Český statistický úřad (ČSÚ) vydal novou Statistickou ročenku České republiky pro rok 2018. Kromě jiných témat se již tradičně věnuje také oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Na celkem 40 stranách prezentuje nejnovější data o lidských zdrojích ve výzkumu a vývoji, přímých a nepřímých výdajích, inovacích v podnikatelské sféře nebo licencích na předměty průmyslového vlastnictví.
Již výsledky pravidelného šetření o výzkumu a vývoji zveřejněné v říjnu ukázaly, že výdaje na výzkum a vývoj v ČR za minulý rok rekordně vzrostly na 90, 4 miliardy korun. Více než polovinu této částky přitom tvořily výdaje mzdové. V poměru k HDP ale k žádnému razantnímu zvýšení výdajů na VaV nedošlo, spíše naopak, jak ukazuje následující obrázek.
Zdroj: Statistická ročenka České republiky 2018
Nedávno byla také zveřejněna pravidelná publikace shrnující data o licencích na předměty průmyslového vlastnictví, z níž vyplývá rostoucí zájem o poskytování licencí na patenty a užitné vzory. A co dalšího o výzkumu a vývoji v ČR se můžeme dozvědět z aktuálních dat Českého statistického úřadu?
Výzkumných pracovišť bylo v Česku vloni poprvé přes 3 tisíce a počet těch, která ve výzkumu a vývoji zaměstnávala více než 10 osob, vzrostl oproti roku 2016 o 8 % na 993. Celkový počet zaměstnaných osob ve výzkumu a vývoji se po loňském nepatrném poklesu vrátil na šestimístné číslo (konkrétně 107 683), a v přepočtených osobách (FTE) se přiblížil těsně k hranici 70 tisíc. Asi 56 % z toho představují výzkumní pracovníci, zbytek ostatní personál. Podíl žen výzkumnic se oproti minulému roku nezměnil a tvoří 49,9 %. Zatímco ve vládním a vysokoškolském sektoru tvoří ženy asi dvě třetiny všech výzkumných pracovníků, v podnikatelském pouze třetinu.
Přímá veřejná podpora se podle předběžných údajů v roce 2017 zvedla o 9,5 % na 30,6 miliardy korun. Největším poskytovatelem, který vyplatil bezmála polovinu této částky, bylo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a největším příjemcem (43,9 % veškeré přímé podpory) vysoké školy. Na všeobecný a neorientovaný výzkum plynulo vloni téměř 59 % přímé podpory, přičemž nejvíce do oblasti přírodních, chemických a fyzikálních věd.
Na soukromé podniky připadá asi 10 % prostředků přímé veřejné podpory. Domácí podniky jí přitom využívají asi pětkrát více než podniky pod zahraniční kontrolou. Platí také, že největší část přímé podpory v soukromém sektoru využijí střední firmy s 50 až 249 zaměstnanci.
Statistika nepřímé veřejné podpory za rok 2017 zatím zveřejněna nebyla. O datech za rok 2016 jsme psali zde. Z nich vyplývá, že v tomto roce poprvé od jejího zavedení došlo k poklesu počtu soukromých podniků, které využily možnosti odečíst své náklady na výzkumné a vývojové činnosti od základu daně z příjmu. Možné příčiny tohoto trendu zmiňuje nedávná analýza, kterou zpracovala poradenská společnost Deloitte ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR
V nové statistické ročence dále najdete mimo jiné údaje o počtu inovujících podniků v Česku, jejich nákladech a tržbách nebo o zahraničním obchodu s hi-tech zbožím a technologickými službami. Celá ročenka je dostupná zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: ČSÚ 2018
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
