Jak je možné adaptovat doktorské vzdělávání s ohledem na praxi?

Tradičně je jádrem doktorského studia individuální práce na dlouhodobém výzkumném projektu pod vedením školitele s následnou obhajobou disertační práce. Velká část absolventů se poté snaží uplatnit v akademické sféře, pro kterou byli připravováni.

Existují však zřetelné signály, že tento koncept vyžaduje úpravy. Zvětšuje se segment zaměstnanosti s vysoce komplexní náplní práce, což vytváří stále větší poptávku po výzkumně orientovaných specialistech.

Doktorandi se uplatňují častěji mimo akademickou sféru

Nárůst zaměstnanosti ve výzkumu a vývoji (+31 % v EU v letech 2011–2020) je mnohem rychlejší v podnikatelském sektoru (+46 %) než na vysokých školách (+20 %). Akademická sféra nemá kapacitu pojmout všechny absolventy doktorského studia, jejichž zastoupení v populaci roste.

Také samotná akademická věda se mění a přibývá v ní týmové a interdisciplinární práce s důrazem na sdílení dat a výsledků výzkumu se spolupracovníky a širším publikem. Flexibilnější doktorské vzdělávání otevřené různým potenciálním kariérám proto může být přínosem jak pro absolventy doktorského studia, tak pro společnost.

Absolventi a doktorandi, se kterými byly vedeny rozhovory v rámci projektu Opening Doors, si uplatnění mimo akademickou sféru zvolili obvykle záměrně, často s cílem vykonávat praktickou práci s jasným dopadem v „reálném světě“. Zmiňovali řadu přínosů svých doktorandských zkušeností pro svou práci. Patří mezi ně povědomí o limitech metod a vůbec kritické myšlení, pro které akademický výzkum v doktorském studiu poskytuje dobrou průpravu.

Zaměstnavatelé oceňují samostatnost

Absolventi uváděli, že hlubší pochopení pozadí praktických řešení zvyšuje schopnost vysvětlit tato řešení klientům. Dlouhodobý doktorský projekt zvyšuje také odolnost a samostatnost, které jsou užitečné v jakékoli náročné práci.

Kromě vědeckého jádra doktorského studia jsou pro zvýšení sebedůvěry a získávání cenných kontaktů důležité pedagogické zkušenosti, konferenční a mezinárodní aktivity, a to i v případě absolventů, kteří se dívají na doktorát jako na uzavřenou kapitolu.

Tyto názory absolventů doktorského studia jsou většinou v souladu s pohledem zaměstnavatelů. Samostatnost absolventů doktorského studia je vysoce ceněna, stejně jako jejich schopnost vidět věci v širších souvislostech a získávat nové poznatky samostudiem (včetně čtení vědeckých článků). Zaměstnavatelé oceňují také ochotu absolventů doktorského studia hledat odpovědi na složité problémy. To lze nahlížet i jako odvahu začít řešit problém, který nikdo jiný nevyřešil, a tak čelit značné nejistotě a riziku, jaké na své cestě zažívá každý doktorand.

Odpoutanost od praxe, problémy s termíny, malé povědomí o trhu

Zaměstnavatelé však rovněž upozorňovali na určitou propast mezi potřebami byznysu a svými zkušenostmi s některými absolventy doktorského studia. Zmiňovali zejména velmi rozdílný poměr mezi zaměřením na metodu a výstup, problémy s časovými termíny, odpoutanost od praktických problémů a nízké povědomí o trhu.

Zatímco některé z těchto problémů lze zmírňovat dílčími změnami v doktorském vzdělávání, jiné vyplývají ze samotné povahy akademického výzkumu. Je proto třeba mít od možností zužitkování zkušeností z akademického výzkumu v komeční sféře realistická očekávání.

Výsledky projektu zavést do vzdělávání doktorandů

Prostřednictvím rozhovorů se zaměstnavateli i absolventy jsme identifikovali několik typů dovedností, užitečných pro absolventy doktorského studia napříč obory. Z rozhovorů vyplynul poměrně výrazný nesoulad mezi tím, jak se v současnosti výzkum a inovace provádí v akademické sféře i byznyse, a tím, jak jsou obvykle organizovány doktorské projekty. Jasným sdělením z praxe je potřeba zaměřit se na týmovou práci v doktorském vzdělávání. To zahrnuje schopnost zapojit se do interdisciplinárních interakcí, kde se jednotlivé příspěvky z různých oblastí vzájemně doplňují.

Předpokladem úspěchu v neakademickém výzkumném zaměstnání je ochota klást si otázku, zda je výzkum efektivní z hlediska nákladů a vynaloženého času a zda jsou jeho výsledky prakticky využitelné a odpovídají na aktuální poptávku. K tomu je nutná perspektiva zaměřená na uživatele a ne jen na zajímavost tématu.

Vedle toho „překlad“ výzkumu do jazyka srozumitelného širšímu laickému publiku zmírňuje riziko uzavření v tzv. slonovinové věži a rovněž umožňuje výzkumníkům získat finanční zdroje pro svou práci. Využití nástrojů otevřené vědy, včetně otevřeného publikování dat a výstupů, je důležitým způsobem komunikace výzkumu mimo úzký okruh odborníků.

Ve vědě přetrvávají silné pobídky k vyhýbání se těmto kanálům (zvláště tlak na impaktované články, které nadnárodní vydavatelské domy uzavírají za paywall), zatímco jejich výhody jsou často přehlíženy. Mezi ně patří možné pozitivní účinky otevřeného publikování na viditelnost a nepřímo i na ziskovost. Konečně, jako důležitá, ale nedostatečně rozvíjená dovednost se ukazuje kariérní plánování. Silnější a dřívější zkoumání možností trhu práce by mohlo pomoci mladým výzkumníkům otevřít se širšímu spektru kariérních cest, než je jen předpokládaná akademická dráha.

Kurz pro doktorandy zaměřený na praxi

Na všechny tyto kompetence byl orientován následný kurz pro doktorandy, který byl připraven a realizován v rámci projektu. Jedná se o komplexní měkké dovednosti, které se nelze naučit během několikatýdenního kurzu ani studiem z knih. Kurz byl proto pojat jako „ochutnávka“ způsobu práce, jímž se dané dovednosti rozvíjejí. K tomu byly využity konkrétní úkoly, na jejichž řešení studenti vzájemně spolupracovali.

Pro účely kurzu bylo osloveno několik zaměstnavatelů s nabídkou, aby zadali účastníkům praktické úkoly, které jsou zároveň dostatečně komplexní a pro doktorandy podnětné. Právě tento aspekt kurzu, spolu s možností zapojit se do jejich řešení v interdisciplinární skupině dalších doktorandů, byl účastníky obzvláště pozitivně hodnocen.

Systémové změny v doktorském vzdělávání

Prezentované názory absolventů doktorského studia a zaměstnavatelů lze převést i do návrhů na systémovější změny v doktorském vzdělávání. Doktorské studium by především mohlo být organizováno více kolaborativními způsoby včetně spolupráce napříč obory. Posunulo by se tak blíže k organizaci práce na mnoha potenciálních pracovištích absolventů. Významnější místo v požadavcích doktorského studia mohou mít návštěvy jiných institucí včetně praktických stáží. Ty byly dotazovanými zaměstnavateli i absolventy hodnoceny jako klíčová metoda, pomocí které doktorandi získávají zkušenosti se spoluprací, nové nápady a kontakt s praxí.

Vhodné by bylo poskytnout více prostoru prakticky orientovaným tématům doktorských projektů. Na místě jsou pobídky k rychlejšímu průběhu doktorského studia, aby nedocházelo k déle trvajícím prostojům a aby se tak doktorské studium v tomto ohledu méně lišilo od jiných projektů nebo zaměstnání.

Předně však musí být odstraněny systémové bariéry včasného dokončení, zejména neuspokojivé finanční podmínky doktorandů. Specifickým tématem, zmiňovaným některými zaměstnavateli, jsou obchodní dovednosti a patentové řízení. Pro větší prostupnost mezi akademickým a byznysovým světem lze uvažovat o zvýšení důrazu na orientaci v podnikání a obchodní dovednosti, včetně seznámení s procesem zakládání start-upů a patentových řízení. Poptávka je přitom zejména po získávání praktických rad a zkušeností.

Naše zjištění potvrzují, že změny ve světě práce poskytují užitečné podněty pro rozvoj doktorského vzdělávání. Růst počtu absolventů doktorského studia je nedílnou součástí vysoce vzdělané společnosti, ve které dnes žijeme. Zároveň probíhá znalostní a vůbec intelektuální intenzifikace práce v řadě zaměstnání. Nové příležitosti k provádění výzkumu a inovací zejména v soukromém sektoru spolu se změnami v samotné akademické práci vedou k potřebě přehodnotit tradiční přístupy k organizaci a obsahu doktorského vzdělávání. Absolventi by pak mohli tyto nové příležitosti využít a společnost zase plně těžit z jejich odborných znalostí.

Možností k využití dovedností absolventů doktorského studia existuje celá řada, zároveň je však zřejmý nesoulad mezi dlouhodobým zaměřením jednotlivce na úzké téma během doktorského studia a realitou ve většině zaměstnání. To neznamená, že by doktorské vzdělávání mělo mechanicky absorbovat požadavky zaměstnavatelů, natožpak obětovat svou specifičnost, autonomii a důraz na rigorózní, hluboce promyšlený výzkum. Nicméně stojí za to uvažovat o adaptaci doktorského vzdělávání na změny ve „vnějším světě“, založené i na zkušenostech samotných absolventů s vlastním pracovním uplatněním.

Autor: Michal Janíčko, Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Projekt Opening Doors byl financován z programu Horizon 2020. Konsorcium řešitelů se skládalo z University College Dublin, Maynooth University (obojí Irsko), Aarhus University (Dánsko) a Národního vzdělávacího fondu (ČR).

Michal Janíčko pracuje jako analytik Národního vzdělávacího fondu, o.p.s. Věnuje se především souvislostem vzdělávání a trhu práce a dopadům digitalizace na zaměstnanost a na pracovní podmínky.