Financování life sciences v ČR: Výzkumné instituce

Rektoři, prorektoři, děkani, proděkani, ředitelé a zástupci ředitelů jsou volenými představiteli vysokých škol, univerzit, fakult, respektive výzkumných center a ústavů. Společně se jmenovanými kvestory a tajemníky mají plnou manažerskou odpovědnost za efektivní fungování, dlouhodobé směřování a rozvoj výzkumných institucí. Jsou hlavními hybateli modernizace a pokroku. Navrhují a realizují dlouhodobé vize, koncepce a strategické záměry. Nastavují organizační strukturu, firemní kulturu, výzkumné priority, procesy řízení a mentoringu. Vytvářejí vnitřní předpisy jako statut, organizační řád, jednací řád, mzdový předpis, kariérní řád, studijní a zkušební řád, pravidla hospodaření a mnohé další. Vypisují otevřená transparentní výběrová řízení na vědecké a administrativní pracovní pozice. Spravují institucionální i grantové finanční prostředky. Zodpovídají za vědeckou excelenci, mezinárodní renomé, atraktivitu a konkurenceschopnost instituce, za přínos instituce společnosti.

Pro zajištění vědecké excelence rekrutují a pravidelně hodnotí vedoucí výzkumných skupin – nositele výzkumných témat a projektů, kteří tvoří vědeckou komunitu instituce. Pro zajištění bezproblémového chodu a nepřetržitého rozvoje instituce zaměstnávají a pravidelně hodnotí specialisty na ekonomiku, personalistiku, mzdové účetnictví, veřejné zakázky, studijní záležitosti, právo, projektové řízení, mezinárodní vztahy, marketing, public relations, informační technologie, správu majetku a budov a budují z nich funkční tým administrativní a technické podpory. Každá jednotlivá specializace je důležitá a ovlivňuje fungování instituce.

Vrcholový management udává směr a rytmus instituce. Osvícené a aktivní vedení neustále iniciuje přípravu a realizaci nových výzkumných a rozvojových projektů. Ty jsou nepostradatelné pro zajištění mezinárodní konkurenceschopnosti každé výzkumné instituce.

Granty

V předchozích dílech seriálu jsme ukázali, jak důležitá je dnes mezinárodní mobilita pro vědeckou kariéru v life sciences. Bez zahraniční zkušenosti je téměř nemožné získat vlastní výzkumný grant. Mobilita umožňuje získávání a sdílení nových zkušeností, znalostí a dobré praxe. Mobilita otevírá mezinárodní spolupráce, podporuje existenci výkonných mezinárodních mezioborových výzkumných týmů a vědeckých škol. Mobilita brání uzavřenosti, inbreedingu a tvůrčí stagnaci. Vědeckou mobilitu využívají pro svůj rozvoj všechny prestižní výzkumné instituce. Evropská komise podpoří vědeckou mobilitu v rámcovém programu Horizon Europe.

MSCA Doctoral Networks (v H2020 známé jako MSCA ITN) financuje čtyřleté projekty na mobilitu PhD studentů v rámci společného vzdělávacího programu minimálně tří výzkumných institucí z minimálně tří evropských zemí (předpokládá se zapojení 6-10 institucí). Projektem bude podpořeno až 10 PhD studentů na dobu 3–36 měsíců. Maximální podpora na projekt je plánována na 360 člověkoměsíců (person-months). MSCA pokryje personální náklady (mzdy a odvody) ve výši 3 450 EUR měsíčně (liší se podle cílové země; z důvodu péče o dítě je možné mít zkrácený úvazek), 600 EUR měsíčně příspěvek na mobilitu, 600 EUR měsíčně příspěvek na rodinu, 1 600 EUR měsíčně dotace na výzkum a 1 200 EUR měsíčně dotace na administrativu a nepřímé náklady. Nová výzva bude zveřejněna na jaře 2021.

MSCA Staff Exchange (v H2020 známý jako MSCA RISE) financuje čtyřleté projekty na mobilitu vědeckých i administrativních zaměstnanců v rámci sítě akademických a neakademických institucí. Projekty předkládají konsorcia minimálně tří výzkumných institucí z minimálně tří evropských zemí (předpokládá se zapojení 6–10 institucí). Cílem je vytvářet mezisektorové a mezioborové sítě s přesahem do mimoevropských zemí na prohlubování výměny znalostí a dovedností. Maximální podpora na projekt je plánována 360 člověkoměsíců (person-months). Mobilita každého zaměstnance je 1–12 měsíců, může být financováno až 30 zaměstnanců na celý rok. Nejsou pokryty personální náklady (mzdy a odvody). MSCA přispěje 300 EUR měsíčně na každou mobilitu, 1 300 EUR měsíčně na výzkum a 1 000 EUR měsíčně na administrativu a nepřímé náklady. Oproti H2020 dojde k výraznému snížení daných paušálů. Nová výzva bude zveřejněna na podzim 2021.

MSCA COFUND (v H2020 známý jako MSCA COFUND) představuje zajímavou příležitost spolufinancování pro výzkumné instituce, které sami organizují a financují mobility PhD studentů nebo zkušených výzkumníků. Návrhy pětiletých projektů podávají univerzity, výzkumné instituce, lokální vlády či nadace. MSCA plánuje poskytovat finanční příspěvek ve výši 2 835 EUR měsíčně (dosud 1 935 EUR) na PhD studenta po dobu 4 let, nebo 4 025 EUR měsíčně (dosud 2 740 EUR) na zkušeného výzkumníka po dobu 12-36 měsíců a 325 EUR měsíčně na nepřímé náklady každé mobility. Maximální dotace na projekt je 10 mil. EUR. Financováno je cca 50% nákladů, zbylých 50% nákladů musí pokrýt sama instituce. Uzávěrka žádostí poslední výzvy byla 29. 9. 2020. Nová výzva bude zveřejněna na podzim 2021. Úspěšnost žádostí je kolem 50 %, podpořen je téměř každý druhý projekt.

Nejúspěšnějším českým žadatelem o MSCA COFUND je Jihomoravský kraj, který třikrát získal podporu EU na program SoMoPro administrovaný Jihomoravských centrem pro mezinárodní mobilitu (JCMM). SoMoPro I (2009–2013) 3,8 mil. EUR, SoMoPro II (2012–2017) 4,7 mil. EUR a SoMoPro III (2015–2020) 3,8 mil. EUR. V šesti výzvách vybrali a přitáhli do Brna celkem 71 výzkumníků ze zahraničí (hodnotili 288 žádostí, 24% úspěšnost). Jihomoravský kraj investoval do rozvoje lidských zdrojů postupně celkem 6 264 000 EUR. Programem COFUND rozšířil svou investici o 6 036 000 EUR. Politická reprezentace Jihomoravského kraje napříč politickým spektrem je jediná, která dlouhodobě podporuje rozvoj vědy a výzkumu v regionu a byla schopná pro region získat evropské peníze.

Mezinárodní mobilita a spolupráce mezi výkonnými zeměmi a nově příchozími zeměmi EU (tzv. „widening countries“), mezi které se počítá i Česká republika, je podporována v rámcovém programu Horizon Europe také programem Twinning. Tyto projekty typicky prohlubují interakce jedné české instituce se 2–4 špičkovými zahraničními partnery. Program nefinancuje samotný výzkum, ale jen mobilitu, společně organizované workshopy a konference a podobné podpůrné měkké aktivity. Vzhledem k alokaci 0,9 mil. EUR na čtyřletý projekt je obvyklé, že Twinning projekty probíhají se zapojením několika výzkumných skupin či celých ústavů. Nová výzva bude zveřejněna na jaře 2021. Zkušenost s programem Twinning mají Masarykova univerzita (projekty BISON, INTEG-RNA, MEDGENET, TWINFUSYON, URBAN_X), Mendelova univerzita v Brně (projekt ASFORCLIC), Univerzita Karlova (projekt MiCoBion), Univerzita Palackého v Olomouci (projekt NANO4TARMED), Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (projekty MultiCoop, REPARES).

Zřizování a rozvoj nových center excelence podporuje program Teaming. V těchto projektech je kombinováno financování ze zdrojů ESIF (viz OP JAK níže) na stavby, rekonstrukce a přístrojové vybavení a programu Horizon 2020/Europe v objemech až desítek milionů EUR. Teaming projekty jsou realizovány ve spolupráci s minimálně jednou špičkovou zahraniční partnerskou institucí. V life sciences získal v tomto programu plné financování dosud jen RECETOX na Masarykově univerzitě (CETOCOEN Excellence).

Vědeckou excelenci výzkumných institucí v tzv. „widening countries“ podporuje program ERA Chairs. Program je postavený na vytvoření a obsazení pozice excelentního vedoucího skupiny. Hostující instituce může založit nový výzkumný směr, rekrutovat a zaplatit špičkového seniorního výzkumníka ze zahraničí, vybudovat novou výzkumnou skupinu, získat nové know-how a zkušenosti a pozitivně ovlivnit vědeckou komunitu a fungování instituce. Evropská komise podporuje šestileté projekty částkou až 2,5 mil. EUR. Nová výzva bude zveřejněna na jaře 2021. ERA Chairs v life sciences jsou vytvořeny na Masarykově univerzitě (CEITEC MU, projekt CEITEC_ERA ; RECETOX, projekt R-Exposome), České zemědělské univerzitě (Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, projekt DRIFT-FOOD), Univerzitě Karlově (Lékařská fakulta v Plzni, projekt CHAPERON), Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AVČR (J. Heyrovsky Chair).

Oproti předchozímu období H2020 budou v programu Horizon Europe schémata na podporu rozšiřování účasti výrazně rozpočtově posílena (z cca 0,8 na 1,7 mld. EUR). K výše prezentovaným, již prověřeným Teaming, Twinning a ERA Chairs projektům, přibudou nové nástroje posilující „brain circulation”, „hop-on” systém motivující vznikající či podpořená konsorcia k integraci partnerů z méně výkonných zemí, ale také velké strategické projekty propojující alespoň dva regiony z „widening countries” včetně jejich komplexních inovačních ekosystémů (tzv. „Excellence Hubs“).

Rozvoj vědy a výzkumných institucí bude financován z národních zdrojů ČR v programovém období 2021–2027 Operačními programy OP Jan Amos Komenský, OP Životní prostředí a OP Rybářství. V rámci OP JAK administrovaném MŠMT se chystají tyto nové výzvy.

2022: Špičkový výzkum: podpora výzkumných projektů založených na špičkových týmech, včetně podpory potřebné infrastruktury a významného prvku internacionalizace, podpora interdisciplinarity ve VaV; Ph.D. Infra: zlepšení materiálních podmínek pro doktorské studijní programy spočívající ve zvýšení kvality stávajících vzdělávacích kapacit včetně potřebného zázemí, pořízení moderního přístrojového vybavení; Open science I: Podpora potřebné infrastruktury (repozitářů) a lidských zdrojů pro implementaci iniciativy EOSC, tj. zpřístupňování výzkumných dat v režimu OA včetně přípravy data management plánů; MSCA I: podpora projektů, které uspěly v hodnocení Horizontu Evropa, ale nedostalo se na jejich financování; Strategické projekty ČR – VaV: strategické projekty ze seznamu doporučených oblastí výzkumu schváleným RVVI, příp. jiné, které budou představovat prioritu vlády ČR (včetně vazby na Národní investiční plán); Velké výzkumné infrastruktury: podpora modernizace velkých výzkumných infrastruktur financovaných z účelové podpory v letech 2023–2029, včetně možnosti in-kind příspěvků do výzkumných infrastruktur v zahraničí (návaznost na výsledky mezinárodního hodnocení VVI z roku 2021 a infrastruktury schválené vládou v druhé polovině roku 2022); Pre-seed I: podpora výzkumu v předaplikační fázi, podpora ověření aplikačního potenciálu dílčích výzkumných záměrů, včetně fáze proof-of-concept.

2023: Návraty I: podpora výzkumníků/výzkumnic vracejících se po mateřské/rodičovské dovolené; MSCA II: podpora projektů, které uspěly v hodnocení Horizontu Evropa, ale nedostalo se na jejich financování; Výzkumné prostředí: podpora rozvoje institucionálního prostředí na úrovni výzkumných organizací, podpora zisku a udržení HR Award, vzniku a rozvoje administrativních kapacit, rozvoje nástrojů řízení lidských zdrojů a kariérního růstu, vytváření podmínek pro výchovu, získání, rozvoj a udržení kvalitních lidských zdrojů ve VaVaI, podpora institucionálního nastavení pro skloubení výzkumné práce a rodičovství / dlouhodobého ošetřování člena rodiny, propagace výsledků VaV výzkumných organizací; Mezisektor: podpora spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou s důrazem na konkrétní společné výzkumné záměry, budoucí aplikovatelnost výsledků a budování dlouhodobého partnerství; Applylabs: podpora zavedení/vybavení aplikačních demonstračních laboratoří ve výzkumných organizacích pro demonstraci aplikovatelnosti výzkumných výsledků aplikační sféře, rozvoj mezisektorové spolupráce.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) každoročně vyhlašuje Centralizované rozvojové programy (CRP). Cílem je přispět k naplňování jednotlivých priorit stanovených ve strategických dokumentech MŠMT a na ně navazujících strategických cílů jednotlivých vysokých škol. Oprávněným žadatelem o dotaci jsou pouze veřejné vysoké školy na základě celkové alokace poskytnuté MŠMT pro příslušný rok. V rámci CRP jsou podporovány tematicky zaměřené projekty, jež vycházejí z předem definovaných prioritních témat/potřeb stimulujících společné řešení projektu ze strany vícero veřejných vysokých škol. Na základě počtu škol zapojených do projektu (2-17, 18+) jsou mírně modifikována i vlastní pravidla jeho případného podání a realizace. Smyslem programu je podpora projektů rozvojového charakteru a není možné hradit standardní činnosti vysokých škol, ani výzkum, vývoj a inovace ve smyslu zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků. Projekty mohou být synergické ve vazbě na projekty realizované v předchozím roce, či projekty uvažované v budoucnu, nicméně případné rozhodnutí o přidělení dotace na příslušný rok nezakládá nárok na přidělení finančních prostředků na roky následující. Uzávěrka žádostí o poskytnutí dotace na CRP 2021 byla 31. 10. 2020. Uzávěrku CRP 2022 předpokládáme na konci října 2021.

Výzkumné infrastruktury

Pro špičkový výzkum je vedle excelentních lidských zdrojů důležité moderní přístrojové vybavení. MŠMT od roku 2010 financuje velké výzkumné infrastruktury. Ty mají i svou vlastní webovou stránku www.vyzkumne-infrastruktury.cz. Velká výzkumná infrastruktura je definována § 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků jako „výzkumná infrastruktura, která je výzkumným zařízením nezbytným pro ucelenou výzkumnou a vývojovou činnost s vysokou finanční a technologickou náročností, která je schvalována vládou a zřizována pro využití též dalšími výzkumnými organizacemi.“ Jedná se o jedinečné výzkumné zařízení o vysoké znalostní a technologické náročnosti, zejména o experimentální přístroje ve smyslu laboratorního vybavení; zdroje znalostí, jimiž jsou archivy a sbírky; a informační a komunikační technologie nezbytné k realizaci znalostně náročného výzkumu, vývoje a inovací. Pro uživatele je dostupná na principu tzv. „otevřeného přístupu“. Přístupná je téměř bezplatně (platí se jen % skutečných nákladů) jakémukoliv vědci nebo výzkumné skupině, a to nezávisle na jejich afiliaci. Náklady na konstrukci, provoz a další investiční rozvoj financuje MŠMT.

V roce 2021 se uskuteční mezinárodní hodnocení velkých výzkumných infrastruktur v ČR. Koná se každé čtyři roky. Termín pro předložení kompletní dokumentace je 10. 12. 2020. Na základě výsledků mezinárodního peer-review hodnocení rozhodne vláda ČR o poskytnutí účelové podpory MŠMT velkým výzkumným infrastrukturám v letech 2023-2029 a o aktualizaci Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR.

V současné době je podporováno 5 výzkumných infrastruktur v environmentálních vědách: ACTRIS-CZ (Milan Váňa, Český hydrometeorologický ústav), CENAKVA (Otomar Linhart, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích), CzeCOS (Michal V. Marek, Ústav výzkumu globální změny AVČR), NanoEnviCz (Martin Kalbáč, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AVČR), RECETOX RI (Jana Klánová, Masarykova univerzita) a 10 výzkumných infrastruktur v oblasti zdraví a potravin: BBMRI-CZ (Dalibor Valík, Masarykův onkologický ústav), CCP (Radislav Sedláček, Ústav molekulární genetiky AVČR), CIISB (Vladimír Sklenář, Masarykova univerzita), CZECRIN (Regina Demlová, Masarykova univerzita), Czech-BioImaging (Pavel Hozák, Ústav molekulární genetiky AVČR), CZ-OPENSCREEN (Petr Bartůněk, Ústav molekulární genetiky AVČR), EATRIS-CZ (Marián Hajdúch, Univerzita Palackého v Olomouci), ELIXIR-CZ (Jiří Vondrášek, Ústav organické chemie a biochemie AVČR), METROFOOD-CZ (Lenka Kouřimská, Česká zemědělská univerzita), NCMG (Stanislav Kmoch, Univerzita Karlova).

Certifikace

Pro výzkumné instituce je také důležité získávání certifikátů kvality podle evropských/mezinárodní standardů. Jedním z významných ocenění kvality je HR Award, kterou uděluje Evropská komise výzkumným institucím, které implementovaly do svých předpisů a procesů 40 základních principů férového zacházení s lidskými zdroji. Principy shrnují dva dokumenty: Evropská charta pro výzkumníky (The European Charter for Researchers) a Kodex chování pro nábor výzkumných pracovníků (The Code of Conduct for the Recruitment of Researchers). K 1. 12. 2020 získalo HR Award 569 evropských výzkumných institucí, z toho 24 institucí a jejich součástí v České republice.

Příští desátý díl přinese shrnutí celého seriálu Financování life sciences v ČR.

 

Na seriálu se podílejí:

Pavla Růžková, Botanický ústav AV ČR, Pavla.Ruzkova@ibot.cas.cz
Ladislav Čoček, Masarykova univerzita, cocek@rect.muni.cz
Michal Hojdekr, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, hojdekr@frov.jcu.cz
Tomáš Mozga, Biologické centrum AV ČR, v.v.i., tomas.mozga@umbr.cas.cz
Veronika Palečková, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i., veronika.paleckova@uochb.cas.cz
Martina Pokorná, CEITEC MU, martina.pokorna@ceitec.muni.cz
Hana Štěpánková, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, hana.stepankova@vscht.cz
Jakub Zeman, Masarykova univerzita, zeman@rect.muni.cz

---

Přečtěte si také sedm předchozích dílů seriálu věnované školákům a středoškolákům, bakalářským a magisterským studentům, PhD studentům, juniorským postdokům, seniorním postdokům, juniorským vedoucím skupin, seniorním vedoucím skupin a výzkumným asistentům.

Jak stipendium na studium v zahraničí ovlivní život a profesní dráhu studenta life sciences? Na tyto a další otázky odpovídala Kateřina Vacková, Eva Brichtová nebo Jan Blaha. O své zahraniční stáži vyprávěla doktorandka Šárka Boháčová, Zdeněk Farka pak mluvil o svém prvním grantu, o nějž si zažádal ještě jako PhD student. V dalším rozhovoru se o stipendiu EMBO Postdoctoral Fellowship rozpovídala Iva Mozgová, o stipeniu Humboldt Research Fellowship zase mluvila Hana Macíčková Cahová. Tomáš Slanina promluvil o své zkušenosti s postdoktorandskou stáží v Německu i ve Švédsku. Lenka Gahurová mluvila o tom, jak se jí podařilo získat MSCA Individual Fellowship či jak mateřství ovlivnilo její kariéru. V zatíím nejnovějším rozhovoru promluvil o programu Primus prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka.

Vaše podněty k seriálu můžete zasílat na redakce@vedavyzkum.cz.