Seriálem Financování life sciences v ČR jsme poprvé podrobně a uceleně zmapovali podporu vědy v jednotlivých fázích vědecké kariéry od školáků po seniorní vedoucí skupin a management výzkumných institucí. Závěrečný desátý díl rekapituluje aktuální stav a nabízí doporučení pro zvýšení efektivity a konkurenceschopnosti českého výzkumného prostoru.
Čtyři měsíce si týden co týden skupina nadšenců vyměňuje bezpočet e-mailů a telefonátů, aby pro vědeckou komunitu podrobně a přesně popsala dostupné zdroje financování a podstatu jednotlivých grantových programů a výzev. Základní přehled doplňujeme o inspirativní příběhy konkrétních výzkumníků. Stávající podporu české vědy se snažíme zachytit v evropském kontextu. Chceme, aby se v České republice kumulovala vědecká excelence, aby ČR byla výraznou hybnou silou evropského výzkumného prostoru (European Research Area, ERA). Naším cílem je usnadnit výzkumníkům dlouhodobé plánování kariéry a zvýšit jejich zapojení do mezinárodních projektů. Snad tento unikátní seriál bude pro vědeckou komunitu užitečný, přínosný a motivující. Tady je rekapitulace všech dílů s perspektivou dalšího vývoje.
„Zájem o vědu je možné rozvíjet od jakéhokoliv věku dítěte. Děti jsou jako houby schopné nasávat neuvěřitelné množství vědomostí a dovedností, jen je potřeba jim ukázat možnosti a pomoct najít oblasti, které jsou pro ně osobně nejuspokojivější,“ shrnuje své zkušenosti zakladatel výukové laboratoře Bioskop na Masarykově univerzitě biochemik Lumír Krejčí.
Podporujme pořádání znalostních a tvůrčích soutěží jednotlivců i týmů. Nabízí nejlepší a nejrozmanitější příležitosti, jak se nadchnout pro vědu. Vedle nadání a talentu je důležitá motivace. Investujme jako stát do založení a provozování kvalitních otevřených laboratoří typu Bioskop, ve kterých děti a studenti formou kurzů, kroužků a letních škol mohou pronikat do základních přírodních procesů a principů života. Taková „výuková“ laboratoř najde své uplatnění nejen v Brně, ale i v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Liberci, Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Plzni, Praze, Ústí nad Labem a Zlíně. Systematicky hledejme motivované talenty mezi středoškoláky. Umožněme jim individuální výukový plán pro dlouhodobé stáže ve výzkumných laboratořích.
2) BAKALÁŘŠTÍ A MAGISTERŠTÍ STUDENTI
„Výběr instituce a mentora ve všech fázích studia je zásadní. Svou vědeckou kariéru můžete akcelerovat, nebo úplně zaříznout. Vybírejte pečlivě, vybírejte co nejvyšší kvalitu. Buďte zdravě sebevědomí a mějte jasný cíl. Bez cíle a plánu se nemůžete posunout dopředu,“ radí ředitel CEITEC MU Jiří Nantl.
Nebojme se studovat v zahraničí. Rozvoj českých talentů dnes financují především soukromé nadace: Bakala Foundation, The Kellner Family Foundation, Nadační fond Martiny a Tomáše Krskových. Mnohokrát děkujeme osvíceným mecenášům za vyslání mnoha desítek nadaných studentů na zkušenou do světa. Bez podpory soukromých dárců by studium na zahraničních univerzitách bylo pro většinu studentů zcela nedostupné. Prosíme Vládu ČR o zřízení dlouhodobého programu na podporu talentovaných studentů a každoroční vyslání alespoň stovky nejlepších studentů na studium do zahraničí. Investujme do naší budoucnosti. Zároveň prosíme Vládu ČR o vytvoření dlouhodobého programu pro lákání talentů ze zahraničí ke studiu na českých vysokých školách. Příchodem tvůrčích mozků se zvýší kvalita studentů a studia. Otevřme ČR více světu!
Rozvoj vědecké kariéry v life sciences umožní také existence studentských grantových agentur na jednotlivých fakultách a každoroční financování krátkodobých výzkumných projektů bakalářských a magisterských studentů. Učme studenty formulovat výzkumné otázky a plánovat výzkumné projekty. Dovednost projektového myšlení využijí v základním i aplikovaném výzkumu i kdekoli mimo vědu.
PhD studenti jsou nejvíce zneužívaní jako levná pracovní síla. Většinou jsou odkázáni na vůli jednoho mentora. Podporujme zakládání výběrových PhD škol po vzoru International Max Planck Research Schools (IMPRS) nebo CEITEC MU. Vybírejme do PhD studia jen ty nejlepší uchazeče, kteří mají potenciál a motivaci dělat vědu. Dávejme jim složité výzvy, mějme na ně vysoké nároky. Zároveň garantujme PhD studentům vědeckou a lidskou excelenci mentorů, férový vztah mezi studenty a školiteli, pravidelnou zpětnou vazbu. Vytvářejme jim důstojné podmínky pro práci na plný pracovní úvazek (40 hodin týdně), usilujme o jejich profesní rozvoj. Podporujme jejich analytické, interpretační, publikační a prezentační dovednosti. Podporujme jejich krátkodobé zahraniční výzkumné stáže. Podporujme dlouhodobé spolupráce, PhD studium pod dvojím vedení typu joint doctorates, industrial doctorates nebo co-tutelle. Umožněme studenům se etablovat v mezinárodní vědecké komunitě. Za své doktorandy rozhodně nepišme články ani samotné dizertační práce. Pokud to sami nezvládnou, nemají šanci stát se nezávislými výzkumníky. Je potřeba uhájit hodnotu PhD titulu.
Pro rozvoj vědecké kariéry jsou velmi důležité interní grantové agentury výzkumných institucí, které učí doktorandy formulovat myšlenky, připravovat a realizovat výzkumné projekty. Oceňujme kreativitu, pracovní nasazení a mimořádnou kvalitu a inovativnost dizertačních prací. Oceňujme zodpovědné mentory, jejichž péčí PhD studenti rostou k vědecké nezávislosti.
Ještě před koncem doktorského studia je nutné mít jasno, co dělat dál. Obhajoba doktorské práce a den získání akademického titulu PhD je zásadním milníkem v profesní kariéře každého výzkumníka. Ode dne D neúprosně běží čas, který odměřuje dny, měsíce a roky od ukončení PhD studia. Získáním titulu PhD se na omezenou dobu otevírá časové okno, ve kterém lze žádat o vědecká stipendia a granty. Pokud se žádost nestihne podat ve vymezeném termínu, navždy se ztrácí možnost získat finanční podporu daného programu.
Nezbytnou podmínkou pro úspěch ve vědě je vědecká mobilita. Bez dlouhodobé zahraniční zkušenosti je dnes téměř nemožné získat výzkumný grant a tím vlastní vědeckou nezávislost. Ty nejlepší a nejschopnější ukončené PhD studenty musíme vysílat na 2–5 let do světa. Potřebují získat vědeckou nezávislost na svém PhD školiteli, zažít jiné pracovní prostředí, rozšířit si zkušenosti a znalosti, proniknout do mezinárodní vědecké komunity, vytvořit si kontakty a spolupráce, mít čas udělat a opublikovat kus hodnotné práce, mít čas najít si vlastní výzkumnou niku a formulovat vlastní nosné výzkumné téma. Neustále je velká poptávka po šikovných postdocích. Nabídku volných pozic můžete sledovat na Euraxess. Inzerované pozice jsou zpravidla okamžitě dostupné. Existuje také velké množství veřejných i soukromých programů financujících dlouhodobé výzkumné stáže postdoků. Ty nejkvalitnější žádosti vznikají vždy v úzké spolupráci postdoka a mentora.
Čím dříve se začne domlouvat postdoktorská stáž a formulovat výzkumný projekt, tím kvalitnější, promyšlenější, čtivější a atraktivnější je výsledná žádost a tím vyšší šanci má žadatel uspět v tvrdé mezinárodní soutěži (úspěšnost se pohybuje mezi 3–25 %). Projektová žádost se připravuje a zraje třeba celý rok. Nepodceňujme přípravu žádostí. Konkurence je obrovská. Klíčem úspěchu je začít včas s velkým předstihem.
Otevřme české výzkumné instituce postdokům ze zahraničí. Motivujme příchozí postdoky v rámci jejich profesního růstu usilovat o získání nějakého stipendia (MSCA Individual Fellowship, EMBO Postdoctoral Fellowship, HFSP Postdoctoral Fellowship a další). S jedním projektem se dá soutěžit ve všech dostupných programech. GAČR Postdoc Individual Fellowship, který se má poprvé vyhlásit na jaře 2021, bude prvním národním programem podporujícím profesní růst postdoků. Postdoktorské pozice vypisují i jednotlivé výzkumné instituce nebo jejich části. S platy postdoků se počítá i na většině výzkumných grantů.
Silný životopis („track record“) podložený konkrétními hodnotnými výstupy vlastní výzkumné práce je nejlepším zhodnocením let strávených na postdoku. Přitom je to jen polovina dalšího úspěchu. Druhou (ještě důležitější) polovinou je idea vlastního inovativního výzkumného projektu. Takový projekt musí být zcela nový a odlišný od problematiky řešené ve skupinách mentorů. Seniorní postdok musí ukázat znalostní mezeru („knowledge gap“) ve stávajícím poznání a navrhnout řešení, jak tuto znalostní mezeru zaplnit. Dnes je všeobecně největší poptávka po neotřelých a vysoce riskantních („hig-risk high-gain“) výzkumných projektech. Nebojme se posouvat hranice poznání.
Pro podání jakékoli grantové žádosti je potřeba podpora výzkumné instituce. České výzkumné instituce jen velmi zřídka a nepravidelně otevírají a inzerují pozice nezávislých juniorských vedoucích skupin. V Česku zatím všeobecně chybí výrazná institucionální podpora začínajících výzkumníků, pravidelné zakládání nových výzkumných skupin, otevírání nových výzkumných směrů a vůle kontinuálně omlazovat instituce. „Není místo, nejsou prostředky“, je nejčastější odpovědí, proč to nejde. Je nezbytné být stále proaktivní, včas si vybrat vhodnou instituci, najít si zkušeného mentora, který pomůže zorientovat se v systému a konzultovat výzkumné projekty, včas si domluvit podporu a souhlas instituce s podáním grantových žádostí. Seniorní postdoky čeká velmi tvrdá soutěž projektových návrhů a výzkumných idejí. Vědecká nezávislost stojí na získání institucionální podpory a vlastního výzkumného grantu.
Největší slabinou současné české vědy je nedostatečný počet otevřených pozic juniorských vedoucích skupin, o které se mohou ucházet seniorní postdoci. Velké uznání zaslouží Nadace Experientia, která formou start-up grantů podporuje ze soukromých prostředků zakládání nových výzkumných skupin v organické, bioorganické a medicinální chemii. Do zakládání a rozvoje nových vědeckých skupin cíleně investuje Univerzita Karlova institucionální prostředky na vědu prostřednictvím programu Primus. „Neumím si představit lepší využití prostředků,“ říká prorektor UK Jan Konvalinka. Investice do nových výzkumných skupin se zhodnocuje získáváním prestižních mezinárodních grantů a pozitivními změnami vnitřního prostředí UK. Obdobný program může fungovat i na ostatních českých výzkumných institucích. Masarykova univerzita spouští program MUNI Award JUNIOR. Inspirujme se přístupem UK a MU a každoročně otevírejme mezinárodní soutěže na pozice juniorských vedoucích skupin. Pravidelně investujme do personálního rozvoje institucí.
Česká republika potřebuje také národní program na podporu vědecké excelence a zakládání nových výzkumných skupin. V roce 2020 měl premiéru program GAČR JUNIOR STAR. Finanční alokace na tento program je nedostatečná. Vyčleňme více prostředků na podporu inovativních riskantních projektů výzkumných nováčků. Podpořme více nadějných výzkumníků, dejme jim šanci se realizovat, ukázat během pěti let svůj tvůrčí potenciál a schopnosti.
Pro českou vědu se bohužel dlouhodobě nedaří vytěžit potenciál programu EMBO Installation Grant. Výzkumné projekty hodnotí mezinárodní komise členů EMBO a ČR tak dostává velice kvalitní posudky. V rozpočtu ČR se přesto nenachází pár desítek tisíc euro ročně na pokrytí alespoň tří perspektivních výzkumníků v life sciences. Zpravidla se udělí pouze jeden grant ročně. Mrháme energií žadatelů i EMBO hodnotitelů. Bez navýšení prostředků na EMBO granty budeme podporu vědecké excelence jen předstírat.
Získáním institucionální podpory a výzkumného grantu zakládají vlastní výzkumnou skupinu. Dávají dohromady funkční tým, rekrutují studenty a postdoky, rekonstruují či upravují laboratoř, nakupují přístrojové vybavení, spotřební materiál a služby, řeší mezilidské vztahy a kulturní rozdíly v týmu a na instituci. Zprovoznění nebo přestěhování laboratoře zabere 1–1,5 roku času, než se uvede do plného provozu. Poskytujme vědeckým nováčkům co nejlepší administrativní a technickou podporu. Jejich největší přínos pro každou instituci je v tom, že se mohou naplno věnovat vědě a výzkumným otázkám. Zároveň se nebojme ukončovat neperspektivní a nevýkonné výzkumné skupiny na základě hodnocení mezinárodním panelem.
Mezinárodní vědecká rada, mezinárodní poradní sbor či panel (International Scientific Advisory Board) je dnes nedílnou součástí organizační struktury každé špičkové výzkumné instituce. Pravidelně hodnotí vědecký výkon jednotlivých výzkumných skupin v mezinárodním kontextu, účastní se výběrových řízení na pozice vedoucích skupin, diskutuje dlouhodobý strategický záměr, využití prostředků a fungování instituce, sdílí zkušenosti a dobrou praxi ze světa, pojmenovává silné a slabé stránky instituce, dává tipy a doporučení pro odstranění nedostatků, dbá o vysokou vědeckou excelenci, mezinárodní renomé a konkurenceschopnost instituce. Je cenným a funkčním nástrojem, jak nezávisle hodnotit a posilovat skutečnou vědeckou excelenci instituce.
Zatímco Evropská komise volí strategii jednotného účtu ECAS (European Commission's main authentication service) ke všem grantovým výzvám, Česká republika financuje vývoj hned několika grantových aplikací: GRIS (GAČR), ISTA (TAČR, MZe, MVČR), ISVP (AZV), AIS (SFŽP).
Nejproblematičtější jsou programy mezinárodní spolupráce vyhlašované MŠMT INTER-ACTION a INTER-COST. U těchto programů není do poslední chvíle známo, zda a kdy budou vyhlášeny. MŠMT je nepředvídatelné, není možné cokoli plánovat a dlouhodobě domlouvat. Zadávací dokumentace a formuláře grantových žádostí jsou výhradně v českém jazyce, mají se vyplnit v českém jazyce a jsou hodnoceny pouze českými hodnotiteli. Programy tak vyčleňují a diskriminují zahraniční vedoucí skupin, kteří působí na českých výzkumných institucích. Grantové žádosti jsou zároveň nesrozumitelné zahraničním spolupracovníkům, kteří se mají podílet na výzkumném projektu. V roce 2020 MŠMT všechny programy zrušilo. V roce 2021 se předpokládají výzvy INTER-ACTION s USA a Německem (Bavorsko, Sasko). Financování projektů z nového programu INTER-EXCELLENCE II je naplánováno od roku 2022.
Pokud má být Česká republika zemí špičkového výzkumu, musíme být mezinárodně srozumitelní. Celosvětovým jazykem současné vědy v life sciences je angličtina. Je proto nezbytné, aby všechny grantové žádosti byly psané v anglickém jazyce a byly hodnoceny zahraničními hodnotiteli.
Mají představovat znalostní, vědeckou, pedagogickou, morální a lidskou excelenci České republiky. Očekává se od nich odborné zastřešení tématu, pokládání klíčových otázek a výzev, tříbení argumentů a názorů, navazování mezinárodních spoluprací, iniciování inovativních výzkumných projektů, posouvání hranice poznání, rozvoj vědecké školy, budování mezinárodního renomé výzkumné instituce, výchova nové generace talentovaných výzkumníků, vzdělávání široké veřejnosti. Mají zodpovědnost za fungování českého výzkumného prostoru, za mezinárodní vědeckou konkurenceschopnost, renomé a atraktivitu České republiky, za budoucnost příští vědecké generace. Využívají nejširší nabídku grantových výzev základního i aplikovaného výzkumu, nejsnáze se zapojují do mezinárodních konsorcií.
Oceňujme kreativitu, pracovní nasazení a mimořádnou kvalitu a inovativnost vědeckých výsledků. Oceňujme zodpovědné mentory, jejichž péčí studenti a postdoci rostou k vědecké nezávislosti. Nebojme se ukončovat neperspektivní a nevýkonné výzkumné skupiny. Nekompromisně potlačujme veškeré podvody, manipulace s vědeckými daty, neférové jednání, zneužití či nesprávné použití výsledků výzkumu.
8) VÝZKUMNÍ ASISTENTI
Jsou pravou rukou vedoucích skupin. Spoluutváří stabilitu a kontinuitu skupin. Mají velké know-how a zkušenosti, jsou garanty metodik a postupů, vyvíjí nové přístupy, řeší dílčí části projektů, vedou studenty a postdoky. Pomáhají s přípravou grantových žádostí, měřením, vyhodnocováním a interpretací dat, psaním odborných publikací, prezentací výsledků na mezinárodních konferencích. Výzkumní asistenti nachází uplatnění také ve sdílených servisních laboratořích (core facilities), kde ovládají sofistikované přístroje, vymýšlejí a vyvíjí nové přístupy měření, analyzují a interpretují data. Svou expertízou jsou žádaní různými výzkumnými skupinami, podílejí se na různých výzkumných projektech.
Umožněme výzkumným asistentům podávat projektové návrhy do grantových soutěží pod svým vlastním jménem, umožněme jim realizovat vlastní výzkumné projekty. Dejme jim šanci vyrůst v nezávislého vedoucího skupiny nebo vůdčího experta servisních laboratoří.
Vrcholový management udává směr a rytmus výzkumné instituce. Má plnou manažerskou odpovědnost za efektivní fungování, dlouhodobé směřování a rozvoj instituce. Je hlavním hybatelem modernizace a pokroku, navrhuje a realizuje dlouhodobé vize, koncepce a strategické záměry, nastavuje organizační strukturu, firemní kulturu, výzkumné priority, procesy řízení a mentoringu, vytváří vnitřní předpisy, vypisuje otevřená transparentní výběrová řízení na vědecké a administrativní pracovní pozice, spravuje institucionální i grantové finanční prostředky, zodpovídá za vědeckou excelenci, mezinárodní renomé, atraktivitu a konkurenceschopnost instituce, za přínos instituce společnosti. Osvícené a aktivní vedení neustále iniciuje přípravu a realizaci nových výzkumných a rozvojových projektů.
Vědeckou excelenci výzkumných institucí v life sciences lze systematicky rozvíjet národními programy (Operační program Jan Amos Komenský, velké výzkumné infrastruktury, Centralizované rozvojové programy, atd.) a evropskými programy (Research Infrastructures, MSCA, Twinning, Teaming, ERA Chairs, brain circulation, hop-on, Excellence Hubs, atd.). Úspěch záleží na jasné vizi, koncepci a dlouhodobém záměru výzkumné instituce. Nerozdělujme národní prostředky plošně, financujme jen kvalitní, promyšlené, opodstatněné a funkční dlouhodobé záměry.
Český výzkumný prostor potřebuje pro svůj rozvoj dlouhodobou stabilitu, předvídatelnost, transparentnost, jasnou vizi a plán. Čím dříve se začne promýšlet, formulovat a připravovat výzkumný záměr, tím kvalitnější, propracovanější a hodnotnější může být výsledný projektový návrh. Projektová žádost se připravuje a zraje třeba celý rok. Máme polovinu prosince 2020. Kdy, kým a jaké výzvy financované z veřejných prostředků České republiky budou vyhlášeny v roce 2021? Jaký typ a podobu projektů chce český stát financovat a proč? Jak bude český stát podporovat excelentní vědu v roce 2021, v roce 2022? Jaká je koncepce české vědy pro rok 2021, pro nadcházející desetiletí? Radu pro výzkum, vývoj a inovace velice prosíme o každoroční sepsání jednoduchého výhledu národní podpory vědy pro nadcházející rok s přehledem všech plánovaných výzev, termínů a priorit, s kontextem na výzkumné programy a výzvy financované Evropskou komisí a soukromými investory. Dejme včas vědět výzkumné komunitě, ať může efektivně pracovat. Podporujme širokou veřejnou diskuzi odborné komunity o silných a slabých stránkách české vědy, o jejích nedostatcích a potřebách. Financujme existenci vědeckých portálů a diskusní fór. Společně usilujme o co nejlepší renomé české vědy ve světě. Je to jen na nás, je to naše vizitka.
Milí čtenáři, své komentáře, postřehy, zkušenosti a doporučení k financování life sciences v ČR můžete posílat na adresu redakce@vedavyzkum.cz. Přejeme hodně úspěchů a zlomových objevů ve vaší vědecké kariéře. Příští týden se rozloučíme epilogem.
Na seriálu se podílejí:
Pavla Růžková, Botanický ústav AV ČR, Pavla.Ruzkova@ibot.cas.cz
Ladislav Čoček, Masarykova univerzita, cocek@rect.muni.cz
Michal Hojdekr, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, hojdekr@frov.jcu.cz
Tomáš Mozga, Biologické centrum AV ČR, v.v.i., tomas.mozga@umbr.cas.cz
Veronika Palečková, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i., veronika.paleckova@uochb.cas.cz
Martina Pokorná, CEITEC MU, martina.pokorna@ceitec.muni.cz
Hana Štěpánková, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, hana.stepankova@vscht.cz
Jakub Zeman, Masarykova univerzita, zeman@rect.muni.cz
V rámci seriálu o financování vznikla také řada rozhovorů. Jak stipendium na studium v zahraničí ovlivní život a profesní dráhu studenta life sciences? Na tyto a další otázky odpovídala Kateřina Vacková, Eva Brichtová nebo Jan Blaha. O své zahraniční stáži vyprávěla doktorandka Šárka Boháčová, Zdeněk Farka pak mluvil o svém prvním grantu, o nějž si zažádal ještě jako PhD student. V dalším rozhovoru se o stipendiu EMBO Postdoctoral Fellowship rozpovídala Iva Mozgová, o stipeniu Humboldt Research Fellowship zase mluvila Hana Macíčková Cahová. Tomáš Slanina promluvil o své zkušenosti s postdoktorandskou stáží v Německu i ve Švédsku. Lenka Gahurová mluvila o tom, jak se jí podařilo získat MSCA Individual Fellowship či jak mateřství ovlivnilo její kariéru. O programu Primus informoval prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka, program Interreg zase představil Jiří Koleček z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
