facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Zdeněk Farka: Díky svému prvnímu projektu jsem získal nový pohled na výzkum

27. 10. 2020
Zdeněk Farka: Díky svému prvnímu projektu jsem získal nový pohled na výzkum

Zdeněk Farka, který v současnosti působí na Ústavu biochemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, si žádost o svůj první grant z programu TAČR Zéta podal už jako PhD student. Co ho k vlastnímu grantu motivovalo? A jak hodnotí přínos tohoto programu pro mladé výzkumníky? Na tyto i další otázky odpovídá v následujícím rozhovoru.

20190130 DSC07087 1

Zdeňku, co vás jako doktorského studenta motivovalo podat si vlastní grant? 

Hlavní motivací pro podání projektu byly samozřejmě finance. Přestože naše pracoviště disponovalo dostatkem peněz k provádění výzkumu, vlastní juniorský grant mi umožnil pracovat na vlastním projektu, částečně se osamostatnit a také do výzkumu zapojit některé mé kolegy.

Jak obtížné pro vás bylo domluvit si partnera, připravit a podat projektovou žádost TAČR Zéta?

Vzhledem k tomu, že spolupracující firma musí do výzkumu vložit vlastní zdroje, je domluva s komerčním partnerem jedním z nejtěžších kroků při podávání projektu. V našem případě jsme naštěstí mohli těžit z dlouhodobé spolupráce mezi naší skupinou a firmou BVT, což jednání výrazně usnadnilo. Ve srovnání s řadou ostatních projektových schémat je pak samotná projektová žádost v případě TAČR Zéta relativně krátká a jednoduchá. Musím ocenit významnou pomoc docenta Skládala, vedoucího mé disertační práce, a Grant Office na CEITEC MU, bez kterých by podání projektu bylo nepochybně mnohem obtížnější.

Co vám dalo řešení aplikovaného projektu? 

TAČR Zéta byl pro mě prvním „větším“ projektem, který jsem samostatně řešil. V první řadě mi tento projekt dal úplně jiný pohled na samotný výzkum. K zodpovědnosti za návrh experimentů a dosažené výsledky nově přibyla zodpovědnost za řízení menšího týmu, jednání s partnerem, objednávání materiálu a psaní zpráv. Projekt tak pro mě byl vlastně takovou první „ochutnávkou“ nezávislé vědecké kariéry se všemi jejími přednostmi (především nezávislost) i strastmi (především velká míra zodpovědnosti).

Jak hodnotíte přínos programu TAČR Zéta pro mladé výzkumníky? Měl by takový program pokračovat a proč?

Musím vyzdvihnout stále relativně rozumnou míru administrativní zátěže ze strany TAČR. Formuláře na průběžné a závěrečné zprávy jsou přehledné a ne přehnaně dlouhé, což umožňuje soustředit se především na samotný výzkum. Výstupem našeho projektu je přenosné zařízení, které umožňuje detekovat hnilobu včelího plodu ze vzorků měli, včel, případně larev. Právě možnost nezávisle pracovat na vlastním tématu a příležitost seznámit se se všemi aspekty řízení projektu pak vidím nejen jako hlavní důvod, proč by tento program měl rozhodně pokračovat, ale především jako důvod, proč bych kolegům doporučil se do něj přihlásit.

171003 06 1580x790 3943829461

Jaké máte vědecké plány? Jakým vědeckým otázkám se chcete věnovat?

Rozhodně bych se i nadále rád věnoval vývoji biosensorů a dalších typů imunochemických stanovení. V současné době se zabýváme značkami na bázi tzv. foton upkonverzních nanočástic, které vykazují anti-Stokesovu luminiscenci a umožňují po excitaci dvěma fotony v infračervené oblasti spektra emitovat jeden foton v oblasti viditelné. To umožňuje ve srovnání s klasickými fluorescenčními značkami omezit vliv optického pozadí a dosáhnout tak vyšší citlivosti. Tento formát se nám již úspěšně povedlo aplikovat pro detekci řady analytů (např. léčivo diclofenac nebo marker rakoviny prostaty PSA) i značení tkání (rakovina prsu), detekce však stále vyžaduje speciální laboratorní čtečku. V blízké budoucnosti chceme stanovení miniaturizovat do formátu imunochromatografického proužku (princip těhotenského testu) a vyvinout přenosnou čtečku, což by mohlo vést k postupnému rozšíření metody z výzkumných laboratoří do klinické praxe.

Děkujeme za odpovědi.

 

Rozhovor vznikl jako součást seriálu o financování vědecké kariéry v life science v České republice. V prvním díle jsme se věnovali školákům a středoškolákům, ve druhém díle jsme se zaměřili na bakalářské a magisterské studenty a ve třetím na PhD studenty. O svých zkušenostech se studiem v zahraničí mluví také Kateřina Vacková, Jan Blaha a Eva Brichtová. Můžete těšit na další rozhovory.

 

Na seriálu se podílejí:

Pavla Růžková, Botanický ústav AV ČR, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ladislav Čoček, Masarykova univerzita, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Michal Hojdekr, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tomáš Mozga, Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Veronika Palečková, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Martina Pokorná, CEITEC MU, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Hana Štěpánková, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jakub Zeman, Masarykova univerzita, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


Zdeněk Farka

Ještě jako doktorský student na Masarykově univerzitě v CEITEC PhD School zažádal v roce 2017 o grant TAČR Zéta. Projekt "Imunostanovení pro diagnostiku hniloby včelího plodu" navržený ve spolupráci s firmou BVT Technologies, a.s. uspěl v hodnocení a získal finance ve výši 2,7 mil. Kč. Zdeněk absolvoval stáže na University of Regensburg v Německu a na University of Rouen ve Francii. Dnes působí jako odborný asistent na Ústavu biochemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.