Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Více než polovina firem vidí problém v posuzování dotací a odpočtů

22. 11. 2018
Více než polovina firem vidí problém v posuzování dotací a odpočtů

České firmy zvyšují výdaje na výzkum a vývoj, brzdí je ale nejasný výklad pravidel podpory. To konstatuje nedávná analýza, kterou zpracovala poradenská společnost Deloitte ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR.

Jak velká je ochota podniků investovat do výzkumu a vývoje? Orientují se dostatečně v možnostech veřejné finanční podpory? Jak si v tomto ohledu vede Česká republika ve srovnání s ostatními státy Evropské unie? Nejen na tyto otázky odpovídá nový průzkum společnosti Deloitte a Technologické agentury ČR (TA ČR), do kterého se zapojilo 109 respondentů z řad českých podniků.

Ochota investovat do výzkumu roste…

O tom, že firmy jsou stále ochotnější investovat do výzkumu a vývoje, jsme na portále psali již několikrát – naposled v říjnu při příležitosti zveřejnění každoročního šetření o výzkumu a vývoji Českým statistickým úřadem. Z něj také vyplynulo, že nejvíce jsou u nás ochotny do výzkumu investovat firmy pod zahraniční kontrolou a tyto výdaje jsou ve firmách také spotřebovávány – pouze asi 5 % podnikových výdajů na výzkum připadá na vysokoškolský a vládní sektor. Z analýzy další nadnárodní společnosti – PwC – nazvané Global Innovation 1000 pak vyplývá, že evropské firmy obsadily druhou příčku z hlediska meziročního růstu investic do výzkumu, hned po těch čínských. Do žebříčku tisícovky firem, které investují do výzkumu a vývoje nejvíce, se letos probojoval i tuzemský Avast.

„V České republice nyní roste počet firem, které jsou do výzkumu ochotné investovat více než 10 % svého obratu“, uvádí aktuální zpráva společnosti Deloitte. Také roste význam ochrany duševního vlastnictví pomocí patentů, užitných a průmyslových vzorů, jak ostatně potvrzuje další nedávné šetření ČSÚ.

Ze závěrů studie také vyplývá, že až 83 % firem, které v ČR provádějí výzkum a vývoj, přitom spolupracuje s dalšími subjekty, nejčastěji veřejnými vysokými školami. Klíčovým faktorem pro další růst investic do výzkumu a vývoje je podle zprávy dostupnost kvalifikovaných pracovníků, vhodný typ podpory z veřejných zdrojů a transparentnost a stabilita této podpory.

… brzdí ji ale nejistota podpory

A právě transparentnost a jistota podpory výzkumu a vývoje z veřejných zdrojů je v Česku dlouhodobě předmětem diskusí. Z výsledků šetření je patrné, že postupem let roste nejistota a už více než polovina (59 %) společností v letošním roce vidí největší problém v nejistém posuzovávání dotací nebo daňových odpočtů finančními či jinými kontrolními orgány.

Na problém upozorňoval již ve svém loňském komentáři také současný ředitel kanceláře TA ČR Martin Bunček. Sílící nedůvěra mezi finančními úřady, které v řadě případů odmítaly odpočty uznat, a firmami, podle něj mohla vést k neochotě těchto firem daňové odpočty využívat. Jeho obavy potvrdila i další letošní statistika ČSÚ, podle které v roce 2016 poprvé klesl počet podniků využívajících nepřímou veřejnou podporu VaV i celková výše této podpory.

Řešení na dohled?

V červnu letošního roku přišla zpráva, že dlouholeté spory ohledně daňových odpočtů by měly být u konce. Kompromisní řešení vzešlo od pracovní skupiny vládní Rady pro výzkum, vývoje a inovace (RVVI) pod vedením jejího místopředsedy Karla Havlíčka. Firmy podle něj do budoucna nebudou muset své projekty výzkumu a vývoje předkládat finančním úřadům předem, ale až později – v době podání daňového přiznání. Drtivá většina neshod, která se týkala právě formálních pochybení spojených s časovým faktorem, by tak měla být eliminována.

Návrh by měl být součástí daňového balíčku, který je nyní v Poslanecké sněmovně. Pokud bude schválen, měly by změny začít platit již v roce 2019. Zda se opatření neminulo účinkem, pak ukážou až novější data.
Celou studii společnost Deloitte a TA ČR naleznete zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)