Kamil Paruch patří do generace českých vědců, kteří úspěšně odstartovali svou kariéru v zahraničí, aby posléze zvolili návrat domů. Zpátky v Česku je už deset let. Jak se za nimi ohlíží?
- Základní údaje
- Masarykova univerzita
- Rozhovory a profily
Kamil Paruch patří do generace českých vědců, kteří úspěšně odstartovali svou kariéru v zahraničí, aby posléze zvolili návrat domů. Zpátky v Česku je už deset let. Jak se za nimi ohlíží?
Je ředitelem jednoho z nejviditelnějších a finančně nejlépe saturovaných ústavů Akademie věd ČR. Dostatek peněz však podle Zdeňka Hostomského excelentní výsledky a mezinárodní konkurenceschopnost české vědy sám o sobě nezajistí. Výzkumníky dle jeho zkušeností stále trápí především přebujelá byrokracie, kvůli které jim zbývá méně času na vlastní vědeckou práci.
Kombinuje vlastnosti nanomateriálů – nanočástic a především nanovlákenných membrán s vlastnostmi fotogenerovaného singletového kyslíku. Tak by se dala stručně popsat technologie, jejímž vývojem se zabývá výzkumný tým docenta Jiřího Mosingera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Nanovlákenné membrány by v budoucnosti mohly být využívány k výrobě sterilních krytů ran nebo speciálních mikrobiálních filtrů. Přenos výsledků výzkumu nanomateriálů do praxe zajistí spin-off LAM-X, a. s.
Peter Dráber je jedním z devíti vědců, kteří letos získali prestižní EMBO Installation Grant. Díky tomu zakládá vlastní výzkumnou laboratoř na BIOCEV. „Budeme zkoumat, jak spolu buňky imunitního systému komunikují na molekulární úrovni,“ říká doktor Dráber z 1. lékařské fakulty.
„Zcela jednoznačně je hlavním agentem úbytku biodiverzity na Zemi moderní zemědělství a lesnictví. Tlak lidské populace na využívání zdrojů se navíc stupňuje,“ říká profesor David Storch z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK a Centra pro teoretická studia, jenž často vyráží i do terénu, nejvíce do Afriky.
Lenka Skálová získala v roce 1999 cenu Sanofi za farmacii. Její výzkum se zaměřuje na fungování biotransformačních enzymů a na faktory, které ovlivňují metabolismus léčiv. Jaké jsou podle ní rozdíly mezi vědeckou prací v Čechách a ve Francii? A čím může věda přilákat mladé talenty?
Během předvánoční konference spolku Czexpats in Science jsme měli příležitost popovídat si se zajímavými vědeckými osobnostmi žijícími jak u nás, tak především v zahraničí. Hovořili jsme také s Petrem Šulcem, který v současnosti působí jako Assistant Professor na Arizona State Univerzity ve Spojených státech.
Je to zhruba rok a půl co Univerzita Karlova představila svou dceřinou společnost pro transfer znalostí a technologií Charles University Innovations Prague. O tom, jak funguje, jaké byly začátky i o plánech do budoucna, jsme si povídali s jejím ředitelem Otomarem Slámou.
Na předvánoční konferenci Czexpats in Science jsme mluvili mimo jiné s fyzikem Jiřím Klimešem, který se po doktorátu v Londýně a postdoktorálním působení ve Vídni vrátil do Čech, kde nyní řeší ERC Starting grant. Peníze podle něj nejsou lék na všechno, problém české vědy spatřuje spíš v personální politice.
Kamil Musílek se zabývá výzkumem léčiv a tzv. antidot, která zachraňují život lidí, kteří byli zasaženi bojovou chemickou látkou, například sarinem. Za svou vědeckou činnost získal v roce 2008 cenu Sanofi. Podle čeho si vybíral působiště své stáže? A co je podle něj nejdůležitější změnou, která se odehrála v české vědě?