Za tři roky fungování programu Horizont 2020 (H2020) se podařilo snížit průměrný čas realizace podpory projektů, přilákat do programu nové žadatele nebo dosáhnout pětinového podílu malých a středních podniků na celkovém financování. Které státy nejvíce využívají program Horizont 2020? A jak je na tom Česká republika?
Největší rámcový program Evropské unie pro výzkum a inovace H2020 existuje již více než tři roky. Program, jehož rozpočet na celých sedm let působení (2014-2020) by měl dosáhnout až na 77 miliard eur, se soustředí na tři klíčové oblasti – vynikající vědu, vedoucí postavení v průmyslu a společenské výzvy. Evropská komise v lednu 2018 vydala brožuru HORIZONT 2020 in full swing – Three years on, ve které shrnuje klíčová fakta a statistiky dosavadní implementace programu. Komplexní a velmi zevrubné hodnocení programu bylo zpracováno Generálním ředitelstvím pro výzkum a inovace již v listopadu loňského roku.
V dosavadním fungování obdržel program H2020 celkem 115 235 návrhů, které souhrnně žádaly o 182,4 miliard eur. Téměř polovina těchto návrhů byla shledána vysoce kvalitními. Z těch byla úspěšná zhruba čtvrtina. Celková úspěšnost podaných návrhů byla ve zkoumaném období 12,6 %. Celkem bylo v rámci programu zatím alokováno 24,8 miliard eur. Za úspěch považuje Evropská komise i vysoký podíl (54 %) tzv. newcomers - tedy žadatelů, kteří neparticipovali na předchozím evropském programu z let 2007-2013 The Seventh Research Framework Programme (FP7). Oproti tomuto programu se také daří snižovat průměrný čas realizace podpory projektů – ze 303 dní na projekt ve FP7 se podařilo programu H2020 snížit tento interval na 192,5 dní. Publikace také poukazuje na splnění vytyčeného cíle, kterým bylo dosažení 20% podílu malých a středních podniků na celkovém financování programu.
Nejvíce návrhů do programu H2020 zaznamenala Evropská komise od institucí v oblasti terciárního školství – 38 %. Podobný objem žádostí pak zaslaly soukromé firmy (36 %), které byly následovány výzkumnými organizacemi (18 %). V množství obdržených peněz z programu bylo pořadí stejné - rozdíl mezi soukromými firmami a výzkumnými organizacemi byl ale minimální, což je důsledkem nižší úspěšnosti podaných návrhů soukromých firem, která činila 13,5 %.
Z členských států Evropské unie, na které je program primárně zaměřen, byla v podávání návrhů nejaktivnější Velká Británie. Ta získala 12,4 % z výše zmíněného celkového počtu projektů. Podílu vyššího než 10 % dosáhla i Itálie společně s Německem a Španělskem. Co může tato vysoká aktivita Velké Británie v souvislosti s brexitem znamenat pro budoucí vývoj H2020, se mimo jiné dočtete zde. Česká republika si v porovnání s ostatními státy unie nevede v oblasti participace na tomto programu moc dobře - podíl na celkovém počtu návrhů těsně přesahuje 1 % a úspěšnost je podpůměrná (14 %).
Zemí, která měla v programu nejvyšší míru úspěšnosti, je Belgie. Na druhém místě byla Francie následovaná Nizozemskem. Největší objem peněz putoval do Německa. Další dva velké státy – Velká Británie a Francie – získaly z H2020 také výrazně vyšší částky než většina ostatních participantů. Příjem českých žadatelů tvořil 0,7 % z celkové sumy.
Nejaktivnější z třetích zemí, které mají do programu také přístup, byly s velkým náskokem USA. Dalšími státy, které se výrazněji zapojily, pak byly Čína, Kanada a Austrálie. Z přidružených zemí, které program využívají ještě častěji, byli nejúspěšnější švýcarští žadatelé. Významněji se zapojilo i Norsko s Izraelem.
Data, ze kterých brožura čerpala, jsou k dispozici zde. Samotná publikace je ke stažení zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (NS)
Zdroj: Evropská komise
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
