Důvod, proč vláda odmítla poslanecký návrh a v čem se od něj liší nový Bělobrádkův návrh, je patrné ze srovnání ustanovení stotřicítky před Euronovelou, po ní, poslaneckým návrhem a posledním Bělobrádkovým návrhem další novely.
Před Euronovelou byly způsobilé náklady vymezeny v paragrafech 2 a 8
§ 2 Vymezení pojmů
l) způsobilými náklady takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi, a to
1. osobní náklady nebo výdaje, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách,
2. náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku,
3. další provozní náklady nebo výdaje,
4. náklady nebo výdaje na služby,
5. doplňkové náklady nebo výdaje,
§ 8 Použití podpory
(3) Při pořízení hmotného a nehmotného majetku pro činnost ve výzkumu, vývoji a inovacích lze do způsobilých nákladů zahrnout pouze takovou část nákladů na jeho pořízení, která odpovídá předpokládanému využití pro danou činnost ve výzkumu, vývoji a inovacích.
Po Euronovele" vše v paragrafu 2, paragraf * zrušen
„k) způsobilými náklady takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které jsou přiděleny na konkrétní kategorie podpory a mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi, a to
1. osobní náklady nebo výdaje na výzkumné pracovníky, techniky a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely projektu, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách3),
2. náklady nebo výdaje na pořízení hmotného majetku v rozsahu a po dobu, kdy je tento majetek využíván pro účely projektu; jestliže nejsou náklady nebo výdaje vynakládány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad,
3. náklady nebo výdaje na pořízení nehmotného majetku, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek využité výlučně pro účely projektu,
4. náklady nebo výdaje na služby, smluvní výzkum nebo na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu,
5. doplňkové náklady nebo výdaje vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení projektu, jejichž vynaložení přispěje k realizaci projektu, přičemž tímto vymezením se rozumí podíl na společných provozních nákladech organizace (režii) jako nákladech, které nelze přímo přiřadit ke konkrétnímu projektu (tzv. nepřímé náklady); podíl těchto nákladů je pak určen v procentní výši stanovené poskytovatelem (tzv. flat rate) nebo ve výši skutečných režijních nákladů stanovených dle jednotné metodiky organizace pro uplatňování úplných nepřímých nákladů v projektech (tzv. full-cost),“.
Poslanecký návrh novely odmítnutý vládou
„k) způsobilými náklady takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi, a to zejména
1. osobní náklady nebo výdaje, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách3),
2. náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku,
3. další provozní náklady nebo výdaje,
4. náklady nebo výdaje na služby,
5. doplňkové náklady nebo výdaje,“.
Bělobrádkův návrh novely
„k) způsobilými náklady takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které jsou přiděleny na konkrétní kategorie podpory a mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi, a to
1. osobní náklady nebo výdaje, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle
zákona o vysokých školách,
2. náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku, přičemž do způsobilých nákladů lze zahrnout pouze takovou část nákladů na jeho pořízení, která odpovídá předpokládanému využití pro danou činnost ve výzkumu, vývoji a inovacích.
3. náklady nebo výdaje na služby,
4. další provozní a ostatní doplňkové náklady nebo výdaje,
Poslanecký návrh ignoroval moudrou zásadu dvakrát měř a jednou řež a vrátil ustanovení paragrafu 2 doslova na znění před Euronovelou, ale zapomněl vrátit zpět také nezbytné ustanovení paragrafu 8, které omezovalo použití hmotného a nehmotného majetku pro danou činnost ve výzkumu, vývoji a inovacích. Bělobrádkův návrh tuto chybu napravuje tím, že omezení na použití hmotného a nehmotného majetku pro danou činnost ve výzkumu, vývoji a inovacích vkládá přímo do paragrafu 2. Rozdíl od znění Euronovely je v tom, že v Bělobrádkově návrhu se nemluví o "době projektu", ale obecněji o "činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích". Jsem zvědav jak zareaguje vláda.
Autor: Jiří Chýla
- Autor článku: ne
- Zdroj: Jiří Chýla
