facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Tomáš Slanina: Výzkumná stáž pro mě byla impulsem pro další setrvání ve vědě

6. 11. 2020
Tomáš Slanina: Výzkumná stáž pro mě byla impulsem pro další setrvání ve vědě

Tomáš Slanina, který v současné době vede juniorskou výzkumnou skupinu na ÚOCHB AV ČR, považuje svou výzkumnou stáž za důležitý moment své kariéry. Po doktorátu, který získal v Česku a také v Německu, vycestoval na postdoktorandské stáže do Německa a Švédska. Na otázky ohledně své kariéry a stipendia odpovídá v následujícím rozhovoru.

Proč jste se rozhodl jít na postdok do Německa? Jak jste našel svého zahraničního mentora?

Alexandra Heckela jsem znal z konferencí a přednášek a díky společnému projektu, na kterém s kolegou spolupracoval. Ve fotochemické skupině Petra Klána jsme vyvíjeli fotoaktivovatelné molekuly, které byly ušity na míru pro biologické aplikace. Naše Tomáš Slanina Zdroj archiv Nadace Experientia autor Marek Matuštíkbrněnská laboratoř byla však spíše synteticky a fyzikálně-chemicky zaměřená. Proto se mi zalíbila možnost naučit se používat fotoaktivovatelné látky v molekulárně biologickém výzkumu, kterým se Alexander Heckel zabývá. Mohl jsem tedy stavět na svých znalostech, ale zároveň to byl velký krok do neznáma. Napsal jsem výzkumný projekt a získal stipendium Nadace Experientia na roční postdoktorandskou zahraniční stáž.

Proč jste si pro svou další postdoktorandskou stáž vybral zrovna výzkumnou skupinu ve Švédsku?

Skupinu Henrika Ottossona v Uppsale jsem si vybral hlavně kvůli metodě jeho výzkumu. Na rozdíl od většiny chemických skupin, které používají metodu induktivní, tedy od pozorování k teoriím, Henrik Ottosson staví své vědecké projekty na deduktivním postupu. Jeho cílem je rozvíjet velice zajímavou teorii aromaticity a antiaromaticity v excitovaném stavu a nacházet konkrétní příklady jejího fungování v reálném světě. Navíc Švédsko a celá Skandinávie jsou pro mě díky své přírodě srdeční záležitostí.

Jak náročné bylo získat stipendium Nadace Experientia na zahraniční stáž?

Postdoktorandské stipendium Nadace Experientia je jeden z nejpřívětivějších a nejméně komplikovaných grantů, o které jsem kdy žádal. Sepsat celou žádost je po formální stránce velice jednoduché a logické. O to větší se klade důraz na vědeckou excelenci projektu, uchazeče a přijímajícího pracoviště. Stačí si jen vybrat vysněnou laboratoř, domluvit se s jejím vedoucím a vymyslet kvalitní projekt.

Jak získání stipendia ovlivnilo vaši vědeckou kariéru? Co vám přineslo, čím vás obohatilo?

Možnost vyjet s vlastními penězi na prestižní zahraniční pracoviště je výborným odrazovým můstkem pro kariéru mladého vědce. Sám jsem byl v cizině již na magisterském a doktorandském studiu, takže v tomto pro mě zkušenost nebyla nová. Hlavním přínosem byla tedy samostatnost, kterou jsem ve výzkumu měl, a nový výzkumný obor chemické biologie, kterou jsem se učil od základů. To mi přineslo větší nadhled a schopnost propojovat vědecké oblasti. Po doktorátu stojí většina chemiků před kariérním rozhodnutím, zda pokračovat ve vědě, nebo jít do průmyslu. Pro mě byla výzkumná stáž jednoznačným impulsem pro další setrvání ve vědě.

Jakou máte zkušenost se stipendiem Nadace Experientia? Doporučil byste tento program postdokům a proč?

Nadace Experientia se snaží co nejvíce vyjít vstříc svým stipendistům. Proto je například celková administrativa během pobytu omezena jen na nutné minimum. Vzhledem k osobnímu charakteru nadace navíc člověk ví, odkud peníze na jeho stáž přišly, což jej motivuje k získání co nejlepších výsledků. Líbilo se mi tedy, že sdílením mých úspěchů s Nadací dělám radost jejím zakladatelům, Haně a Dalimilu Dvořákovým. Určitě bych tento program doporučil všem postdokům a končícím Ph.D. studentům, kteří se pohybují v oblasti organické, bioorganické a medicinální chemie. Podporou těchto oblastí se totiž Nadace Experientia zabývá.

Jaké máte vědecké plány?

Momentálně vedu juniorskou výzkumnou skupinu na ÚOCHB AV ČR, která se zabývá redoxní fotochemií, oborem, který spojuje oblasti fotochemie, elektrochemie, molekulární elektroniky, fotokatalýzy a organické syntetické chemie. Jsme již ve fázi, kdy se podařilo sestavit tým skvělých spolupracovníků, díky nimž máme za sebou klíčové experimenty a víme, že koncepty, které jsme navrhovali, fungují. To umožňuje rozpracovat nápady do větších detailů a aplikací. Tou „big question“ v našem výzkumu je především schopnost manipulace s elektrony v organických molekulách, tedy schopnost umístit elektron/vakanci na konkrétní místo pomocí externího stimulu (například světla) a následná stabilizace takto vzniklého stavu. Chceme se naučit hrát ping-pong s elektrony a následně jej použít v molekulární elektronice a materiálové chemii.

 

Děkujeme za odpovědi. 

Foto: autor Marek Matušík, archiv Nadace Experientiva

Rozhovor vznikl jako součást seriálu o financování vědecké kariéry v life science v České republice. V prvním díle jsme se věnovali školákům a středoškolákům, ve druhém díle jsme se zaměřili na bakalářské a magisterské studenty, ve třetím na PhD studenty a ve čtvrtém na juniorské postdoky. O svých zkušenostech se studiem v zahraničí mluví také Kateřina Vacková, Jan Blaha nebo Eva Brichtová. O zážitky ze zahraniční stáže se podělila Šárka BoháčováZdeněk Farka promluvil o tom, jak si ještě jako PhD student žádal o svůj vlastní grant, Iva Mozgová se podělila o své zkušenosti se stipendiem EMBO Postdoctoral Fellowship, které získala během svého PhD studia. O postdoktorandském studiu mluvila také Hana Macíčková Cahová. Můžete se těšit na další rozhovory, které přineseme v nejbližších dnech,

 

Na seriálu se podílejí:

Pavla Růžková, Botanický ústav AV ČR, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ladislav Čoček, Masarykova univerzita, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Michal Hojdekr, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tomáš Mozga, Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Veronika Palečková, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Martina Pokorná, CEITEC MU, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Hana Štěpánková, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jakub Zeman, Masarykova univerzita, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


Tomáš Slanina

získal PhD v organické chemii na Masarykově univerzitě v Brně a na Universität Regensburg v německém Řezně v roce 2015. Stipendium Nadace Experientia umožnilo Tomášovi v roce 2016 vycestovat na roční postdoktorandskou stáž ve skupině Alexandra Heckela na Goethe Universität Frankfurt am Main v Německu. Poté absolvoval další postdok u Henrika Ottossona na Uppsala University ve Švédsku. Od dubna 2019 vede vlastní výzkumnou skupinu redoxní fotochemie na Ústavu organické chemie a biochemie AVČR v Praze. V roce 2019 se stal členem Správní rady Nadace Experientia.