facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Iva Mozgová: Stipendium je výborným startem, pokud chcete založit vlastní výzkumnou skupinu

3. 11. 2020
Iva Mozgová: Stipendium je výborným startem, pokud chcete založit vlastní výzkumnou skupinu

Iva Mozgová získala během svého PhD studia stipendium EMBO Postdoctoral Fellowship a měla možnost strávit dva roky na Swedish University of Agricultural Sciences v Uppsale. Jak je náročné připravit žádost o stipendium, co jí přineslo a jaké jsou její plány do budoucna? O své zkušenosti se vědkyně, která od ledna 2019 vede v Biologickém centru AV ČR vlastní výzkumnou skupinu zaměřenou na epigenetiku rostlin, podělila v následujícím rozhovoru. 

Mozgova Iva Zdroj Akademie věd ČR autor Jana Platichová

Foto: Jana Platichová, Akademie věd ČR

Jak jste si našla svého zahraničního mentora Larse Henniga? Proč jste se rozhodla jít na postdok do Švédska?

S Larsem Hennigem jsem se potkala na epigenetické konferenci EMBO v Heidelbergu ještě jako PhD studentka na CEITEC MU v Brně. Lars Hennig pracoval na vývojových aspektech funkce represivních komplexů Polycomb u rostlin a jeho oblíbeným tématem byla indukce kvetení u rostlin – témata, o kterých jsem téměř nic nevěděla a měla jsem za to, že mě nebaví. Lars se o dva roky později stěhoval i se skupinou z ETH Zurich na Švédskou zemědělskou univerzitu (SLU) v Uppsale a hledal nové členy do týmu. Měla jsem asi půl roku do konce doktorátu a věděla jsem, že chci jet někam na postdok, že u rostlin a chromatinu bych ráda zůstala, a proto bych měla porozumět vývojové epigenomice. Zkusila jsem tedy “ze cviku” napsat motivační dopis a poslat životopis.

Co následovalo poté? O jaká stipendia jste usilovala?

Byla jsem pozvaná na pohovor a následně dostala nabídku s tím, že začátek pozice je možné o těch 6 měsíců odložit. Během ukončování PhD jsem tedy začala načítat téma budoucího projektu rámcově navrženého Larsem a psát žádosti o stipendia: HFSP, EMBO Long-Term Fellowship a MSCA Individual Fellowship. Celkově však bylo Švédsko tedy trochu náhoda, podpořená dojmy z pohovoru: sympatickým mentorem a dobrým vědcem s hlubokým zájmem o rostlinný výzkum, únorem se spoustou sněhu, sluncem a modrou oblohou v minus 15 stupních, lidmi na cyklostezce na kole a paralelně ve stopě na běžkách… Postupem času jsem zjistila, že to, co mě na rostlinách nebaví, je pravděpodobně to, o čem dost nevím.

Jak náročné je připravit žádost EMBO Postdoctoral Fellowship a prosadit se se svým projektem v mezinárodní konkurenci?

Při psaní žádostí o stipendia jsem si asi poprvé sáhla na dno svých sil. Termíny na podání byly v rozmezí 14 dnů, začala jsem pozdě, zjistila jsem, že jsem podcenila detail, s jakým projekt musí být promyšlený dopředu, a čas, po který potřebuje odležet, abychom ho ještě mohli kriticky přečíst a upravit. Začala jsem ale návrhem MSCA IF, který tehdy měl 27 stran. Přepracovat jej na žádost EMBO LTF o 10 stranách byla vlastně zábava a úleva. Žádosti EMBO cílí především na vědecký obsah a porozumění kontextu vlastní práce. Jak bylo těžké se prosadit nevím – neznám statistiky podaných a úspěšných žádostí z daného roku. Výběrové řízení na EMBO LTF (nynější EMBO Postdoctoral Fellowship) bylo a je dvoukolové. Ve druhém kole kandidát prochází pohovorem v laboratoři jednoho z členů EMBO. Já jsem jej absolvovala v laboratoři Crisanta Gutierreze v Madridu. Musím říct, že i pohovor jsem si užila, strávila jsem v hostitelské laboratoři celý den. Součástí byla prezentace mé minulé a plánované práce, pohovor s Gutierrezem a diskuze o práci v jeho laboratoři se členy jeho týmu. Letět na pohovor ze Švédska do Španělska na jeden den byla pro mě obohacující zkušenost, i kdybych výsledně v pohovoru neuspěla.

Jak získání EMBO stipendia ovlivnilo vaši vědeckou kariéru? Co vám přineslo, čím vás obohatilo?

Myslím, že mi otevřelo oči a dveře z hlediska učení se převzetí zodpovědnosti za vlastní projekt a jeho průběh, obohacení životopisu a získání kontaktů. Součástí stipendia je také možnost zdarma absolvovat kurzy laboratorního managementu (EMBO Lab Management Course, běžná cena je kolem 2000 EUR), být součástí sítě držitelů EMBO LTF a zúčastnit se konference držitelů EMBO LTF – tedy skupiny asi 100 postdoků v podobném stádiu kariéry, kteří stejně jako vy přemýšlejí, jak pokračovat v projektech, jak rozchodit nefungující projekty, jak a kde pokračovat a jak získat peníze na vlastní výzkum. Samozřejmě v případě rostlinných věd je potřeba počítat s tím, že ze sta účastníků vás pracuje na rostlinných tématech asi 4-5. Nečekejte tedy vědeckou konferenci v pravém slova smyslu.

Jakou máte zkušenost s EMBO stipendiem? Doporučila byste tento program postdokům a proč?

Program bych jednoznačně všem doporučila. Od přípravy žádosti po konečnou zprávu je velmi nenáročný z hlediska administrativní zátěže a je založen na důvěře. Žádost musí být dobře promyšlená, ale neobsahuje v podstatě jiné než vědecké části. Pohovor je ve většině případů obohacující a spojený s náhledem do práce v laboratoři členů EMBO. Stipendium samotné je vlastně “vzdělávací” program, práce pod vedením kvalitních mentorů, možnost být součástí komunity vrstevníků a získání formálního úvodu do laboratorního managementu. Je tedy výborným startovacím bodem, pokud chcete založit vlastní skupinu.

Jaké máte vědecké plány?

Mým bezprostředním plánem je postavit výzkumnou skupinu, která získá určitou stabilitu z hlediska silného výzkumného tématu a kvalitních členů týmu, na čemž pak může být postaveno další financování. Proto je mým aktuálním cílem dokončit projekty, které jsme začali s mými PhD studenty před 3 až 4 lety, získat publikace a umožnit tak studentům úspěšně ukončit doktorské studium s rozumnou šancí na další uplatnění. Nadto rozumně nastavit a vést projekty mých prvních postdoků, aby se jim zúročilo úsilí práce v začínající skupině. Zůstávám dál věrná EMBO, žádala jsem neúspěšně o EMBO Installation Grant v roce 2018 (po pohovoru v laboratoři Frederica Berger ve Vídni jsem se dostala do výběru 5 kandidátů, ale v ČR byl tehdy grant udělen jen jeden). Ráda bych podala žádost do programu EMBO Young Investigator. Mám v plánu žádat o ERC Consolidator Grant, o granty GAČR a případně časem o granty v rámci (nebo i jako spolu-koordinátor) konsorcií. Pro všechno je ale nejdříve potřeba mít výstupy z vlastní skupiny. Po dvou letech stěhování, nakupování přístrojů a nábytku a zařizování laboratoře se na to tedy snažím nyní soustředit.

Děkujeme za odpovědi. 

 

Rozhovor vznikl jako součást seriálu o financování vědecké kariéry v life science v České republice. V prvním díle jsme se věnovali školákům a středoškolákům, ve druhém díle jsme se zaměřili na bakalářské a magisterské studenty, ve třetím na PhD studenty a ve čtvrtém na juniorské postdoky. O svých zkušenostech se studiem v zahraničí mluví také Kateřina Vacková, Jan Blaha nebo Eva Brichtová. O zážitky ze zahraniční stáže se podělila Šárka BoháčováZdeněk Farka pak promluvil o tom, jak si ještě jako PhD student žádal o svůj vlastní grant.

 

Na seriálu se podílejí:

Pavla Růžková, Botanický ústav AV ČR, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ladislav Čoček, Masarykova univerzita, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Michal Hojdekr, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tomáš Mozga, Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Veronika Palečková, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Martina Pokorná, CEITEC MU, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Hana Štěpánková, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jakub Zeman, Masarykova univerzita, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


Iva Mozgová

získala PhD v Molekulární biologii a genetice na Masarykově univerzitě v Brně. Díky EMBO Postdoctoral Fellowshipu si o dva roky prodloužila svůj postdok v laboratoři Dr. Larse Henniga na Swedish University of Agricultural Sciences v Uppsale. Od ledna 2019 vede vlastní výzkumnou skupinu zaměřenou na epigenetiku rostlin na Biologickém centru AVČR v Českých Budějovicích. Aktuálně řeší projekty ERC-CZ, Prémie Lumina quaeruntur AVČR a INTER-COST.