáct témat. Součástí výzkumu budou sociologická šetření, analýzy, ale též terénní antropologické výzkumy v zemích sousedících s mocnou Čínou.
„Zmapujeme kulturní, geografické, politické, sociální a jazykové aspekty, přičemž data se chystáme zpracovávat novými metodami digital humanities. Půjde například o určování autorství různých literárních památek a jiných textů, analýzu jazykových přejímek či nejazykových dat,“ uvedl Ondřej Kučera, hlavní řešitel projektu z katedry asijských studií.
„Je to důležitý projekt jak pro Univerzitu Palackého, tak pro Českou republiku,“ řekl LN rektor Jaroslav Miller. Olomoucká univerzita dle něj hodlá na asijská studia hodně sázet, chce je rozvíjet, čemuž prestižní a tučná podpora z evropských fondů hodně pomůže. Pro Česko je to důležité téma kvůli dynamickému dění v asijském regionu, přičemž získaných znalostí by mělo být možné využívat v diplomacii, v politice nebo v byznysu. Pár desítek vědců z Hané i ciziny se též zaměří na minority Tchaj-wanu, ujgurskou menšinu žijící v severozápadní Číně anebo Uzbekistán.
Už třetí balík úspěšných
Olomoucký projekt je jedním z deseti, na něž ministerstvo školství přidalo peníze z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). Deset záměrů za zhruba tři miliardy korun čekalo v „zásobníku“. Prvních patnáct vědeckých týmů se dočkalo dotace už loni v listopadu, dalších pět v prosinci, byť se některým z neúspěšných nelíbil průběh a způsob hodnocení při jejich výběru.
Teď se dočkala i desítka nadějných pod čarou. „Ministerstvo se rozhodlo podpořit celý zásobník výzvy Excelentní výzkum, tedy deset projektů. Jedná se o ty žádosti, jež byly v hodnotícím procesu označeny za vysoce kvalitní, tedy úspěšné, ale na něž (předtím) nezbyla finanční alokace,“ sdělil LN Václav Velčovský, náměstek MŠMT pro strukturální fondy.
Proč je peněz víc? „K navýšení došlo v souvislosti s plánovanou revizí OP VVV. Krok umožní nejen efektivnější a rychlejší čerpání peněz, ale především podporu vysoce kvalitních projektů, které prošly náročným hodnocením. Deset zásobníkových projektů představuje navýšení asi o tři miliardy korun,“ dodává náměstek.
Dle resortu jde o cílenou podporu špičkových pracovišť „se zásadním potenciálem pro rozvoj vědeckovýzkumného prostředí v České republice“. Peníze jdou jak do vysokých škol či ústavů Akademie věd, tak jedné soukromé výzkumné organizaci, která se věnuje výzkumu pokročilé oceli.
„Svým zaměřením projekty oscilují od fyziky pevných látek přes klinický výzkum, zemědělský výzkum až po sinologii. Celá výzva dokládá velmi pestrý a kvalitní výzkum v ČR,“ míní resort.
Nejvíce peněz, 689 milionů, teď putuje do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (ICRC), která se ve spolupráci s olomouckými či ostravskými lékaři zaměří na zdravé stárnutí seniorů. Podle Reného Samka, ředitele pro mezinárodní spolupráci, půjde nejen o výzkum Alzheimerovy-Fischerovy nemoci či demence, ale také nádory i další neduhy spjaté se stárnutím.
Projektům byly peníze oproti žádosti mírně kráceny. Třeba Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně dostane nakonec asi 115 milionů. „Jedním z cílů je základní i aplikovaný výzkum chovu a nemocí sladkovodních ryb, což povede ke stabilizaci, případně i navýšení jejich produkce,“ řekl LN Jiří Kohoutek, pověřený řízením veterinářského ústavu.
Autor: Martin Rychlík
Článek vyšel 23. 6. 2018 v Lidových novinách
Desítka zaplacených vědeckých projektů
- Fyzikální ústav AV ČR (fyzika pevných látek) – 562,3 milionu Kč
- Česká zemědělská univerzita v Praze (centrum pro studium látek v potravním řetězci) – 244,9 milionu
- Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (institut environmentálních technologií) – 107,3 milionu
- Fakultní nemocnice u sv. Anny, Brno (výzkum zdravého stárnutí) – 688,7 milionu
- Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Brno (produkce zdravých ryb, Profish) – 116,8 milionu
- České vysoké učení technické v Praze (centrum přírodních věd) – 561,3 milionu
- Univerzita Karlova, Praha (nádorová ekologie) – 284,4 milionu
- Comtes FHT, a. s., Dobřany (výzkum ocelí) – 173,3 milionu
- Ústav experimentální botaniky AV ČR (centrum biologie rostlin) – 281,1 milionu
- Univerzita Palackého v Olomouci (sinofonní příhraničí a interakce) – 175,3 milionu
