Přestože zastoupení žen mezi studujícími magisterského a doktorského studia v České republice v průběhu posledních 20 let roste, tato skutečnost však zatím nemá vliv na situaci ve výzkumu samotném. Největší propad v zastoupení žen ve vědě je mezi absolventkami doktorského studia a následnou další vědeckou kariérou (psali jsme také zde). Jeden z důvodů pro ztrátu vědkyň je složité kloubení vědy a rodičovství. Vedle nedostatečných možností péče o malé děti u nás (psali jsme například zde) byl dlouhou dobu na vině systém grantové podpory znevýhodňující mladé vědkyně, kterým z důvodu péče o malé děti nastala mezera v kariéře.
Postupné zlepšení podmínek
Vývoj situace pro Vědavýzkum.cz popsala Marcela Linková, vedoucí NKC – gender a věda (pracoviště Sociologického ústavu AV ČR, které se zaměřuje na podporu genderové rovnosti ve výzkumu): „V roce 2005 jsme uspořádali 1. národní konferenci o genderu a vědě v Poslanecké sněmovně ČR a otázka řešení grantů a rodičovství byla jednou z nejpalčivějších. Na konferenci byla přijata dvě doporučení: prodloužit věkový limit u grantů pro mladé vědecké pracovníky a pracovnice o 2 roky na každé dítě a řešit otázku možnosti řešení projektu v případě rodičovství – a to jak pokračování v grantovém projektu, tak možnosti jeho krátkodobého přerušení v případě rodičovství řešitelky/řešitele.“ Nejdůležitější bylo, aby pravidla, jak postupovat v případě rodičovství byla jasná a daná, což se dříve nedělo a výzkumnice nevěděly, zda si vůbec mohou v době plánování grantu plánovat také rodinu.
Grantové agentury na zmíněná doporučení zareagovaly různě: „Tehdejší Grantová agentura AV ČR reagovala promptně, zrušila věkové limity a nahradila je lety od dokončení PhD a do limitů nezapočítávala roky na mateřské (agentura zanikla v roce 2015, pozn. red.). Situace v GA ČR byla o poznání složitější, a jednání o změně věkových limitů trvala dlouho. Snažily jsme se s nimi vyjednávat i o řešení rodičovství ve vztahu k řešení grantů, ale bez odezvy. Z toho důvodu jsem jménem NKC – gender a věda podala v roce 2012 stížnost ombudsmanovi, který potvrdil naše podezření na nepřímou diskriminaci vědkyň-matek (jeho nález je k dispozici zde),“ popisuje tehdejší situaci Linková.
Od té doby se již mnohé změnilo. Minimálně na prezentaci genderové a rodičovské tematiky si největší české grantové agentury GA ČR a TA ČR dávají záležet. Mají na stránkách speciální odkaz na souhrnné informace, emailový kontakt pro dotazy na tuhle problematiku a kontaktní osoby. GA ČR také distribuuje letáky, kde vše přehledně shrnují.
Podívali jsme se tedy na tři tuzemské největší grantové agentury co do objemu přerozdělených financí – GA ČR, TA ČR a AZV – podrobně s cílem zjistit, jak si stojí v genderové politice.
V prvním díle představujeme GA ČR a TA ČR
Jistým vodítkem, jaké oblasti sledovat, může být materiál, který v roce 2020 vydalo NKC – gender a věda – Genderová rovnost ve výzkumu a vývoji – příručka pro poskytovatele, ke které se například GA ČR veřejně hlásí na svých stránkách; v materiálu je popsáno několik oblastí, kde může potenciálně docházet k nerovnostem mezi muži a ženami, jsou zde uvedeny příklady praxe od nás i ze zahraničí a vše je doprovázeno doporučeními, jak se se situacemi vyrovnat.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) podle poslední Zprávy o činnosti z roku 2022 rozdala v tomto roce na podporu stovek projektů v různých kategoriích přes 4,5 mld. korun. Ve schválených projektech GA ČR na rok 2023 bylo žen – navrhovatelek a řešitelek standardních projektů pouze přes 20 %. U JUNIOR STAR projektů to bylo 30 % navrhovatelek a 17,4 % řešitelek – tedy těch, kdo grantovou podporu nakonec získaly. Stejně tak v orgánech GA ČR jsou ženy ve výrazné menšině (například ve Vědecké radě je jedna žena z 11 členů). Přestože to nejsou vůbec povzbudivá čísla, agentura ve svých materiálech deklaruje, že poskytuje plnou součinnost při přípravě implementace vládní Strategie rovnosti žen a mužů 2021–2030. Jaká jsou tedy jejich současná opatření, která by měla pomoci nerovnosti narovnávat?
Co se týče podávání návrhů projektů, tak GA ČR nyní umožňuje automatické prodloužení lhůt od získání Ph. D. pro podání projektů o dobu mateřské/rodičovské dovolené a při hodnocení návrhu a řešení projektu přihlíží k přestávkám v kariéře z důvodu péče o rodinu. Řešitelé mají také možnost odkladu odevzdání závěrečné zprávy až o 1,5 roku po ukončení poskytování grantových prostředků, možnost odložení zahájení řešení projektu a také přerušení řešení projektu na 6 až 18 měsíců, stejně jako možnost prodloužení doby řešení projektu až o 18 měsíců z důvodu rodičovství. GA ČR nabízí také možnost snížení úvazku či přechod na jiný druh pracovněprávního vztahu (DPP, DPČ) pro řešitele/ky nebo možnost jejich dočasné změny. U všech projektů agentura umožňuje zahrnout náklady na péči o děti do doplňkových nákladů na projekt. A u grantu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP OUTGOING na zahraničním pracovišti je možnost zahrnout do pobytových nákladů také výdaje na pobyt člena rodiny. Je důležité zdůraznit, že zmíněná pravidla mohou využít obecně vědci a vědkyně, kteří pečují o osobu blízkou či v případě nemoci.
Jedním z témat, na které výše zmíněný materiál upozorňuje, je dřívější povinnost absolvovat zahraniční stáž, aby mohl vědec/vědkyně žádat o GA ČR grant. Praxe byla taková, že zahraniční stáž musela být absolvována až po dokončení doktorátu. A to i v případě, že vědec absolvoval doktorát v zahraničí. Jelikož je však doba, kdy vědec/vědkyně dokončí doktorát často také ta, kdy začíná uvažovat o zakládání rodiny, způsobovala tato podmínka značná omezení, mj. proto, že přesouvat se do ciziny s celou rodinou je organizačně náročné. Tento fakt ještě posílila pandemie covidu-19, kdy se několik let nebylo možné na vysněné místo do zahraničí dostat.
„Žádala jsem si o grant JUNIOR v prvním ročníku, v němž GA ČR propagovala možnost požádat si o odpuštění stáže ze zdravotních či sociálních důvodů, bylo to myslím v roce 2016. Toto opatření mělo podpořit právě vědkyně, které měly rodinu. Žádala jsem o odpuštění z důvodu péče o tři děti, jedno se zdravotním problémem. Doložila jsem, že jsem na německé univerzitě absolvovala pět jednotlivých týdenních pobytů, z nichž pak vznikla publikace. Ale GA ČR to tehdy neakceptovala. Stáž a basta. Bylo to pro mě tehdy trochu frustrující, říkala jsem si, kolik malých dětí musí vědec mít, když tři nestačily, aby to bylo důvodem stáž odpustit,“ říká parazitoložka Pavla Tůmová, která má dnes svou výzkumnou skupinu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. „Dnes to snad mají mladé vědkyně trochu snazší, alespoň doufám. Je víc možností, kam umístit malé dítě a zaměstnavatelé se snaží víc pomáhat. I mně se nakonec podařilo problémy překonat a dnes se mi daří, ale snadné to tehdy nebylo,“ říká Tůmová.
V současné době u programu JUNIOR STAR (program pro začínající vědce) GA ČR sice stále požaduje mezinárodní vědeckou zkušenost, ta je nicméně nyní definována šířeji a spadá pod ni zisk doktorského titulu v zahraničí nebo absolvování dlouhodobějšího zahraničního výzkumného pobytu během doktorského studia či po jeho skončení, ale také krátkodobé opakované výzkumné pobyty v zahraničí, popřípadě spolupráce se zahraničními autory, která vyústila ve společné publikace.
„Uplatňujeme i řadu dalších opatření, například jedním z kritérií výběru projektů k podpoře je reflektování genderové dimenze ve výzkumu. Dále například pracovní skupiny, sestávající se z členů RVVI, vědecké rady a předsednictva GA ČR, zohledňují při výběru členek a členů hodnoticích orgánů GA ČR jako jedno z kritérií i genderové hledisko. Jsme také jediná agentura v ČR, která povinně vyžaduje, aby u příjemců dotace byl funkční plán genderové rovnosti,“ popisuje další aktivity agentury Vojtěch Janů, PR specialista GA ČR.
Přesto má GA ČR, podle Marcely Linkové, co dohánět: „Lze ocenit postupnou změnu pravidel účasti a implementace projektů ve vztahu k rodičovství. Bylo by skvělé, kdyby úvahy o dopadech na rodiče předcházely zavedení nových forem podpory a bylo méně potřeba externího tlaku včetně toho ze strany iniciativy Vědma třeba v případě juniorských grantů.“
Technologická agentura České republiky – (TA ČR) podle své Zprávy o činnosti z roku 2022 vyplatila přes 5 mld. korun příjemcům ve 1402 řešených projektech. Ani situace v orgánech TA ČR není genderově vyvážená – v pětičlenném předsednictvu mají jednu ženu, a to Kamilu Vávrovou na pozici místopředsedkyně. V Kontrolní radě jsou dvě ženy z devíti. Data o zastoupení žen řešitelek nebo žadatelek v jednotlivých projektech ve Zprávě neuvádí.
Když jsme se zeptali, zda se nějak odrazila vstřícná politika TA ČR směrem k ženám v počtech žadatelek a řešitelek projektů, tisková mluvčí TA ČR Veronika Dostálová odpověděla, že: „Počty žen se v pozici řešitelek podaných projektů meziročně liší v závislosti na vyhlášených veřejných soutěžích, jejich oborových a tematických zaměřeních a dalších faktorech. Danou souvislost tedy není snadné prokázat. Průběžná externí evaluace Programu ZÉTA naznačila, že části výzkumnic napomohla účast v programu při návratu z rodičovské dovolené zpět do výzkumu. Na komplexnější vyhodnocení dopadů aktivit TA ČR zaměřených na mírnění negativních dopadů rodičovství na výzkumné dráhy si nicméně budeme – i vzhledem k jejich relativní novosti – muset ještě počkat.“
Tady je třeba říci, že obě největší české grantové agentury fungují odlišně. Zatímco většina projektů u GA ČR je vyhlašována každý rok a pokrývá velkou škálu vědních oborů, a tudíž mohou například opatření na podporu mladých vědkyň a vědců do pravidel zařazovat častěji, TA ČR nevyhlašuje každý rok stejné programy. „Ke zohledňování dopadů rodičovství na kariérní dráhy TA ČR přistoupila při přípravě programu ZÉTA, vyhlášeného v roce 2017, zaměřeného na juniorní výzkumníky a výzkumnice. Dílčím cílem programu byla i podpora vyrovnávání příležitostí žen a mužů při řešení projektů aplikovaného výzkumu. Jelikož byl Program ZÉTA určen pro osoby do 35 let, začali jsme zohledňovat období strávené intenzivní péčí o dítě či jinou blízkou osobu. Do Programu ZÉTA jsme zařadili také další opatření cílící na eliminaci negativních dopadů rodičovství na výzkumné dráhy, která postupně v novějších programech rozvíjíme. Činíme tak částečně i v návaznosti na naši účast v projektech podpořených z rámcových programů Evropské unie, které nám v tomto směru přinášejí cenné impulzy,“ popisuje podpůrné kroky u zatím posledního programu cílícího výhradně na mladé vědce a vědkyně Dostálová.
Podle Marcely Linkové je přístup TA ČR k genderové problematice pozitivní a roli v tom hrála tehdejší předsedkyně TA ČR: „Dlouhodobě se zapojují do evropských grantů, mají plán genderové rovnosti, nastavují podmínky pro uchazeče a věnují velkou pozornost tzv. genderové dimenzi výzkumu a inovací. Byly to ostatně naše statistické monitorovací zprávy, které motivovaly tehdejší předsedkyni Rut Bízkovou, aby se blíže podívala na statistiky v TA ČR a to vedlo k prvním krokům.“
Na svých webových stránkách TA ČR například deklaruje, že se zabývá genderovou diverzitou ve výzkumných týmech (různorodé řešitelské týmy se pozitivně odrážejí v hodnocení projektů) nebo se snaží o vyrovnání zastoupení pohlaví v hodnotitelských týmech. Také mají Plán genderové rovnosti na období 2022–2025, kde se snaží postupně implementovat opatření, která povedou ke zlepšení situace na poli české vědy.
Jaká opatření tedy TA ČR pro eliminaci negativních dopadů rodičovství na vědkyně a vědce nabízí obecně u svých projektů? „Určitou výhodou pro pečující osoby může být již samotný fakt, že TA ČR v návrzích projektů požaduje popis nejvýznamnějších výsledků, projektů či dalších zkušeností klíčových osob, nezbytně ne jejich kompletní seznam. Pokud za sebou pečující osoba má nějaké relevantní výsledky, kariérní mezery spojené s péčí ji tedy nutně neznevýhodňují. Abychom nicméně potenciálnímu znevýhodnění předcházeli systematicky, v našem Plánu genderové rovnosti jsme si – shodou okolností pro tento rok – stanovili cíl vytvořit jednotná pravidla, jak v rámci hodnocení návrhů projektů období strávené intenzivní péčí, zohledňovat,“ popisuje Dostálová.
Také v případě, že vědkyně nebo vědec nastoupí na mateřskou či rodičovskou dovolenou, je u projektů TA ČR možné řešitelskou roli předat další osobě, a to i dočasně. Na původní pozici se může řešitelka/řešitel vrátit i na snížený úvazek. Je také možné prodloužit dobu řešení projektu nebo jeho přerušení. „V TA ČR v současné době dokončujeme podpůrný materiál pro výzkumnice a výzkumníky, jehož cílem je možnosti jejich postupu při řešení projektu v případě těhotenství, odchodu na mateřskou/rodičovskou dovolenou a návratu z ní přehledně shrnout,“ doplňuje Dostálová plán, jehož výsledkem by byl materiál pravděpodobně podobný tomu, jaký má GA ČR.
Například požadavek na zahraniční stáž TA ČR nikdy neměla. „Žadatelé v návrhu projektu mimo jiné uvádějí dosažené vzdělání, relevantní praxi, seznam nejvýznamnějších projektů nebo seznam nejváženějších výsledků. Na základě těchto vyplněných informací se pak hodnotí, zda jsou řešitelé schopni projekt realizovat a zda mají dostatečnou odbornost,“ uvádí tisková mluvčí TA ČR Veronika Dostálová.
Také TA ČR umožňuje v řešených projektech zahrnout náklady na příspěvek na péči o děti a blízké osoby do osobních nebo do nepřímých nákladů příjemce. „V zájmu nápomoci skloubení pečovatelských závazků a výzkumu doporučila výzkumným organizacím již v únoru 2022 přijmout vnitřní předpisy umožňující proplácení služeb péče také Rada pro výzkum, vývoj a inovace,“ upozorňuje Dostálová na politickou snahu řešit tuto problematiku na systémové úrovni.
Zdá se tedy, že největší české grantové agentury urazily poměrně velký kus cesty. Jak si ale stojí v evropském srovnání a jaké jsou jiné grantové možnosti pro české ženy a rodiče ve vědě? Na to odpovíme ve druhém dílu.
Doplnění (9. 5. 2024): Grantová agentura ČR umožňuje u grantů započatých po 1. 1. 2024 přerušení grantu z důvodu mateřské a rodičovské dovolené vždy k prvnímu dni v měsíci, nikoliv pouze k 1. 1. či k 1. 7., jak tomu bylo dříve v zadávacích podmínkách.
Autorka: Vendula Lužná (Vědavýzkum.cz)
Zdroje: GA ČR, TA ČR, genderaveda.cz, respondenti
