Šárka Boháčová díky FEBS Summer stipendiu absolvovala v roce 2019 desetitýdenní výzkumnou stáž na University of Bristol ve Velké Británii. Jak obtížné bylo zahraniční stáž získat? A čím ji stáž obohatila? O své zkušenosti se Šárka Boháčová, která je v současnosti doktorandkou na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, podělila v následujícím rozhovoru.
Jak obtížné bylo domluvit si zahraničního mentora a žádat o FEBS Summer Fellowship?
Domluvit se v zahraniční laboratoři nebylo vůbec obtížné. Možná jsem měla štěstí, David Stephens byl vlastně prvním, koho jsem oslovila. Z možnosti spolupráce byl nadšený a poté, co jsem mu představila svůj projekt, ihned souhlasil. Velkou roli hraje jistě dostatečná promyšlenost projektu, s nímž chcete do zahraničí vyjet, a váš přístup. Pokud ukážete ambice a zájem, málokdo vás odmítne. Co se týče samotné žádosti o FEBS stipendium, velkou oporou mi byl můj školitel Kvido Stříšovský. Celkově to není nijak složité, vše je přehledně organizováno v on-line aplikaci. Ale je dobré zeptat se zkušenějších kolegů co uvést do životopisu, jak co nejlépe formulovat samotnou žádost a podobně.
Pokrylo FEBS stipendium veškeré vaše pobytové a výzkumné náklady? Jak jste případně svou pracovní cestu dofinancovala?
FEBS stipendium pokrylo naprostou většinu mých pobytových a cestovních nákladů. Na výzkum jako takový ty peníze určené nejsou, hostitelská laboratoř po vás nesmí chtít žádné finanční náhrady. S financováním pracovní cesty mi vypomohl také zaměstnavatel, který poskytuje příspěvky na stravu.
Čím vás zahraniční stáž obohatila, jak vám pomohla v dalším profesním rozvoji?
Stáž mne obohatila v mnoha směrech. Pomohla mi jazykově - přestala jsem se bát mluvit anglicky, neboť jsem zjistila, že mnohé národnosti jsou na tom s přízvukem mnohem hůř. A celkově vás to donutí mluvit, psát, rozumět, zlepšení je hodně znát. Potom mne stáž velmi obohatila kulturně a sociálně - dodnes si píšu s lidmi, které jsem tam potkala. Život v pozici cizince vás naučí, že je úplně jedno, jaké jste národnosti či vyznání. Ztratila jsem hodně předsudků, nahradila je snaha o pochopení a za to jsem moc ráda. Osobně si myslím, že kdyby každý člověk strávil sám alespoň tři měsíce v zahraničí, tak pojem rasová nenávist přestane existovat. Kromě toho jsem se seznámila s řadou šikovných lidí ve výzkumu a v laboratoři Davida Stephense jsem se naučila pracovat s několika mikroskopy a připravovat kvalitní mikroskopické vzorky. Ze získaných zkušeností těžím dodnes.
Doporučila byste takovou zahraniční stáž doktorským studentům a proč?
Zahraniční stáž bych doporučila určitě každému PhD studentovi, zejména pokud jste ještě na žádné nebyli a nebo byste se rádi naučili techniku, kterou u vás v laboratoři nikdo nedělá. Je mnohem lepší někomu koukat přímo pod ruce, než se to snažit vyčíst z článků a zbytečně vymýšlet něco, co už bylo vymyšleno desetkrát před vámi.
Jaké máte další vědecké plány?
Momentálně je mým cílem dokončit PhD studium, tedy vytvořit kvalitní publikaci. Když bude vhodná příležitost, vyjela bych ještě v rámci doktorátu na nějakou krátkodobější stáž do zahraničí. Poté je v plánu postdoktorandské studium někde za hranicemi, nakonec bych se ale chtěla vrátit do Česka. Jestli jako vědecká pracovnice, editorka časopisu, vedoucí laboratoře, či paní učitelka je zatím ve hvězdách.
Děkujeme za odpovědi.
Rozhovor vznikl jako součást seriálu o financování vědecké kariéry v life science v České republice. V prvním díle jsme se věnovali školákům a středoškolákům, ve druhém díle jsme se zaměřili na bakalářské a magisterské studenty a ve třetím na PhD studenty. O svých zkušenostech se studiem v zahraničí mluví také Kateřina Vacková, Jan Blaha, Eva Brichtová nebo Zdeněk Farka.
Na seriálu se podílejí:
Pavla Růžková, Botanický ústav AV ČR, Pavla.Ruzkova@ibot.cas.cz
Ladislav Čoček, Masarykova univerzita, cocek@rect.muni.cz
Michal Hojdekr, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, hojdekr@frov.jcu.cz
Tomáš Mozga, Biologické centrum AV ČR, v.v.i., tomas.mozga@umbr.cas.cz
Veronika Palečková, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i., veronika.paleckova@uochb.cas.cz
Martina Pokorná, CEITEC MU, martina.pokorna@ceitec.muni.cz
Hana Štěpánková, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, hana.stepankova@vscht.cz
Jakub Zeman, Masarykova univerzita, zeman@rect.muni.cz
Šárka Boháčová
Šárka Boháčová je doktorskou studentkou na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a pracuje v týmu Kvida Stříšovského na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Díky FEBS Summer stipendiu absolvovala v roce 2019 desetitýdenní výzkumnou stáž v laboratoři Davida Stephense na University of Bristol ve Velké Británii.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
