Anketa čtenářů: Ano i ne zavádění průmyslových doktorátů

Průmyslové doktorské vzdělávání je založeno na úzké spolupráci vysoké školy a konkrétního průmyslového partnera, kterým může být komerční firma stejně, jako státní správa. Cílem tohoto modelu vzdělávání je spojit doktorské studium s praktickými zkušenostmi a prací v aplikační sféře. Student získává jak zkušenosti z konkrétní praxe, tak je zároveň vzděláván v akademickém výzkumu. Typicky má pak takový doktorand dvojí vedení: jednoho odborníka či odbornici z akademického pracoviště a druhého školitele z daného soukromého podniku.

V dnešním článku se zaměříme na na první část ankety, v níž čtenáři odpovídali na otázku: „Jaký je Váš názor na zavádění průmyslových doktorátů v Česku? Jaké v tomto směru vidíte klady a jaké naopak zápory?“

Na druhou část odpovědí se můžete těšit hned zítra.

Názory čtenářů portálu Vědavýzkum.cz

Vidím pouze klady. Doktorand pracuje na tématu, které má význam nikoli pro konkrétního aplikátora (firmu, ale třeba zdravotnický sektor nebo dokonce segment státní správy), ale získává kompetence, které daný cílový sektor obohatí jako celek. A také se mi to líbí z pozice daňového poplatníka - jsem rád, že moje daně jsou vynaloženy na něco, co má společenský význam.

Jiří Krechl, Agentura CzechInvest

Omezené uplatnění absolventů po absolvování doktorátu? Další brain drain? Co na to HR - nejsou takoví lidé překvalifikovaní? Je to v strategickém plánu firem? Zaplatí takové lidi a najdou pro ně adekvátní pozice po absolvování PhD? Odpovědi nejspíš víme, když lidé s doktorátem nemají uplatnění ani teď. I když za levnou cenu práce ve výsledku nějaký výsledek vývoje s uplatněním v praxi udělají - zní to sexy, ale co s tím?

Dejvický anonym

Nevím. V USA nejsou a je tam nejvíc inovativních firem na světě, ale třeba je to cesta v ČR. Spíš spatřuji problém v tom, že tihle lidé potom nemají kam nastoupit, kromě akademické sféry, protože zajímavých firem je v u nás žalostně málo, obzvláště v některých odvětvích - např. v biotechnologiích.

Anonym

Je to rozhodně krok správným směrem. Například ve prospěch praktického využití výzkumu a zavádění do praxe. Dále nehrozí „odtrhnutí" od reálného života.

Jakub Hudec, Valeo

Pokud je cílem průmyslových doktorátů snížit předčasné ukončení studia, tak to mám pochybnosti, zda to bude fungovat. Z mojí zkušenosti doktorandi neodchází kvůli tomu, že by měli strach o práci v budoucnu, ale kvůli nízkým platům, špatným pracovním podmínkám, nulové motivaci či špatným školitelům (což je časté). Opak je totiž pravdou - dnes je dost jednoduché najít práci v akademické sféře. V Česku ve všech fázích kariéry díky inbreedingu, v zahraničí je to jednoduché pro postdoky, ale pro další fáze už je to složitější a šanci mají jen ti nejlepší.

Chápu, že je důležité najít přesahy s aplikovanou sférou, ale doktorské studium by mělo zůstat primárně zaměřené na elementární otázky poznávání světa. Možná by mohl být průmyslový doktorát zakončený jiným titulem, aby se odlišil od primárně vědeckých titulů.

Efektivnější by bylo následující: vytvořit prostředí a motivovat všechny akademiky, aby dokázali svoje vědecké poznatky použít v realitě života. Ne však jen tím, že se přikáže: „Dělejte aplikace!“ Tak, jak by to bylo „po česku“. Ale tím, že budou existovat skupiny pracovníku na institucích, kteří budou aktivně oslovovat vědce a z jejich výzkumu budou přesahy do aplikační sféry podporovat, vymýšlet a vytvářet, a to včetně spojení s průmyslem. Vědci nemohou dělat všechno sami.

Petr Dvořák

Dobrá věc, která už dávno funguje v rámci stávajících programů, byť asi v minimálním rozsahu. Je potřebný zájem firmy s příslušným tématem, ochota univerzity i firmy takto spolupracovat a to je snad vše, co je na začátku nutné. Firmy takové doktorandy zároveň zaměstnávají, čímž jim pomáhají řešit bídné stipendium. Speciálních programů a projektů netřeba, postačí osvěta. Užší spolupráci firmy-univerzity Česko stále postrádá, může to jeho hospodářství pomáhat. Lidé s PhD nemusí sedět jen na univerzitách a v akademii.

Miloslav Pekař, Vysoké učení technické v Brně

Zavedení průmyslového doktorátu považuji za nadbytečné. I v současné době je možné během doktorského studia provádět výzkum s průmyslovým partnerem, pokud zvolené téma je dostatečně kvalitní a originální. Navíc i dnes může průmyslový partner přispívat na stipendium studenta. Pokud daný doktorský studijní program je dostatečně kvalitní a vedený uznávanými odborníky v oboru, není problém, aby absolventi dokončili studium a našli uplatnění mimo akademickou sféru.

Za riziko naopak považuji, aby se zavedením průmyslového doktorátu nesnížila kvalita výzkumu prováděného v rámci dizertační práce, aby se dizertační práce nezabývala pouhým vývojem. Pokud by tomu tak bylo, nemohl by jeho absolvent získat titul Ph.D., ale nějaký jiný - odlišný od akademického doktorátu. Rovněž by mělo platit, že druhý školitel je pracovníkem R&D oddělení dané firmy a má titul Ph.D. Nesmí se stát, že doktorand bude spolupracovat s firmou bez tohoto oddělení a druhým školitelem bude člověk bez titulu Ph.D. Rovněž se nesmí stát, aby průmyslovým doktorátem získala firma ve studentovi relativně levného, ale kvalitního pracovníka a bezplatný přístup k drahým přístrojům na univerzitě. Stále se mluví o podpoře průmyslu v ČR ze strany univerzit a státu, ale neměla by jít podpora i opačným směrem? Firmy by si měly budovat svá kvalitní R&D oddělení, jejichž pracovníci by měli být absolventi doktorských programů a měli by se stát partnery pro pracovníky na univerzitách. Univerzity by měly spolupracovat s firmami pouze na takových problémech, na které R&D oddělení nestačí vědecky nebo přístrojově. Univerzity by neměly suplovat tato R&D oddělení a stávat se jejich levnou náhradou. Firmy by měly univerzitám za kvalitní výzkum adekvátně zaplatit.

Anonym

Správný směr uvažování. Vedle základního akademického výzkumu (běžné PhD) by měl existovat i aplikovaný výzkum (průmyslové PhD). V obou případech lze vytvářet zajímavé výsledky publikovatelné v kvalitních vědeckých časopisech.

Luděk Ridvan

Myslím, že je to dobrý krok k podpoře DSP na všech stranách. Jak ukazují dosavadní zkušenosti převážně ze zahraničí, model přináší dominantně benefity. Myslím, že ale musíme dát pozor na to, aby systém, do kterého přitečou peníze (ať už od státu nebo z podnikatelského sektoru), neinfikoval celý koncept DSP v ČR. Doktorské studium by nemělo pouze zvyšovat kvalifikaci zaměstnance. Jde o akademický titul, ne o záruku vysokého výdělku v komerční společnosti. Ač myšlenku průmyslového (či spíše profesního) doktorátu podporuji, je potřeba dohlédnout na to, aby se model nenadužíval. Myšlenka průmyslového doktorátu je totiž stejná, jako myšlenka, za kterou stojí současné směřování min. evropské (ale hlavně české) vědní politiky - směrem k prizmatu ekonomické efektivity oborů a ne všeobecnému udržování a zvyšování vzdělanosti.

Pokud je část veřejnosti přesvědčena, že nepotřebuje historiky, politology, umělce, jazykovědce apod., je průmyslový doktorát ideální příležitostí ukázat, že i v sociálních a humanitních vědách jsou témata, která „jdou zpeněžit". Protože se ukazuje, že to je jediný cíl vědy - v konečném důsledku vydělat co nejvíc peněz.

Doktorand z FF UP

Průmyslové doktoráty považuji za naprosto zásadní z hlediska rozvoje České republiky. Hovoří se zde o inovacích a technologiích, ale místa, kde má k největšímu rozvoji docházet, zaostávají kvůli nedostatku financí, který negativně ovlivňuje také kapacity univerzit. Doktorandi mají být nosiči nových technologií a my jich máme čím dál tím méně.

Anonym, státní správa

Průmyslové doktoráty jsou výborná cesta jak přiblížit firmu k univerzitě, univerzitu k technologickým trendům a výzkumníka k reálným tématům.

Školy se obávají odlivu výzkumníků do soukromého sektoru. Musí být od začátku nastaven vztah tak, aby byl student motivován doktorát dokončit a firma motivována v budování spolupráce s univerzitou. Firma je zde jako zadavatel témat a poskytovatel kapacit svých expertů, dat a podpory studenta ve výzkumu a získává naopak přístup k doktorandovi a týmu na univerzitě.

Přístup firem, univerzit i zájmu o ně se může lišit dle oborů a zaměření. V případě technických oborů bude o zájem o spolupráci vyšší.

Matouš Kostlivý, Agentura CzechInvest

Průmyslové doktoráty by měly být přirozenou součástí spolupráce mezi univerzitami, vysokými školami, případně dalšími VaV institucemi a soukromým sektorem. V současné době poměrně dobře známe zadávání kvalifikačních (bakalářských a diplomových) prací na témata definovaná soukromým sektorem. Na to by pak mohly/měly navazovat i tzv. průmyslové doktoráty, které by mohly být řešeny analogicky pouze s tím rozdílem, že by předmětem takového doktorátu měl být již podstatně komplexnější problém a doktorand by měl být v mnohem užším kontaktu nejen se svým školitelem, ale také s partnerem ze soukromého sektoru, který by poskytoval zpětnou vazbu založenou na praktických zkušenostech. Docházelo by tak k přirozené soutěži mezi vědeckým a ryze praktickým přístupem. Sekundárním benefitem průmyslových doktorátů, mimo praktickou přípravu absolventů, je pak významné posílení spolupráce a strategických partnerství univerzit, vysokých škol a VaV institucí s firmami, což s sebou nese zvýšení objemu transferu znalostí a technologií a posílení aplikace inovací v praxi.

Petr Suchomel, Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci

Všem čtenářům děkujeme za jejich odpovědi!

Názory respondentů nijak nevyjadřují názory a postoje redakce.

Autorka: Vědavýzkum.cz (MK)

Podívejte se také na předchozí anketu čtenářů, která se týkala podpory specifických vědních oborů, smysluplnosti sestavování žebříčků hodnocení vysokých škol či honby za excelencí ve vědeckém prostředí. Další ankety byly věnovány spravedlivému ohodnocení vědecké práce (díl první a díl druhý), role a fungování RVVI či rodičovství a vědě.