„Pište o tom, co je aktuální, nové, unikátní nebo důležité,“ nabádal posluchače své brněnské přednášky britský vědecký novinář Edwin Colyer, který říjen strávil coby stážista na výzkumném centru CEITEC a dalších jihomoravských institucích. Nejnovější přehled stop, jež ve vědeckém světě zanechali Češi a Češky, si jeho slova bere k srdci.
Tento přehled zmiňuje nejnovější úspěchy českých vědců a vědkyň i nejlepší projekty aplikovaného výzkumu. A nechybí naděje: Ačkoli lidstvo ohrožují velmi vážná existenční rizika, má podle australského myslitele Tobyho Orda stále šanci s tím něco udělat – a přežít.
Miliony eur na excelentní vědu
Evropská výzkumná rada (ERC) podporuje špičkové projekty, které mají ambice významně posunout naše poznání. Nyní finančně podpořila 29 „týmových“ projektů, z nichž se na dvou podílejí i tuzemští experti.
Jedním z nich je Libor Barto z Matematicko-fyzikální fakulty UK, jenž bude s kolegy z Drážďan a Vídně hledat odpověď na fundamentální otázku: Jaké výpočetní problémy je ještě možné řešit efektivně, a které už ne? Výsledky by mohly přispět i k rozlousknutí jednoho z „milionových problémů matematiky“. Více vysvětluje v rozhovoru pro UK Forum.
Druhým je strukturní biolog Zdeněk Lánský z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR, který plánuje s francouzskými a americkými kolegy zkoumat funkce proteinu tubulin, jenž se významně podílí na transportu látek uvnitř buněk. Jejich práce by mohla mimo jiné pomoci objasnit molekulární mechanismy neurodegenerativních onemocnění.
V letošních ERC Synergy grantech z českých vědců uspěl matematik Libor Barto a strukturní biolog Zdeněk Lánský. Zdroj: MFF UK a BTÚ AV ČR
Ceny za celoživotní přínos i pro mladé naděje
V říjnu se udělují vědecké ceny. Nejen ty Nobelovy, ale i řada tuzemských.
Dva české vědce, kteří svou celoživotní prací obohatili světový výzkum, šest mladých vědeckých nadějí a jeden projekt vědeckého transferu ocenil Nadační fond Neuron. Rozhodování, koho letos vyzdvihne za celoživotní přínos ve vědě, prý vůbec nebylo jednoduché, a tak byly mimořádně uděleny ceny dvě.
V oboru medicína ji obdržel profesor Jan Starý z 2. LF UK a FN Motol – průkopník inovativní léčby dětské leukémie a transplantace kostní dřeně. Jeho přispěním se přežití dětských pacientů s leukémií zvýšilo z dvaceti na současných devadesát procent.
V oboru chemie byl oceněn profesor Pavel Hobza z dejvického Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) – jeden z nejvlivnějších světových vědců v oblasti výpočetní chemie a objevitel nového typu vodíkové vazby, která pomáhá vysvětlit strukturu biomolekul.
Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě obdrželi hematoonkolog Jan Starý a chemik Pavel Hobza. Zdroj: NF Neuron
Předminulý týden byly uděleny také Ceny Technologické agentury ČR nejlepším projektům aplikovaného výzkumu za uplynulý rok. Získaly je projekt inteligentních zdravotnických lůžek pro pacienty v kritickém stavu, centrum sdružující vědecké a komerční partnery v oblasti pokročilých materiálů a technologií, komunikační platforma potlačující infodemii a projekt na revitalizaci zemědělské půdy v oblastech ohrožených suchem.
Byly uděleny ceny TA ČR za nejlepší aplikovaný výzkum. Zdroj: TA ČR
Do budoucna bychom si měli zapamatovat těchto šest jmen: Alžběta Bařinová, Marina Sokolová, Darja Klementová, Jiří Mošner, Matyáš Boháček a Petr Jeřábek. Právě tito mladí nadějní středoškoláci a středoškolačky získali cenu České hlavičky pro největší talenty v technických a přírodovědných oborech.
Šest mladých nadějných středoškoláků získalo cenu České hlavičky. Zdroj: České hlavičky
Padlo také rozhodnutí, že letošní Cenu předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace za popularizaci a propagaci vědy koncem listopadu obdrží Ivan Boháček, dlouholetý redaktor časopisu Vesmír.
Natočit a diagnostikovat
Vědci z Českého vysokého učení technického v Praze a 1. lékařské fakulty UK umí pomocí automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči odhalit Parkinsonovu chorobu v počátečních fázích onemocnění. Doposud to bylo velmi obtížné, protože chyběl účinný diagnostický nástroj. Nyní pro automatickou analýzu využívají dvanáct biometrických ukazatelů, popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelistí, ze kterých dokážou odhalit včasné snížení mimiky obličeje. Ztuhlost svalů se projevuje i v řeči, která se stává monotónní a hůře artikulovanou, což analyzují z nahrávek hovorů.
Čeští vědci vynalezli nový nástroj pro včasnou detekci Parkinsonovy choroby. Zdroj: ČVUT
Nad propastí
Jaká je šance, že se v tomto století lidé sami vyhubí? A jaké je v porovnání s tím riziko, že nás ze zemského povrchu vymaže dopad asteroidu či supervulkanická erupce? (Spoiler: velmi malé). Odpovědi, ale i optimismus, že s tím můžeme něco udělat, přináší kniha Nad propastí oxfordského vědce Tobyho Orda, se kterým spolupracuje a předmluvu k českém vydání napsal Jan Kulveit.
Ačkoliv některé závěry mohou znít až příliš fantasticky, je to možná právě ten důvod, proč si knihu přečíst, jak píše v recenzi Petr Pokorný: „Je tak snadné, obohacující, a dost možná i důležité nechat se jeho imaginací patřičně strhnout.“
Minulý týden pak o knize proběhla diskuse, které se účastnila trojice českých vědců. Zmíněný Jan Kulveit, Tomáš Gavenčiak a Jan Romportl, kteří se sami existenčními riziky zabývají. V listopadu se tato akce zopakuje i v Olomouci a Brně.
Další české stopy ve vědě:
- Tým rostlinného biologa Jiřího Frimla, který působí na IST Austria, sbírá úspěchy – vyšla mu další publikace v prestižním časopise Nature. Popisuje v ní nečekanou roli dalšího receptoru pro rostlinný hormon auxin, který sehrává klíčovou roli ve vývoji a růstu rostlin.
- Zefektivněním otevírání a zavírání buněčných průduchů lze zvýšit odolnost rostlin vůči suchu. „Jednoduchou genetickou modifikací existujících kanálů lze docílit menších ztrát vody bez ovlivnění dýchání a fotosyntézy,“ shrnuje závěry nové studie publikované v odborném časopise Nature Plants Martina Klejchová, která nyní bádá na Univerzitě v Glasgow.
Ilustrační obrázek rostlinných průduchů pod mikroskopem. Zdroj: Martina Klejchová
- Nová publikace vědeckých týmů Petera Drábera a Ondřeje Štěpánka odhaluje další detaily vzniku některých autoimunitních onemocnění – například lupénky – i jejich možnou budoucí léčbu.
- Brno hostilo Mezinárodní konferenci o výzkumných infrastrukturách (ICRI 2022). Zúčastnilo se jí na pět set vědců a nejrůznějších expertů z celého světa, dalších více než šest stovek se jich zapojilo online. Setkání se koná každé dva roky a řeší nejpalčivější výzvy i trendy současné vědy a výzkumu. Vůbec poprvé se otevřelo i veřejnosti, pro kterou byl připraven nejen program v brněnském planetáriu, science centru VIDA!, ale i legendárním brněnském baru 4pokoje.
Brno hostilo Mezinárodní konferenci o výzkumných infrastrukturách (ICRI). Zdroj: ICRI
Pozvánka na závěr
Právě probíhá Týden Akademie věd – největší vědecký festival pro děti i dospělé. Své brány otevře mnoho ústavů po celém Česku. Na programu jsou nejen exkurze, přednášky, workshopy, ale třeba i ochutnávka exotických jídel nebo koncerty. Řady aktivit se lze zúčastnit také online.
Autorka: Pavla Hubálková
Článek vyšel na blogu Aktuálně.cz.
Pavla Hubálková
Píše o vědě. Původně si myslela, že bude vědkyní. Vystudovala klinickou biochemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a pokračovala na doktorát v oboru neurovědy na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Během Ph.D. studia ale díky Fulbrightovu stipendiu odjela na roční výzkumnou stáž na Northwestern University v Chicagu, kde přišla na to, že místo bádání v laboratoři se chce více věnovat komunikaci vědy. Od března 2020 působí jako vědecká redaktorka v magazínu Univerzity Karlovy Forum. O vědě píše i pro Hospodářské noviny, ekonomický týdeník HROT, Vědavýzkum.cz, Universitas a další média. Primárně se zaměřuje na „vědu s českou stopou“ – vědecké příběhy a úspěchy, na kterých se podíleli čeští vědci a vědkyně působící v Česku i v zahraničí. Nejaktuálnější novinky tweetuje jako @PavlaHub.
