hlavní partner portálu
S držitelem ERC grantu Petrem Neugebauerem, který působil v Německu a ve Francii a nyní je na Vysokém učení technickém v Brně, jsme mluvili o tom, co je zásadní pro získání tohoto prestižního grantu, o problému akademického inbreedingu, o transferu znalostí a technologií i o slabých místech české vědy.
Chtěl se věnovat výzkumu antibiotik, ale nakonec se kvůli osobnímu příběhu rozhodl pro studium cíleného doručování léčiv. Nejen o jeho motivaci v rozhovoru s vedoucím první výzkumné skupiny podpořené start-up grantem Nadace Experientia Ondřejem Baszczyňskim.
S Mariánem Hajdúchem, ředitelem Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a národním ředitelem velké výzkumné infrastruktury EATRIS-CZ, jsme si povídali o aktuální situaci kolem testování na nový typ koronaviru. Jak testování probíhá a jaké je jeho největší úskalí? A co by se ještě dalo pro zlepšení situace udělat?
Virus afrického prasečího moru, který patří mezi DNA viry, je vysoce odolný a životaschopný. Pro člověka nákaza nebezpečná není, lidé ale mohou nechtěně přispět k jejímu šíření. Výzkumem trojúhelníku vztahů myslivců, veterinářů a divočáků v kontextu této nemoci se zabývá Luděk Brož z Etnologického ústavu AV ČR, který je držitelem prestižního ERC grantu.
Markéta Marvanová absolvovala Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové a jako čerstvá doktorandka odešla do zahraničí. Během šestnácti let, co žije ve Spojených státech amerických, působila na klinických i akademických pracovištích v pěti státech a nyní patří mezi nejvýznamnější klinické farmaceuty v oblasti neuropsychiatrie v USA.
S bývalou předsedkyní Technologické agentury ČR, ředitelkou Středočeského inovačního centra a ministryní životního prostředí Rut Bízkovou o směřování a výzvách české vědy, a o nápadech a zkušenostech, které by mohly být přínosem pro její působení ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace, jejíž členkou se stala letos v lednu.
Uzavřenost podnětům odjinud a zaměstnávání vlastních absolventů je pro školy hrozbou. Anglista a pedagog František Tůma z Masarykovy univerzity si to uvědomil už loni a napsal o tom společně s Petrem Knechtem studii nazvanou „Akademický inbreeding jako rakovina vysokého školství, nebo nezbytnost?“
Při příležitosti otevření pracoviště elektronové mikroskopie Mikroskopického centra na Ústavu molekulární genetiky AV ČR jsme měli možnost si popovídat s jeho vedoucím Pavlem Hozákem. V čem je nové pracoviště unikátní? A má Česko možnost na kvalitní vybavení přilákat špičkové vědce ze západu?
Nobelovu cenu získal poměrně brzy, bylo mu dvaapadesát. Dnes stojí v čele největšího biomedicínského institutu v Evropě, stále vede výzkumnou skupinu, je vědeckým poradcem při Evropské komisi a často se vyjadřuje k politice. Genetik Sir Paul Nurse v Brně převzal čestný titul na Mendelově univerzitě – a právě na odkaz vědce, jehož jméno škola nese, několikrát s úctou vzpomněl. Podle něj si Česko jednoho z největších výzkumníků světa málo váží.
Marek Mráz se zabývá mimo jiné možnostem cílené léčby u leukémií a lymfomů. Za svou činnost získal v roce 2008 cenu Alberta Schweitzera v oboru lékařství. Proč vnímá Brexit jako oslabení celé Evropy? A co rozhodlo o jeho setrvání ve vědě?
