Jeden obrázek řekne více než tisíc slov. Otřepaná fráze, kterou dobře zná a využívá i svět vědy – datové grafy, obrázky v publikacích, rychlé náčrtky na laboratorních tabulích. Technika „skečnoutingu“ kombinující slova a jednoduché obrázky je ale pro vědu stále spíše neznámá, přitom je to skvělý nástroj pro komunikaci vědy.
Účastníci mezinárodní konference o výzkumných infrastrukturách ICRI 2022 byli možná hned při vstupu do sálu překvapení – čekala tam velká bílá tabule a fixy; co dělalo vybavení, které znají z učeben a laboratoří, na vědecké konferenci? Vysvětlení s úsměvem podávala Bea Brosková, vizuální zaznamenávačka. „Pečlivě poslouchám a vizuálně zaznamenávám hlavní body a klíčové myšlenky – tvořím vizuální zrcadlo toho, co se v sále děje,“ objasňuje princip vizuálních poznámek, běžný koncept ze světa byznysu a korporací, který je pro vědu spíše novinkou. „I pro mě to byla první vědecká konference, ale při skečnoutingu na tématu nezáleží. Někdy mám skoro pocit, že je lepší, když tématu nerozumím – lépe se mi vybírají ty skutečně hlavní a podstatné myšlenky, nenechám se strhnout detaily.“
Věda a obrázky k sobě patří
„Z výzkumů vyplývá, že zhruba sedmdesát procent lidí je vizuálně zaměřených, že se nejlépe učí z obrázků. Skečnouting vychází z kombinace slov a jednoduchých obrázků, symbolů, v tom je ta síla,“ zdůrazňuje vizuální zaznamenávačka a dodává, že sami vědci a vědkyně s vizualizací často pracují – výsledky zobrazují v nejrůznějších grafech, tvoří modely, kreslí si schémata a jednoduché náčrtky.
„Vizuální záznamenávání je báječný a efektivní způsob, jak si každý může dělat osobní zápisky z přednášek a porad. Šipkou propojit dvě slova je rychlejší než zápis celé věty. Navíc si takto zaznamenané informace budete i lépe pamatovat,“ říká Brosková, která dále vysvětluje, že principy skečnoutingové vizualizace jsou skvělou technikou nejen pro nejrůznější plánování, ale i komunikaci vědy. „To bylo velmi dobře vidět i v rámci přednášek; kdo dané téma ilustroval pomocí obrázků, vzbudil větší zájem publika.“
Obrázkové záznamy konference ICRI využíval i její moderátor Daniel Stach, aby připomněl hlavní body jednotlivých panelů. „To bylo naprosto báječné, perfektně využíval vizuální poznámky jako pomůcku pro shrnutí a připomenutí toho podstatného, co se na konferenci dělo,“ sdílí jejich autorka, která oceňuje i velmi vysokou úroveň organizace celé konference.
Vizuální poznámky pro každého
„Nejčastější otázka účastníků ICRI byla, zda mám vědecké zkušenosti nebo vystudovanou uměleckou školu,“ říká s úsměvem absolventka podnikového hospodářství a zdůrazňuje, že vizuální poznámky může využívat každý. „Nemusíte mít umělecký talent, stačí si osvojit základní principy a zbytek je o tréninku. Klíčové je ale naučit se skutečně poslouchat a velmi rychle ‚destilovat‘ to nejpodstatnější – ve skečnoutingové komunitě se smějeme, že my jsme na konferencích ti, kteří poslouchají skutečně nejvíce,“ zdůrazňuje lektorka a vysvětluje, že to není jen o samotných slovech, ale i o tom, jak jsou vyslovena. „Záleží i na intonaci, důrazu nebo rychlosti řeči. Často říkám, že je to poslouchání celým tělem i mezi řádky.“
Právě obsah je tím hlavním cílem vizuálních poznámek. „Často za mnou lidé chodí, že je to super, že se jim to líbí. Z toho mám samozřejmě radost, ale vždy se ptám, jak hodnotí obsah, zda to jsou skutečně ty klíčové a užitečné poznámky, které shrnují to podstatné.“ Podle reakcí účastníků i organizátorů letošní konferenci ICRI se to prý povedlo.
Autorka: Pavla Hubálková
Foto: Bea Brosková
Bea Brosková
Bea Brosková působí jako lektorka, facilitátorka a „vizuální zaznamenávačka“ v organizaci humancraft. K vizuálnímu zaznamenávání se dostala již během vysoké školy, kdy s organizací AIESEC jezdila na zahraniční konference, kde metody „graphic recording“ a „visual faciliatation“ již byly běžné. Podílela se také na založení evropské profesní organizace sdružující tzv. „visual practitioners“.
