V oblasti daňových odpočtů na výzkum a vývoj se toho v posledních dnech děje opravdu hodně. Po přiznání finanční správy k peněžnímu motivování úředníků ke shazování projektů nyní finišuje schvalování novely zákona, která změní podmínky uplatňování daňového odpočtu na výzkum a vývoj. Dojde především k podstatné změně, která by měla přispět k často spornému určování data zahájení vývojového projektu.
V současné době platí povinnost firem vypracovat Projekt výzkumu a vývoje k datu zahájení projektu. Již před zahájením samotných výzkumně vývojových prací tak musí každá firma, která by následně chtěla odčitatelnou položku na výzkum a vývoj uplatnit, popsat, jaký bude cíl výzkumně vývojových aktivit, a v čem spatřuje jeho ocenitelný prvek novosti (novou přelomovou funkční vlastnost, kterou doposud nedisponuje). Tato podmínka však v praxi bývá často obtížně naplnitelná, a to hned z několika důvodů. Prvním je schopnost firmy definovat ocenitelný prvek novosti před zahájením výzkumu a vývoje. Zde se nepřipouští obecná definice, cíle musí být měřitelné, konkrétní a vyhodnotitelné. Toto představuje pro některé firmy značný oříšek, jelikož při zahájením projektu bývají cíle obecné a postupně se dle průběhu prací upřesňují. Případné chyby však finanční úřad neodpouští a při kontrole projektu jsou tvrdě trestány, většinou shozením celého projektu a doměřením daně a veškerých navazujících sankcí.
Druhým problémem, na který tato podmínka často naráží, je samotný přístup firem k uplatňování nákladů na výzkum a vývoj. Část firem se k vyhodnocování toho, zda daňový odpočet uplatnit či ne, dostává až v období okolo konce hospodářského roku (čili daleko po datu zahájení výzkumu a vývoje). Důvody jsou zcela praktické. Odpovědná osoba (nejčastěji finanční ředitel) až v této době začne reálně zjišťovat, zda je pro firmu odpočet vlastně potřebný a bude jej možnost s ohledem na dosažený hospodářský výsledek uplatnit. Zvláště u firem se zahraniční účastí rovněž nastává i problém s nutností podpisu statutárního orgánu. Je-li jím cizinec, který se v České republice vyskytuje jen občasně, bývá komplikované zařídit jeho podpis včas. V případě, že finanční úřad zjistí, že byl dokument Projekt výzkumu a vývoje vypracován dodatečně, následuje opět plné doměření daně včetně penalizace.
Zcela extrémním případem je pak zahájení prací ve zdaňovacím období před vypracováním Projektu výzkumu a vývoje. Některé firmy naivně očekávají, že si náklady uplatní "až se to bude hodit". U víceletých projektů tak odčitatelnou položku např. v prvním roce, kdy jim nevychází hospodářský výsledek, vůbec neřeší. V druhém roce, kdy se najednou hospodářský výsledek přehoupne do kladných čísel a vzniká daňová povinnost, se rozhodnou odpočet na již zahájený projekt uplatnit. Projekt "oficiálně" zahájí až v tomto roce a spoléhají, že si této kličky kontrolující finanční úřad nevšimne. Všimne. Málokdo v této situaci tuší, že si může např. vyžádat objednávky od klienta. To je zcela běžný případ u zakázkové výroby. A přišla-li objednávka na jaře 2017, je dost obtížně kontrolora přesvědčit, že vývoj opravdu začal až v lednu 2018. Co následuje není těžké uhádnout...
Od dubna letošního roku dojde ke zrušení povinnosti vypracovat Projekt výzkumu a vývoje k datu zahájení projektu. Tato povinnost však nebude vypuštěna z novely zákona "zadarmo". Firmám nově vznikne povinnost hlásit finančnímu úřadu zahájení výzkumně vývojového projektu. Náklady bude možné uplatňovat až od data nahlášení. Ač to na první pohled vypadá, že ke změně došlo jen v oblasti pojmů, zdání může snadno klamat. Podstatným rozdílem je, že zatímco nyní je nutné v dokumentu Projekt výzkumu a vývoje definovat cíle a ocenitelné prvky novosti, nově bude pouze hlášeno, že projekt bude zahájen. Veškerou dokumentaci (včetně Projektu výzkumu a vývoje) bude nutné připravit do data podání daňového přiznání. Firmy tak již nebudou vystaveny riziku shození projektu na nedostatečně popsané novosti v úvodu projektu. Rovněž se i jasně definuje, kdy projekt opravdu začal (a odkdy je možné na něj uplatňovat náklady). Hlášení sice může představovat pro firmu nevítanou administrativní zátěž, zvláště pro některé však může být přívětivější než povinnost vypracovat Projekt výzkumu a vývoje.
Obzvlášť v době po zahájení účinnosti této novely lze očekávat, že bude chvíli trvat, než se firmy přizpůsobí a zvyknou si na nahlašovací povinnost, díky čemuž některé projekty nejspíš nebudou moci být uplatněny. S ohledem na dříve zveřejněné informace o finančním motivování úředníků ke shazování projektů se rovněž nabízí podezření, že nahlášení projektů bude u některých finančních úřadů sloužit jako automatická pozvánka ke kontrole a potenciálním budoucím problémům. Právě přístup správce daně k této novince do značné míry ovlivní, jak finálně na firmy dopadne, a zda bude prospěšná.
Výše uvedená změna není všespásná a rozhodně neřeší všechny současné problémy odčitatelné položky na výzkum a vývoj. Může však přispět k vylepšení situace ohledně doby zahájení projektu, která bývá často napadána při kontrole. Jak se projeví v realitě a jestli povede ke zvýšení důvěryhodnosti firem k odčitatelné položce na výzkum a vývoj v českém podnikatelském prostředí ukáže až čas.
Autor: Martin Bednář, RESEA
- Autor článku: ne
- Zdroj: Martin Bednář
