Podařilo se vám získat první vlastní grant ERC, EMBO, GAČR či jiný. Nejdříve potřebujete dát dohromady funkční tým. Doporučujeme všechny vědecké i technické pozice inzerovat otevřeně. Místa PhD studentů a postdoků inzerujte zdarma na EURAXESS, popřípadě placeně na ResearchGate, pro českou komunitu na Research Jobs, na webu vaší instituce a na webu, který navštěvuje vědecká komunita (např. TAIR). Velmi se osvědčilo využít síť osobních kontaktů a inzerát poslat mezi své domácí a zahraniční kolegy. Počítejte 1–2 měsíce na inzerování pozice, 1 měsíc na pohovory a 3–9 měsíců na přesun vybraných uchazečů ze zahraničí. Největší počet žádostí chodí ze zemí mimo EU. Vámi vybraní kandidáti musí přes českou ambasádu získat vědecké vízum.
Další věc, kterou budete určitě řešit, je rekonstrukce či úprava laboratoře a nákup přístrojového vybavení. S tím vám musí pomoci administrativa vaší výzkumné instituce. Seznamte se s nastavenými procesy a pravidly nákupu přístrojů, zjistěte si interní termíny a konkrétní zaměstnance, kdo má co na starosti, poptejte se, zda existují rámcové smlouvy s dodavateli, jaké jsou finanční limity na veřejné zakázky, jaké jsou zákonné délky odpisů konkrétních přístrojů atd. Své potřeby komunikujte včas. Přístroje je dobré nakoupit co nejdříve, aby se využila maximální možná doba financování odpisů z vašeho grantu.
Nákup přístrojů i nákup spotřebního materiálu a služeb je nejlepší řešit přímo s obchodními zástupci dodavatelských firem. Na webových stránkách mnohdy nejsou uvedeny ceny, nebo se uvádí katalogové ceny, které jsou o 7–30 % vyšší než cena, za kterou lze danou věc koupit. Ověřte si cenu přístroje či materiálu u všech dostupných dodavatelů. Poptáním jedné věci u různých dodavatelů zjistíte, že cena se může lišit o desítky tisíc korun. Komunikace s dodavateli je časově náročná, ale může vám ušetřit statisíce. S tím vším vám může pomoci lab manažer nebo projektový manažer. Mít takového člověka v týmu, i na částečný úvazek, se vyplatí. Vy potřebujete mít čas na vědu.
Kromě vědy budete řešit mezilidské vztahy a kulturní rozdíly v týmu a na instituci, neustálý nepořádek a špínu sdíleného vybavení, zažité nelogické a těžko pochopitelné stereotypy na vaší instituci: „Takhle to tu děláme dvacet let“. Bezpočet drobných administrativních a provozních věcí vás neustále odtrhuje od vědy. Počítejte s tím, že vybudování týmu a zprovoznění vlastní laboratoře vám zabere 1–1,5 roku.
S rychle běžícím časem poroste váš stres a strach, zda se podaří dosáhnout plánovaných výsledků a získané výsledky kvalitně opublikovat. A tím získat potřebné body do životopisu pro další grantové žádosti.
Granty
Největší svobodu a nezávislost pro vlastní výzkumnou práci vám dá grant Evropské výzkumné rady (European Research Council). Jako již zkušený výzkumník 7–12 let od získání PhD (ženám se na každé narozené dítě připočítává 1,5 roku) s výstupy vlastní vědecké skupiny můžete žádat o ERC Consolidator Grant. Od žadatelů se očekává návrh vysoce inovativního a riskantního výzkumného projektu („high-risk high-gain“). Na pětiletý výzkumný projekt lze žádat 2 mil. EUR a další 1 mil EUR na přístrojové vybavení. Projektové návrhy posuzuje 5 hodnotitelů. Zhruba čtvrtina nejlepších žadatelů je pozvána na ústní pohovor do Bruselu a vizi svého výzkumu musí obhájit před patnáctičlennou komisí (kvůli situaci Covid-19 se pohovory konají online). Úspěšnost žadatelů je kolem 13 %. Nové kolo ERC Consolidator grantů bude vyhlášeno na začátku roku 2021 v rámci Horizon Europe. ERC grant je přenositelný kamkoli po Evropě.
V letech 2013–2020 se v Evropě udělilo 2230 ERC Consolidator Grantů, z toho pouze 13 jich putovalo do České republiky, pět grantů v chemii a life sciences: 2014: Petr Svoboda (Ústav molekulární genetiky AVČR), Richard Štefl (Masarykova univerzita); 2015: Michal Otyepka (Univerzita Palackého v Olomouci); 2016: David Doležel (Biologické centrum AVČR); 2017: Vladimír Hampl (Univerzita Karlova).
ERC žadatele, jejichž projekty byly vysoce hodnoceny, ale skončily pod čarou z důvodu nedostatku finančních prostředků, podporuje Česká republika programem ERC CZ spravovaným MŠMT. V letech 2012–2020 proběhlo pět kol, ve kterých byly z národních zdrojů financovány čtyřo ERC Consolidator Granty v life sciences a chemii: 2019: Pavel Plevka (CEITEC MU); 2020: Zdeněk Sofer (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze), Marek Stibal (Univerzita Karlova), Robert Vácha (CEITEC MU).
Významným evropským programem na podporu vědecké excelence v molekulární biologii a biochemii je EMBO Young Investigator Programme. Zahájen byl v roce 2000 a každoročně podpoří kolem 70 juniorských vedoucích skupin do věku 40 let. Vybraní vedoucí skupin jsou po dobu čtyř let součástí evropské sítě výzkumníků a mohou čerpat z bezpočtu benefitů a služeb poskytovaných EMBO. Největším přínosem programu EMBO YIP je mezinárodní zviditelnění ve vědecké komunitě, přístup na EMBO konference, semináře a praktické tréninky, získání cenných kontaktů a spoluprací, tipů a doporučení na vedení výzkumné skupiny. Ve druhém roce se navíc dostává finanční podpora ve výši 15 000 EUR. Každým rokem lze žádat o malé granty do výše 10 000 EUR. EMBO YIP program vám může pomoci stát se skutečně špičkovým vedoucím výzkumného týmu.
Hlavním českým národním poskytovatelem grantové podpory základního výzkumu je Grantová agentura ČR. Program GAČR Standardní granty běží už od roku 1993. Jedná se o 2–3leté projekty základního výzkumu ve všech vědních oborech. Výše rozpočtu není specifikovaná. Projekt řeší jedna osoba nebo tým vědeckých pracovníků z jedné nebo více institucí. Program se vyhlašuje každoročně v únoru s uzávěrkou žádostí v polovině dubna. Výsledky hodnocení se zveřejňují na začátku prosince, řešení grantů začíná k 1. lednu následujícího roku. Úspěšnost žadatelů byla v roce 2019 25 %. Žádosti se vyplňují elektronicky v aplikaci GRIS a podávají datovou schránkou na GAČR.
Grantová agentura ČR podporuje také mezinárodní spolupráci v základním výzkumu prostřednictvím programu GAČR Mezinárodní – bilaterální, a to na základě podepsaných mezinárodních dohod o spolupráci se zahraničními partnerskými organizacemi: Německo (Deutsche Forschungsgemeinschaft, DFG), Korea (National Research Foundation of Korea, NRF), Tchaj-wan (Ministry of Science and Technology, MOST), Brazílie (São Paulo Research Foudation, FAPESP) a Rusko (Russian Foundation for Basic Research, RFBR). I zde se jedná o 2–3leté projekty základního výzkumu ve všech vědních oblastech. Každý národní poskytovatel financuje aktivity týkající se části řešení projektu v rámci svého teritoria. Hodnocení projektů probíhá nezávisle v obou partnerských agenturách (v případě GAČR jde o „peer review“ systém hodnocení využívající panelového systému GAČR a zahraničních oponentů). Podmínkou poskytnutí podpory mezinárodnímu projektu ze strany GAČR je jeho schválení oběma národními poskytovateli.
Dalším programem GAČR financujícím mezinárodní spolupráce je GAČR Mezinárodní – LA („Lead Agency“), v rámci kterého lze podávat společné návrhy projektů se zahraničními partnerskými organizacemi, s nimiž má GAČR uzavřené smlouvy. V roce 2020 partnerskými zeměmi byly Rakousko (Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung, FWF), Polsko (Nacional Science Centre, NCN), Slovinsko (Slovenian Research Agency, ARRS) a Švýcarsko (Swiss National Science Foundation, SNSF). Délka trvání projektů ze všech oblastí základního výzkumu jsou 3 roky. Každý národní poskytovatel financuje aktivity týkající se části řešení projektu v rámci svého teritoria. Projekty jsou hodnoceny s využitím principu “Lead Agency”. Podává se pouze jeden společný návrh grantového projektu, který bude hodnocen pouze u jedné z národních agentur na základě mezinárodního „peer review“ systému, druhá strana výsledky hodnoticího procesu přijímá.
Využijte své zahraniční kontakty a zapojte se do nějaké běžící COST Akce. COST podporuje vznik mezinárodních konsorcií pro spolupráci ve specifické vědecké oblasti, setkávání vědecké komunity a vzdělávání studentů. Aktivní členové běžící COST Akce z ČR si mohou podat samostatný výzkumný projekt do programu MŠMT INTER-COST. Program je v ČR organizován od roku 1993, za tu dobu byly podpořeny projekty českých týmů za více než 1 mld. Kč. Grantové žádosti mezinárodní spolupráce se podávají výhradně v českém jazyce a jsou hodnoceny pouze českými hodnotiteli. Uzávěrka žádostí bývá v polovině prosince, výsledky hodnocení se zveřejňují v polovině května následujícího roku. Úspěšnost žádostí je kolem 50 %. Pátou soutěž s uzávěrkou plánovanou na prosinec 2020 MŠMT zrušilo. Vyhlášení nového kola programu INTER-COST v roce 2021 je zatím nejisté.
Mezinárodní výzkumnou spolupráci má podporovat také program MŠMT INTER-ACTION. V letech 2017–2019 se uskutečnilo 9 výzev. 2017: Čína, USA; 2018: Rusko, USA; 2019: Bavorsko, Čína, Indie, Izrael, USA. V roce 2020 MŠMT všechny výzvy zrušilo. Grantové žádosti mezinárodní spolupráce se podávají výhradně v českém jazyce a jsou hodnoceny pouze českými hodnotiteli. Z dosavadní zkušenosti lze předpokládat podporu spolupráce s USA. Vyhlášení nových výzev programu INTER-ACTION v roce 2021 je zatím neznámé a nejisté.
Granty na aplikovaný výzkum
Technologická agentura ČR (TAČR) je hlavním českým poskytovatelem podpory aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Ve většině výzev TAČR je podmínkou spolupráce s firmou (či jiným subjektem z aplikační sféry) a spolufinancování projektu vlastními zdroji partnerských institucí. Akademické instituce obvykle mohou žádat o plné financování svých nákladů, pokud veškeré spolufinancování pokryjí spolupracující firmy. Vedle projektů zaměřených na národní priority aplikovaného výzkumu podporuje TAČR také řadu mezinárodních partnerství – v life sciences např. EuroNanoMed nebo BiodivRestore. V těchto programech návrh projektu podává mezinárodní konsorcium, je hodnocen na evropské úrovni a v případě jeho úspěchu projekt financují národní agentury. Harmonogram výzev pro rok 2021 bude znám do konce listopadu 2020. Žádosti se vyplňují elektronicky v aplikaci ISTA a podávají datovou schránkou na TAČR.
Některé nadnárodní programy aplikovaného výzkumu spravuje a financuje také MŠMT (JPND: neurodegenerativní choroby, E-RARE: EJP RD vzácná onemocnění, JPI HDHL: zdravá výživa pro zdravý život). Se zahájením nového evropského rámcového programu Horizon Europe se změní skladba nadnárodních programů (tzv. koprogramovaných “Partnerství”). V oblasti life sciences přetrvá či vznikne řada Partnerství zaměřených na lidské zdraví nebo ochranu životního prostředí (iniciativa „Green Deal“).
Ministerstvo zdravotnictví ČR prostřednictvím Agentury pro zdravotnický výzkum ČR (AZVČR) vyhlašuje každoročně veřejnou soutěž v rámci Programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu. Zajímavý je Podprogram 2, který je určen k rozvoji mladých výzkumníků. Navrhovatel, spolunavrhovatelé a všichni odborní spolupracovníci musí splnit podmínku věkového limitu max. 35 let v roce vyhlášení soutěže. Oba podprogramy podporují projekty s min. 80% podílem aplikovaného výzkum a min. 20 % podílem základního výzkumu. Prioritními tématy jsou stárnutí populace, civilizační onemocnění, infekce a antimikrobiální rezistence, rozvoj nových biotechnologií, hledání nových molekul s terapeutickými účinky, informační a komunikační technologie ve zdravotnictví. Výhodná je spolupráce výzkumných institucí s nemocnicemi a firmami. Za hlavní výsledek se považuje recenzovaný odborný článek v časopise s IF (Jimp); užitný vzor (F); patent (P); prototyp, funkční vzorek (G); software (R); metodika, léčebný postup (N); poloprovoz, ověřená technologie (Z). Vyhlášení nové výzvy očekáváme v květnu 2021 s uzávěrkou v červnu 2021. Žádosti se vyplňují elektronicky prostřednictvím aplikace ISVP a podávají datovou schránkou na AZVČR. Výsledky hodnocení se zveřejní v únoru 2022. Projekty bude možné zahájit k 1. 5. 2022 a realizovat maximálně 44 měsíců do 31. 12. 2025. Úspěšnost žadatelů je kolem 20 %. U zapojených firem je nutné spolufinancování ve výši 30–50 % v případě průmyslového výzkumu, 55–75 % v případě experimentálního vývoje.
ZEMĚ je Program aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství ČR. Podporuje se inovativní zemědělství a lesnictví prostřednictvím pokročilých postupů a technologií a státní politika v agrárním sektoru. Podmínkou podání projektu je zapojení minimálně jedné firmy. Délka projektů je maximálně 5 let (podprogram I) nebo 3 roky (podprogram II). Uznatelnými výsledky jsou původní/přehledový článek v odborném periodiku ve WoS s příznakem „Article“, „Review“, „Letter“ (Jimp); užitný vzor, průmyslový vzor (F); prototyp, funkční vzorek (G); výsledky promítnuté do právních předpisů a norem, do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele (H); metodika, léčebný postup, specializovaná mapa s odborným obsahem (N); patent (P); software (R); poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno (Z). Vyhlášení příští výzvy předpokládáme v dubnu 2021 s uzávěrkou žádostí v polovině června 2021. Žádosti se připravují elektronicky v aplikaci ISTA a podávají datovou schránkou na Ministerstvo zemědělství. Výsledky hodnocení budou známy v polovině listopadu 2021. Realizace projektů začíná k 1. 1. 2022. V podprogramu I je nezbytné 15% spolufinancování projektu ze strany řešitelských institucí.
Stipendia
Jako vedoucí výzkumné skupiny si nemůžete dovolit na delší dobu odcestovat do zahraničí a opustit svůj tým. Nejčastěji vysíláte své studenty (díl druhý a třetí) a postdoky (díl čtvrtý). Vám osobně se mohou hodit krátkodobá stipendia pro rozvoj mezinárodní spolupráce.
EMBO Short-Term Fellowship pokryje 7–90denní výzkumnou stáž, úspěšnost žadatelů je kolem 50 %, výsledky hodnocení projektu dostane žadatel do tří měsíců od podání žádosti, lze podat během celého roku.
Německo je dostupné zahraničním výzkumníkům do 12 let od získání PhD prostřednictvím Humboldt Research Fellowship. Měsíční stipendium ve výši 3150 EUR se uděluje po dobu 6–18 měsíců. Žádosti je možné podávat v průběhu celého roku, hodnotí se třikrát do roka – v březnu, červenci a listopadu. Úspěšnost žadatelů je 25 %. Všichni stipendisté jsou následně zapojeni do celoživotního programu Humboldtians.
Matsumae Fellowship umožňuje financovat 3–6 měsíční stáž výzkumníka do věku 49 let v Japonsku. Poslední uzávěrka žádostí byla 30. 6. 2020, příští uzávěrku očekáváme v červnu 2021.
Jeden akademický rok (3–10 měsíců) lze strávit na výzkumné stáži v USA díky Fulbright stipendiu pro vědce a přednášející nebo díky Fulbright-Masarykovu stipendiu. Stipendium pokrývá životní náklady ve formě kapesného, příspěvek na zpáteční letenku, základní zdravotní pojištění a příspěvek na výzkum a další profesní rozvoj. Grant zahrnuje i menší příspěvky pro rodinné příslušníky. Online přihlášky se každoročně podávají do 1. listopadu. Uzávěrka 1. 11. 2020 je určena na stáže v akademickém roce 2021/2022. Úspěšnost českých žadatelů je 25%.
Soutěže
Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu v oblasti automatizace, kybernetiky medicíny, IT a přírodních věd může získat Cenu Wernera von Siemense. Nejlepší projekt obdrží finanční odměnu 300 000 Kč. Uzávěrka přihlášek je již 30. 11. 2020.
Nadační fond Neuron uděluje každoročně Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce (PhD získali maximálně 10 let před dnem vyhlášení soutěže, započítává se přerušení rodičovskou dovolenou nebo dlouhodobou nemocí). Cena je spojena s osobní prémií 500 000 Kč a může ji obdržet až sedm laureátů. Nominace předkládá česká vědecká obec do konce března 2021 v sedmi vědních oborech (biologie, chemie, počítačová věda, fyzika, matematika, medicína a společenské vědy). Garantem výběru laureátů je domácí a mezinárodní vědecká rada složená z osobností české a světové vědy.
Nadační fond Neuron také podporuje české vědce v terénním výzkumu po celém světě. Navazuje tím na slavnou éru cestovatelů Zikmunda a Hanzelky. V letech 2015-2019 se uskutečnilo již sedm Expedic Neuron.
Více než čtvrt století se každoročně uděluje Cena Alfreda Badera českým organickým a bioorganickým chemikům do věku 35 let (uchazeč nesmí dosáhnout věku 36 let v roce soutěže). Laureáti získávají finanční odměnu ve výši 4 000 amerických dolarů. Uzávěrka pro bioanorganickou a bioorganickou chemii je 31. 3. 2021, pro organickou chemii 15. 6. 2021.
Společnost L’Oréal od roku 2006 každoročně pořádá soutěž For Women In Science. Soutěžit mohou vědkyně v přírodních vědách do věku 40 let. V jednom ročníku se podpoří projekty tří žen, každá dostane částku 200 000 Kč. Nejbližší uzávěrku očekáváme 28. 2. 2021.
Prémii Otto Wichterleho uděluje Akademie věd ČR vybraným mimořádně kvalitním a perspektivním vědeckým pracovníkům AVČR do věku 35 let. Součástí ocenění je finanční odměna ve výši 330 tisíc Kč rozložená do tří let. Vědce nominují ředitelé ústavů AVČR.
S přibývajícími léty získáváte cenné zkušenosti s realizací individuálních a partnerských výzkumných projektů. Jako zkušení seniorní vedoucí skupin můžete koordinovat i výzkumná konsorcia. O tom bude příští sedmý díl seriálu.
Na seriálu se podílejí:
Pavla Růžková, Botanický ústav AV ČR, Pavla. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ladislav Čoček, Masarykova univerzita, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Michal Hojdekr, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tomáš Mozga, Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Veronika Palečková, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Martina Pokorná, CEITEC MU, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Hana Štěpánková, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jakub Zeman, Masarykova univerzita, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Přečtěte si také pět předchozích dílů seriálu věnované školákům a středoškolákům, bakalářským a magisterským studentům, PhD studentům, juniorským postdokům a seniorním postdokům.
Jak stipendium na studium v zahraničí ovlivní život a profesní dráhu studenta life sciences? Na tyto a další otázky odpovídala Kateřina Vacková, Eva Brichtová nebo Jan Blaha. O své zahraniční stáži vyprávěla doktorandka Šárka Boháčová, Zdeněk Farka pak mluvil o svém prvním grantu, o nějž si zažádal ještě jako PhD student. V dalším rozhovoru se o stipendiu EMBO Postdoctoral Fellowship rozpovídala Iva Mozgová, o stipeniu Humboldt Research Fellowship zase mluvila Hana Macíčková Cahová. Tomáš Slanina promluvil o své zkušenosti s postdoktorandskou stáží v Německu i ve Švédsku. Lenka Gahurová mluvila o tom, jak se jí podařilo získat MSCA Individual Fellowship či jak mateřství ovlivnilo její kariéru. V zatíím nejnovějším rozhovoru promluvil o programu Primus prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka.
Vaše podněty k seriálu můžete zasílat na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
