Přímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v České republice vloni vzrostla o desetinu. Téměř polovina státních rozpočtových výdajů na VaV končí na vysokých školách. Český statistický úřad publikoval aktuální data o financování výzkumu a vývoje v ČR ze státního rozpočtu.
Z nedávno vydané Statistické ročenky České republiky jsme se mohli mimo jiné dozvědět, že se přímá veřejná podpora v roce 2017 oproti předchozímu roku zvedla téměř o desetinu na 30,7 miliardy korun. Státní rozpočet je tak druhým nejdůležitějším zdrojem financování výzkumu a vývoje v ČR a spolu s podnikatelským sektorem přispěl k meziročnímu růstu celkových výdajů na VaV o 13 procent. Nová publikace Českého statistického úřadu (ČSÚ) obsahuje podrobné údaje o financování výzkumu a vývoje v ČR ze státního rozpočtu.
Státní rozpočtové výdaje na VaV v ČR 2005 - 2017 (ČSÚ)
V porovnání se schválenými výdaji státního rozpočtu na výzkum a vývoj na rok 2017 (32,7 mld. Kč) byly skutečné výdaje o dvě miliardy nižší. Hlavním důvodem bylo nižší spolufinancování projektů výzkumu a vývoje z operačních programů pro období 2014 až 2020, související s pomalým náběhem čerpání z fondů EU.
I v loňském roce mírně převažovalo účelové financování (15,5 mld. Kč) nad institucionálním. Tento trend je patrný od roku 2011 a je důsledkem čerpání prostředků z operačních programů EU, které jsou ve statistice řazeny pod účelovou podporu. Výjimkou byl rok 2016, kdy díky skončení čerpání z programového období 2007 až 2014 došlo k vyrovnání obou složek státních rozpočtových výdajů.
Největšími poskytovateli institucionální podpory na VaV jsou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Akademie věd ČR (celkem 88,7 %). MŠMT rozdělilo v roce 2017 formou institucionálního financování mezi vysoké školy celkem 7 miliard korun, AV ČR mezi své ústavy a vlastní infrastrukturu dalších 5,2 miliardy. Mezi další ministerstva, která rozdělují institucionální podporu na VaV rezortním výzkumným organizacím, se v roce 2017 nově zařadily Ministerstvo dopravy a Ministerstvo životního prostředí.
I z hlediska účelové podpory je MŠMT nejvýznamnější poskytovatel, na výzkum a vývoj prováděný zejména na vysokých školách a spolufinancování projektů hrazených ze strukturálních fondů rozdělilo celkem 5,2 miliardy. Grantová agentura ČR rozdělila na základní výzkum 4 miliardy, což odpovídá 27% podílu všech účelových prostředků. Technologická agentura ČR poskytla na účelovou podporu aplikovaného výzkumu celkem 2,8 miliardy. V rámci jejího nejvýznamnějšího programu EPSILON byly rozděleny veřejné prostředky ve výši 983 milionů korun.
Nejvýznamnějšími příjemci státní podpory výzkumu a vývoje jsou dlouhodobě veřejné vysoké školy. V roce 2017 se jim podařilo získat veřejnou podporu na provádění svých VaV aktivit ve výši 13,2 mld. Kč což představuje 43,1% podíl na výdajích státního rozpočtu na tuto oblast. Další významnou skupinou příjemců byly veřejné výzkumné instituce, které v roce 2017 obdržely 32,1 % (9,8 mld. Kč). Soukromým podnikům se podařilo na své VaV aktivity získat státní podporu ve výši tří miliard korun, přičemž 92 % z této částky tvořila účelová podpora.
Celou publikaci o přímých výdajích na výzkum a vývoj v roce 2017 naleznete zde. Kromě členění podle socioekonomických cílů jsou v ní i podrobné údaje podle typu výdajů (běžné vs. kapitálové), formy financování (účelová vs. institucionální), hlavních poskytovatelů a hlavních příjemců této podpory včetně regionálního srovnání. V publikaci nechybí dostupné mezinárodní srovnání a časové řady.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: ČSÚ
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
