Financování life sciences v ČR: Výzkumní asistenti

Ukončili jste PhD studium a máte za sebou zahraniční postdok. Chcete dělat vědu, ale zatím nechcete být vedoucím výzkumné skupiny a mít zodpovědnost za další lidi. Žádali jste o pozici vedoucího skupiny a vlastní výzkumný grant, ale neuspěli jste. Byli jste vedoucím výzkumné skupiny, ale v rámci evaluací mezinárodním panelem bylo doporučeno ukončit vaši výzkumnou skupinu pro nedostatek výstupů. Ve všech těchto případech zastáváte pozici výzkumného asistenta ve výzkumné skupině nějakého juniorského nebo seniorního vedoucího skupiny.

Mnoho vedoucích skupin cíleně hledá do své skupiny šikovného, spolehlivého, samostatného výzkumného asistenta. Takový člověk vnáší do výzkumné skupiny stabilitu a kontinuitu. Má velké know-how a zkušenosti, je garantem metodik a postupů, vyvíjí nové přístupy, řeší dílčí části projektů, je dobrým mentorem studentů a postdoků. Pomáhá s přípravou grantových žádostí, měřením, vyhodnocováním a interpretací dat, psaním odborných publikací, prezentací výsledků na mezinárodních konferencích. Je pravou rukou vedoucího skupiny.

Kariérní řád Akademie věd ČR vymezuje kariérní stupeň postdoktorand maximální délkou 5 let od obhájení PhD titulu. Poté musí projít atestacemi a prokázat svou vědeckou samostatnost jako vědecký pracovník. Očekává se od něj, že pravidelně publikuje vědecké práce v domácích i zahraničních recenzovaných časopisech a obvykle je řešitelem grantových nebo programových projektů. Pokud se toto ale nedaří, neznamená to, že musí vědu opustit. Může zůstat jako člen týmu právě v kvalifikačním stupni „vědecký asistent“. Zároveň má možnost získat čas, postupně se vypracovat a pak postoupit v kariéře dále.

Výzkumní asistenti nachází uplatnění také ve sdílených servisních laboratořích (core facilities). Ty dnes existují již téměř na všech výzkumných institucích. Výzkumní asistenti jsou nositeli praktických zkušeností a know-how pro vývoj inovativních metod, měření a analýz. Jsou schopní bravurně ovládat sofistikované přístroje, vymýšlet nové přístupy měření, analyzovat a interpretovat data. Svou expertízou jsou proto žádaní různými výzkumnými skupinami, podílejí se na různých výzkumných projektech. Z mnoha výzkumných spoluprací mají mnoho spoluautorských článků.

Tím, jak velmi zřídka a nepravidelně otevírají české výzkumné instituce pozice vedoucích skupin, jak obtížné a vzácné je dostat šanci založit si vlastní nezávislou výzkumnou skupinu, zůstává v šedé zóně skryto ve výzkumných skupinách ostřílených vědeckých es mnoho výzkumných asistentů. Píší grantové žádosti, ale podávají je raději pod jménem svého šéfa, aby zvýšili šanci na získání grantu. Předpokládáme, že v grantových soutěžích kvůli vysoké konkurenci budou úspěšní především renomovaní vedoucí skupin.

Vedení českých výzkumných institucí postupně začíná upřednostňovat a podporovat existenci většího množství malých samostatných výzkumných skupin do maximální velikosti deseti lidí. Takovýto trend umožní zvýšit rozmanitost výzkumných témat, řešit více znalostních mezer (knowledge gaps), realizovat více nových riskantních (high-risk high-gain) projektů. Více perspektivních mladých výzkumníků tak dostane šanci ukázat svůj talent a své schopnosti. Mezinárodní inzercí dostupných pozic a otevřeným výběrovým řízením lze přitáhnout tvůrčí mozky, obsadit více pozic vedoucích skupin a přitom zachovat nejvyšší vědeckou excelenci.

Granty

Výzkumní asistenti pomáhají připravovat grantové žádosti svým juniorským vedoucím skupin (díl šestý) nebo seniorním vedoucím skupin (díl sedmý). Doporučujeme se domluvit se svým vedoucím a zkoušet podat vlastní návrhy projektů. Především do národních výzev: GAČR Standardní granty, GAČR Mezinárodní – bilaterální granty, GAČR Mezinárodní – LA („Lead Agency“) granty, MŠMT INTER-ACTION, MŠMT INTER-COST, programy aplikovaného výzkumu TAČR, Národní program Životní prostředí, Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu (AZV), program ZEMĚ Ministerstva zemědělství ČR. Dostupné národní programy jsou podrobně popsány v předchozích dvou dílech.

V mezinárodních soutěžích mají výzkumní asistenti šanci se zapojit do běžících COST Akcí. Uspět mohou také v programech Interreg přeshraniční spolupráce. Podpořené projekty implementují inteligentní řešení, která přinášejí odpovědi na regionální výzvy v oblasti inovací, nízkouhlíkové ekonomiky, životního prostředí, kultury a dopravy. Důležitý je bezprostřední dopad projektu na specifický region. Česká republika je zapojena do programů Interreg Europe, Interreg Central Europe, Interreg Danube, Interreg V-A Austria – Czech Republic, Interreg V-A Czech Republic – Poland, Interreg V-A Germany/Bavaria – Czech Republic, Interreg V-A Germany/Saxony – Czech Republic a Interreg V-A Slovakia – Czech Republic. Pro Interreg projekty je typická úzká spolupráce s místní samosprávou a uživateli výstupů projektů (stakeholdery). Regionální kontaktní místa (obvykle krajské úřady) mají rozhodující vliv na výběr projektů. S kontaktními místy je nezbytné konzultovat již samotný projektový záměr a získat jejich souhlas a podporu s realizací projektu a prosazováním výsledků do praxe. Nejbližší uzávěrka žádostí na tříleté projekty Interreg Rakousko – ČR je 15. 1. 2021, Bavorsko – ČR je 19. 1. 2021.

Výzkumní asistenti se mohou ve spolupráci s neziskovými organizacemi zapojovat do projektů aplikovaného výzkumu Programu LIFE. Podporují se projekty v oblasti ochrany přírody a krajiny, životního prostředí a klimatu. Zapojování českých žadatelů do programu LIFE podporuje Ministerstvo životního prostředí ČR Národní výzvou LIFE. Uspěla např. vědecká asistentka Hana Pánková z Botanického ústavu AVČR spolu s ČSOP Vlašim a Ministerstvem životního prostředí ČR společným projektem „LIFE for Minuartia“. Cílem projektu je zvýšit velikost populace kuřičky hadcové nejen revitalizací stanovišť a vybudováním genofondové banky ale i nově vytvořeným programem Záchranného pěstování v soukromých zahradách ve spolupráci s místními obyvateli. Další výzva LIFE bude vyhlášena na jaře 2021.

Stipendia

Výzkumní asistenti mohou rozvíjet svou vědeckou kariéru krátkodobými nebo dlouhodobými zahraničními výzkumnými stážemi. EMBO Short-Term Fellowship pokryje 7–90denní výzkumnou stáž, úspěšnost žadatelů je kolem 50 %, výsledky hodnocení projektu dostane žadatel do tří měsíců od podání žádosti, lze podat během celého roku. Matsumae Fellowship umožňuje financovat 3-6 měsíční stáž výzkumníka do věku 49 let v Japonsku. Poslední uzávěrka žádostí byla 30. 6. 2020, příští uzávěrku očekáváme v červnu 2021. Jeden akademický rok (3–10 měsíců) lze strávit na výzkumné stáži v USA díky Fulbright stipendiu pro vědce a přednášející nebo díky Fulbright-Masarykovu stipendiu. Stipendium pokrývá životní náklady ve formě kapesného, příspěvek na zpáteční letenku, základní zdravotní pojištění a příspěvek na výzkum a další profesní rozvoj. Grant zahrnuje i menší příspěvky pro rodinné příslušníky. Online přihlášky se každoročně podávají do 1. listopadu. Uzávěrka 1. 11. 2020 je určena na stáže v akademickém roce 2021/2022. Úspěšnost českých žadatelů je 25 %. MSCA Staff Exchange (v H2020 známý jako MSCA RISE) podpoří mezisektorové a mezioborové sítě s přesahem do mimoevropských zemí prostřednictvím financování nákladů na mobility odborníků, kteří prohlubují spolupráci a získávají nové znalosti a dovednosti vedoucí k dosažení společného výzkumného cíle konsorcia. Mobilita jednotlivého zaměstnance je 1–12 měsíců. Nejsou pokryty personální náklady (mzdy a odvody). MSCA přispívá 2 100 EUR měsíčně na každou mobilitu, 1800 EUR měsíčně dotace na výzkum a 700 EUR měsíčně dotace na administrativu a nepřímé náklady. Nová MSCA výzva bude zveřejněna na jaře 2021.

Ostatní

Výzkumní asistenti mají možnost navázat spolupráci s firmami a společný aplikovaný výzkum financovat pomocí inovačního voucheru od Agentury pro podnikání a inovace (API). Malé a střední firmy si mohou koupit expertní know-how. Šestá výzva s 85% financováním je otevřena do 31. 12. 2022. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) má otevřenu pátou výzvu programu Proof of Concept. V rámci této výzvy mohou firmy získat podporu na ověření aplikačního potenciálu nových výsledků výzkumu a vývoje před jejich možným uplatněním v praxi. Uzávěrka žádostí o podporu je otevřena do 15. 3. 2021.

Výzkumní asistenti mohou být také nositeli smluvního výzkumu, kdy jsou pověřeni vedoucím týmu, aby výzkumnou činnost nebo metodiky realizovali na objednávku podniku, nebo jiné instituce (např. správy CHKO), která obvykle stanoví výzkumné zadání. Tato práce vědeckého asistenta má pak přímý finanční přínos pro vědecký tým.

V příštím díle představíme grantové programy a výzvy, o které žádají výzkumné instituce.

 

Na seriálu se podílejí:

Pavla Růžková, Botanický ústav AV ČR, Pavla.Ruzkova@ibot.cas.cz
Ladislav Čoček, Masarykova univerzita, cocek@rect.muni.cz
Michal Hojdekr, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, hojdekr@frov.jcu.cz
Tomáš Mozga, Biologické centrum AV ČR, v.v.i., tomas.mozga@umbr.cas.cz
Veronika Palečková, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i., veronika.paleckova@uochb.cas.cz
Martina Pokorná, CEITEC MU, martina.pokorna@ceitec.muni.cz
Hana Štěpánková, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, hana.stepankova@vscht.cz
Jakub Zeman, Masarykova univerzita, zeman@rect.muni.cz

---

Přečtěte si také sedm předchozích dílů seriálu věnované školákům a středoškolákům, bakalářským a magisterským studentům, PhD studentům, juniorským postdokům, seniorním postdokům, juniorským vedoucím skupin a seniorním vedoucím skupin. 

Jak stipendium na studium v zahraničí ovlivní život a profesní dráhu studenta life sciences? Na tyto a další otázky odpovídala Kateřina Vacková, Eva Brichtová nebo Jan Blaha. O své zahraniční stáži vyprávěla doktorandka Šárka Boháčová, Zdeněk Farka pak mluvil o svém prvním grantu, o nějž si zažádal ještě jako PhD student. V dalším rozhovoru se o stipendiu EMBO Postdoctoral Fellowship rozpovídala Iva Mozgová, o stipeniu Humboldt Research Fellowship zase mluvila Hana Macíčková Cahová. Tomáš Slanina promluvil o své zkušenosti s postdoktorandskou stáží v Německu i ve Švédsku. Lenka Gahurová mluvila o tom, jak se jí podařilo získat MSCA Individual Fellowship či jak mateřství ovlivnilo její kariéru. V zatíím nejnovějším rozhovoru promluvil o programu Primus prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka.

Vaše podněty k seriálu můžete zasílat na redakce@vedavyzkum.cz.